Réžia:
Hirokazu Kore'edaScenár:
Hirokazu Kore'edaKamera:
Mikija TakimotoHudba:
Jóko KannoHrajú:
Haruka Ajase, Masami Nagasawa, Kaho, Suzu Hirose, Džun Fubuki, Kirin Kiki, Šinobu Ótake, Lily Franky, Šin'iči Cucumi, Rjó Kase, Óširó Maeda, Rjóhei Suzuki (viac)VOD (2)
Obsahy(1)
Tri sestry žijú spoločne vo veľkom dome v meste Kamakura. Keď ich otec, ktorý od rodiny odišiel pred pätnástimi rokmi, zomrie, cestujú na vidiek na pohreb, kde spoznajú svoju plachú nevlastnú sestru. Ich návrh, aby odišla žiť spolu s nimi, dospievajúca Suzu s nadšením prijíma. Začína tak obdobie sladkých i trpkých dobrodružstiev... Koreeda svojim formálne precíznym a empatickým filmom definitívne potvrdzuje, že je dôstojným nástupcom japonských majstrov Kona Ičikawu a Jasudžira Ozua. (Film Europe)
(viac)Videá (8)
Recenzie (76)
Už druhý Japonský film za krátku dobu, ktorý potešil dušu a vniesol do nej trochu pokoja. Koreeda je zručný režisér, hoci nie všetkému čo robí úplne rozumiem, alebo mi sadne. Mám rád jeho I still walking pretože je to nenásilný príbeh o rodinných vzťahoch a v podobnej poetike sa nesie aj Umimachi Diary. Mám rád jeho After life pretože je to pekné sci-fi o smrti a o zmierení ktoré pred ňou nasleduje. Tieto témy sú v Koreedovej tvorbe obsiahnuté a stavia na nich piliere svojich príbehov. Roztrieštenosť týchto príbehov je dakedy na škodu, hoci sa snaží byť jednotný v priestore a tým sa nám množstvom komplexných a časovo porozhadzovaných záberov snaží vzbudiť dojem niečoho známeho. Pretože mu nejde o tradičný naratív, ale o vyjadrenie rutiny existencie so všetkými kladmi a zápormi bez tej snahy šokovať a byť popisný. Umimachi Diary je krásnou vzťahovou drámou so 4 krásnymi sestrami. Podľa vzoru ubehne nejaký čas - veľa vecí sa zmenilo - oni sú stále rovnaké Koreeda buduje postupne veľmi komorný a citlivý vzťah medzi divákom a jeho protagonistkami. Žijú v dome kde by som chcel žiť aj ja. Popíjajú slivkové víno, varia dobroty, obdivujú čerešňové kvety a riešia si svoje vzťahy, len aby sa utvrdili v tom že ten čo majú medzi sebou je najdôležitejší. Pre mňa príjemné prekvapenie: Tie prímorské mestečká s vlakom čo tam preváža a nesie svojich hrdinov ďalej od tepla domova a vzťahovej istoty, je niečo čo na mňa pôsobí blahodárne. Línia s majiteľkou reštaurácie veľmi dojímavá. Pre mňa jeden z Koreedových vrcholov. ()
Rodinné konstelace. Až na redundantný sentiment, objektivní kameru, atd atd... Tak každodenné. Laskavé. A ty holčičí hovory a situace, je radost být u nich! Ozu je motivově vyčistený, Koreedu zajímají celkem konkrétní současné situace, typologie vztahu, dívčí coming of age, moderné dilemata, atmosféry a vzpomínání... ()
Oživlá manga, připomínající poetikou animované filmy Hayao Miyazakiho, vás vtáhne do jiného světa. Světa, ve kterém chcete žít, kde se k sobě ještě všichni chovají slušně, ctí morální hodnoty a vychutnávají si každé jídlo. Rozhodně záleží na osobních preferencích, jestli vás Naše malá sestra pohladí po duši nebo unudí k smrti. ()
Níže jsem četl názor, že tohle je malý film s velkým srdcem, což je dle mého názoru popis, který k japonskému snímku sedí dokonale. Není to velkolepé, je to spíše intimní, ale není to nic, co by se vás snažilo citově vydírat, je to skromné a prostě to ukazuje, jak se mohou vyvíjet lidské vztahy, ať už na základě samotných setkání, anebo v souvislosti se smrtí blízkých. ()
Vítejte v domě, jehož dřevěnou existenci by snadno mohla vyřešit jedna škrtnutá zápalka. Máme tu čtyři sestry, které zrovna neměly moc štěstí na rodiče. Jejich otec byl chlívák obecný a matka tuto skutečnost jaksi neunesla, proto je ponechala svému osudu. Nejstarší sestra je asi tak vřelá jako sestra Ratchedová, přičemž se peleší s ženatým doktorem, druhá je k zulíbání s příchylností na zkrachovalé chlápky, kteří ji využívají jako živou peněženku, a navíc se ráda napije, a třetí si stále sveřepě zachovává svou dětskou duši. A tyhle z té čtvrté udělají ožralého Messiho. Kdo čeká snímek plný děje, bude zklamán. Zde se střetávají různé názory na to, jak žít svůj život a jak vycházet s těmi okolo. Myslím si, že na tenhle film by měl být divák trochu melancholicky naladěn. Je to vlastně neskutečně příjemný film plný pozitivní nálady a rozzářených úsměvů, ale také film, ve kterém se možná až příliš moc umírá. 100 % ()
Galéria (18)
Zaujímavosti (1)
- Domácí likér, který si setry vyráběly z japonských meruňek, obsahuje 10-15% alkoholu a jmenuje se Umešu. (ing.man)
Reklama