Naša malá sestra

Půvabné nahlédnutí do jedné japonské rodiny, ve které žijí tři sestry pod společnou střechou.. Na pohřbu otce se seznamují se svou osiřelou nevlastní sestrou a nejstarší jí nabídne, aby žila s nimi.. Krásný film v poklidném tempu, je to takové vlídné pohlazení, bylo mi potěšením.. Hodnotím za čtyři s pomyšlením na pět.. (10.10.2021)

Velmi obyčejně vypadající film, ve kterém se toho moc nestane. Pozorování čtyř "dětí" vyrovnávajících se se samostatností po svém pro mě postrádá jakékoli kouzlo. Sice je vidět, že režisér má téma v ruce (předchozí Jaký otec takový syn má obdobné na dítě zaměřené téma) a umí vystavět fungující prostředí postav, ale je to prostě hrozná nuda. Už Koreedův předchozí snímek mě moc neoslovil a já se budu muset smířit s tím, že na jeho film nejsem dostatečně vytříbený labužník. (17.08.2016)

Za mňa ešte vydarenejšia civilná dráma ako Zlodeji a tá bola, opäť za mňa, vydarenejšia než Po búrke. V Našej malej sestre funguje všetko presne tak ako má, všetko je presne na tom mieste a v čase, kde a kedy to aj má byť vsadené a napriek tomu to nepôsobí ako stopercentný dramaturgický konštrukt, ale ako spomínaná civilná dráma, navyše plná autentického prežívania. No a osobne som tam konflikty, zápletku a dokonca aj (minimalistický) dej zaregistroval a tak trochu nechápem, prečo značná časť publika nie. Ak silou mocou hľadať nejaký nedostatok, tak tretia sestra dostala najmenší priestor a nie je vysvetlené prečo. Z výsledného zážitku to ale nič neuberá. (22.01.2024)

Tento raz pôjdem asi tak trochu mimo hlavný prúd, ktorý tento snímok hodnotil pozitívne. Mňa to až tak neoslnilo. Sledovať dve hodiny ako sa tri sestry starajú o štvrtú mladšiu chcelo teda riadnu výdrž. Po hodine ma to už začalo výraznejšie nudiť. Riešili sa tu síce nejaké tie rodinné problémy a vzťahy detí s rodičmi, no banálnym spôsobom a hrozne povrchne. Jediné čo ma výraznejšie zaujalo boli kultúrne reálie zo života obyčajných Japoncov, ich zvyky a naturela. Celkovo som však čakal niečo hlbšie a dramatickejšie, tak ako som u japonskej tvorby zvyknutý. No nedočkal som sa, preto len priemer. 60/100 (23.03.2017)

Nadprůměrně milý film, velmi pozitivní, plný krásných úsměvů, velmi sympatických osob a dokonale podbarven nádhernou hudbou. Excelentně zrežírovaný, otevírající spoustu témat. Rodinných, sociálních i společenských. Vše v jedinečném japonském stylu. Japonské obřady, stolování, úcta, morálka i spravedlivá zášť. Z dálného východu k nám přichází další silně inspirativní "návod na život". (28.10.2017)