Krutý a výjimečný

Na takový výsledek inspirace svým nejznámějším románem by byl Fjodor Michajlovič nepochybně hrdý. Novátorské, hloubavé pojetí rozpitvává následky zločinu. Geneze vztahu k vlastním činům je výborně načrtnuta i díky Dervisevicově mimořádné schopnosti zkratky, u níž by zřejmě uznale pokýval hlavou i Hitchcock. (09.03.2023)

Tohle po dlouhou dobu bezemoční intelektuální cvičení mě nakonec dostalo. Konec byl famózní. 1) Povídku napsal a zrežíroval 46letý Sabahudin Merlin Dervisevic. 40letý David Richmond-Peck (hlavní postava Edgar) přibral kvůli roli 15 kg. 23letý Richard Harmon (vrah svých rodičů William) je tu méně sexy, než obvykle. A nesmím zapomenout na příjemnou hudbu. 2) Spoiler. Peklo podle Dervisevice je zhmotněné vlastní svědomí, které nedá člověku pokoje, dokud se se svým činem neidentifikuje a nepřijme vlastní vinu. Hlavní postava příběhu jde však dál, snaží se svou vinu i odčinit. Za odměnu se jí pak dostane vnitřního klidu. Reakce dalšího člena terapeutické skupiny, opilce Juliena, na to, co William učinil, ukazuje, že Julien dosud připraven není. Přeji divákům, aby morální poselství tohoto zajímavého snímku pochopili a byli schopni nést důsledky svého jednání. (21.12.2014)

Takhle dobře napsaný film jsem hodně dlouho neviděl! Abych si za celý film neřekl jediné wtf, nebo nad čímkoliv zapochyboval, a že by se tohle téma dalo tak jednoduše zmatlat, tak to smekám. Výborné, totálně skvělé, aneb jak se vyhrabat z posmrtného života, napravit své chyby a to vše naprosto promyšleně a s gracií :-) (20.10.2015)

Možné spoilery. Tak nějak mi film přišel od začátku průhledný, a jak tu někdo píše, že bylo náročné jej sledovat... nevím, podle mne po čtvrt hodině nebylo o co hrát. Dobře, jsou zde zachyceny stavy člověka, který spáchal zločin, od prvotního popírání k postupnému prozření až následné touze věci napravit. Proti tomu nemám nic, kdyby si to nehrálo ještě na ty podivnosti s televizemi, hrou na peklo, vciťování se, a kdyby film neviděl jako jediné východisko ze situace sebevraždu. To je tak nějak u těchto filmů oblíbené východisko, jež ale stejně nic neřeší. Přitom by stačilo jediné, naslouchat druhým už za života. Jistě, určité poselství je zajímavé, správné, beru ho. Ale jako film to stojí na docela chabých a předem odhadnutelných základech, zvláště, když je nám povaha Edgara naservírována jak na podnose, takže jen čekáme, kdy si to, byť posmrtně, uvědomí, a ony scény ozvláštňující děj jsou diskutabilní. Na jednu stranu tvoří určitý mysteriózní prvek, ale na druhou stranu nechávají nezodpovězených hodně otázek, včetně té nejdůležitější o vině a trestu, a co tedy nakonec mělo znamenat, že kdo akceptuje, půjde na lepší místo. Chtělo to možná alespoň jeden příklad. (01.06.2016)

Zaujímavý psycho-thriller o vine a treste. Žeby takto naozaj fungovalo peklo? Teda nemyslím na princípe skupinovej terapie v nejakej budove plnej kancelárií, ktoré mi skôr pripomínali scény ako vystrihnuté z knihy resp. filmu 1984. Ale ten princíp trestu v podobe neustáleho prežívania dňa s najhorším životným skutkom, tak to mi prišlo vcelku zaujímavé. Obzvlášť, keď "odsúdzenci" boli v tej časovej slučke bezmocní a udalosť bola napokon nemenná. Teda až na záverečnú "vzburu" a prebratie osudu do vlastných rúk. Tá koncová úvaha bola naozaj fantastická a celý temný príbeh korunovala napokon úžasnou pointou s morálnym posolstvom o obetavosti a nesebeckosti. (31.12.2014)