První touhy

Překrásné holky, překrásná kamera, scenarista, který fakt divně uvažuje (tj. velmi nelogicky), a atmosféra tak jemná, že i smrt působí jako peříčko. Jak Hamilton sám říkal, nejlepší způsob, jak se koukat na jeho filmy, je s vypnutým zvukem. Jen jedna připomínka: Hlavní hrdinka, o které píše Lord Owl, není Dorothee v podání Anjy Schuete, ale Caroline v podání Monicy Broeke. (28.06.2007)

Další Hamiltonova umělecká erotická fotografie. Příběh: letní pobyt u moře a s ním spojené touhy a nová dobrodružství. Potom samozřejmě exotické exteriéry a přitažlivá znovu začínající přirozená kráska Emmanuelle Béart to jsou asi hlavní klady tohoto místy poněkud neurovnaného filmu. V mnohém mi film skutečně připomíná německé prostoduché příběhy Rosamundy Pilcherové (s tím rozdílem že u těch jde čistě jen o tu romantiku, občas o drama) nebo Emanuelininy erotické fantazie. V konečném součtu ale o hvězdičku méně než v porovnání s režisérovým asi patrně nejznámějším nízkorozpočtovým snímkem Bilitis. (29.12.2008)

slnko, more, pláž, bohatstvo, mladosť, krása, jemná erotika, mladučké dievčatá hýčkané túžbami....no komu by sa to nezdalo pekné?! "eroticko-fotografická" minulosť režiséra je samozrejme v štylizovaných obrazoch zmyselnosti silno citelná, ale ako film mi to pripomínalo cukrovo-romantické pseudodrámy Rosamundy Pilcherovej... (13.06.2007)

Ztroskotání panen. Čekal jsem – tedy ne že bych něco takového vyhledával, ha ha ha – větší prasárnu, už jen proto, že film umístili lišáčtí dramaturgové LK na b-stranu „Salónu Kitty“. Příjemně mě překvapili už první záběry příprav hlavních * ehm * hrdinek na výpravu na ostrov – bylo jasné, že i když se mají „První touhy“ zvrhnout čehosi velmi infantilního, bude to skvěle, neřkuli výborně nasnímáno. Nakonec se ukázalo, že i když má vypravěčství Davida Hamiltona (o jeho pozici ve fotografické branži jsem se dočetl až po snímku, ale překvapenej jsem nebyl) zjevné limity, úplně mimo nejsou ani příběh a scénář, točící se velmi symbolicky okolo objevování podivně zabydleného, sexuálně probouzejícícm se dívkám dosud neznámého ostrova. Očividnou snahu o přesah poněkud brzdí autorova obsese dětskými kozičkami (docela jinými, než jaké se pohupují na a-straně dývka), které musí vystavovat každou druhou minutu, skutečně stůj-co-stůj. Co se naopak povedlo, je atmosféra snímku, nemálo připomínající zasněnou náladu podstatně mladší „Smrti panen“ (jaká ironie), čemuž nahrává dominance klavírního romanticko-impresionistického soundtracku Philippa Sardeho, měkké kamery a vlastně i jistý vypravěčský deficit, nutící diváka stále (marně) trochu tápat, o co komu vlastně právě jde. Kýčovitost a dětinskost snímku lze s ohledem na téma omluvit či považovat za tvůrčí záměr, nebo za šťastnou shodu okolností – s tématem filmu totiž docela ladí. Nečekal jsem nic, a možná proto jsem byl příjemně překvapen. Film, ačkoliv od doby svého vzniku strašlivě zestárl i jako čistě erotické zboží (na bobry hrdinek, které jsou tak přebujelé, že jsou vidět i při záběrech zezadu, už nejspíš v době internetové pornografie nikdo moc zvědavý není), stojí kvůli jiným kvalitám za zhlédnutí. Doporučuji zejména sentimentálním hovadům (jako jsem já). (17.02.2012)

Najmä v čase "eighteesov" bol Hamilton celosvetovo veľmi módny a adorovaný fotograf (čosi ako Jan Saudek, s ktorým ho spája záľuba v gýči, akurát že Saudek je viac na štetky a Hamilton na lolitky) a trochu i režisér. Zámerne hovorím "trochu", pretože na jeho filmoch zaujmú najmä tie lolitky a vizuálna maniéra, hoci oboje - teda lolitky aj maniéra, už dávno stratili svoj nevinný pôvab. Z filmu skrátka opadol ten módny a nadýchaný opar a dnes sú První touhy "iba" kuriozitou. A pre mňa osobne i spomienkou na dobu, keď som si v čase "prvých túžob" listoval Hamiltonovou monografiou a tíško mu závidel (nie talent, ale objekty jeho fotografií). (19.06.2007)