Šigacu wa kimi no uso

Pro fanoušky vážné hudby a pro všechny kdo rádi hráli, nebo hrají na hudební nástroje to může být asi něco hodně zajímavého a pro ty ostatní by to mohlo být svěží a velmi zajímavé anime o lásce k životu a hudbě o radostech a starostech mládí o přátelství a podpoře... Prostě a jednoduše má to dost zajímavý příběh, velmi pěknou animaci i hudbu a zajímavé charaktery. První větší nedostatek se objevuje zhruba od 7. episody, kdy se děj zbytečně natahuje a tak jsem místy ztrácel pozornost, dalším prohloubení tohoto problému se projevuje o něco později a nejlépe to vystihuje Starletka, tedy, že to neustále opakování toho, že Kousei má trauma začne být časem opravdu hodně nudné a pomalu už i otravné... Ke konci už to není ani tak o hudbě, ale spíš o vztazích hlavních hrdinů a hře na city diváka, ale buď to nepodávají dvakrát povedeně, nebo jsem citlivý jak pařez, protože na mě ta dramata posledních dílů příliš nezabrala a tak jediné co mě prakticky zajímalo bylo, jak to tedy skončí a nakolik přesně někteří zdejší kolegové odhadli vývoj děje. Poslední episoda byla poměrně povedená, už jen z toho důvodu, že si autoři asi na poslední chvíli uvědomili, že to je anime o hudbě a tak jsme se konečně dočkali i krátké nerušené hudební sekvence, která dokázala říct mnohem víc, než všechny ty kecy okolo, kterými se to hemžilo v předchozích dílech. Rozuzlení, které mi bylo podáno nakonec také nebylo vůbec špatné a člověk se konečně dozví, proč se to jmenuje, jak se to jmenuje, i když někteří vnímavější tohle asi tušili, stejně jako věděli jak to s blondýnkou dopadne. Já to netušil, nebo spíš nevěřil a tak jsem byl v podstatě docela překvapen ale i tak jsem s koncem spokojený a tato poslední episoda je podle mě asi nejpovedenější díl z celého anime. Zkrátka začalo to hodně slibně, ale mé nadšení postupně opadalo a i když to má uspokojivý konec, tu nudu, kterou jsem místy pociťoval a jistou otrávenost z promarněného potenciálu to tak úplně nevyváží a tak celkový zážitek je někde na trošku lepších 3*. 6,3/10 (22.11.2014)

Dovolím si nejprve vznést názor, že se jedná o lehce nedoceněné dílko (v rámci ČSFD hodnocení). Neříkám, že je to podívaná pro každého, ale mě to jednoduše pohltilo. Příběh by se spíš hodil k filmovému provedení, než seriálovému a proto názory, že je to mírně natahované a zdlouhavé mají svojí váhu. Mé trpělivosti to nepřišlo: Osnova je citlivě melodramatická, zádné andante, z jistých důvodů. Ono životní mnoholetá traumata nejde vyřešit mávnutím proutku či jedním delším spánkem a tak chápu, že překonávání takového strachu je běh na delší dobu. Dostáváme čas se podívat hlouběji do lidské duše, probrat vztahy a vysvětlit si poslání hudby, které není pro každého člověka shodné. To vše v seriálu se pojí v jeden významný vrchol: Postava Kaori. Dost možná jsem doposud v anime nepoznal krásněji napsanou hrdinku. Nekonečně sršící optimismus, chuť měnit zaběhlé, její touha poznávat a žít, reprezentujíc naději každým milimetrem, co dostala. Mám trochu problém s tím, že dostala o něco méně prostoru, než bych chtěl, ale pro mé city nejspíš dobře. Na druhé straně Kosei, i přes jeho zajímavý vývoj, nebyl pro mě tak barevný a postrádal nějakou výraznější kvalitu, abych s ním víc sympatizoval. Co nejde nevychválit, jsou ryze hudební scenérie. V tu chvíli animace a hudba dosahuje svého až snového vrcholu; v tu chvíli máte dojem, že je svět zase o něco krásnější. A konec? Silný, který seriál jen a jen podržel. Závěrem musím podotknout, že tu jsou jísté nedostatky, na kterých by se dalo zapracovat (jak říká Starletka, postavy Watariho a Koseie nejsou ideální), pár pasaží dokáže mnohé unudit. Nicméně je zde cítit láska k hudbě, životu a hlavně mi to přijde vše tak nevyhnutelně opravdové. SIlné 4*. (10.05.2015)

Shodou náhod jsem v době začátku s tímhle seriálem rozehrál i hru Eternal Sonata, která pojednává o životě Frédérica Chopina a tak ve mě tvůrci posílili zájem o jeho hudbu, za což jim v první řadě děkuji. Právě Chopinova hudba se v Your Lie in April vyskytuje poměrně často, minimálně tedy v první polovině. Arimuv příběh totiž působí, jako kdyby v polovině vyměnili scénáristu a rozhodli se kompletně změnit žánr. Zatím co v první části jde o hudební dramedy, kde se hrdina snaží vyrovnat s PTSD i za pomocí své nové kamarádky, v části druhé jde hudba stranou a vše se překlopí do romantického dojáčku. A zde je právě kámen úrazu. Hudební část neustále přerušují rádoby emotivní žvásty, tudíž vás tvůrci nechají užít si krásnou hudbu bez přerušení jen minimálně, a co víc, jednomu vystoupení je věnována třeba celá epizoda v celku, což působí, že se seriál neposouvá k věci. Když pak příjde řada na opravdové problémy hrdinů, zbývá sotva polovina dílů a tvůrci všechno chrlí šíleným tempem. Nemůžu však říct, že by mě to nebavilo nebo že bych u několika scén nezaslzel i já, nicméně kdyby se Arimovi a Kao věnovalo více času i mimo pódium a scény s hudbou spojené, tak si troufám tvrdit, že půjde o 5* záležitost. Takhle jen slabší 4. (19.07.2020)

(Po 10. ep): Berte to z pohledu někoho, kdo bere klavír za nejlepší nástroj na světě, miluje ho a hrál pár let i soutěžně, než jsem se přesunul k amatérskému hraní a užívání si experimentování s notami a nectění těch černých mravenců, ani jejich popisků. Do určité míry samozřejmě :-) Co si o Shigatsu wa Kimi no Uso myslím: Vcelku sympatický začátek, horší prostředek a nynější 10. episoda to už finálně zabila. Není to nejnezajímavější počin, ale něco, co si lehce užívám, avšak nepamatuji episody předchozí. Když so srovnám s Nodame Cantabile, tak je to jak nebe a dudy. Nodame je mistrovské dílo, Shigatsu napsal někdo, kdo se o hudbu viditelně moc nezajímá. Nebo to neuměl zpracovat. Zanechává mě to prázdným, je tam jen jedna dějová, slabá linka, která byla teď naprosto -nepochopitelně- přestřižena a celkově se už pár týdnů nudím. Co víc, ještě do čistě klavírních skladeb míchají další hudbu, která se tam mnohdy absolutně nehodí. Např. když hrála v 8? 9? episodě černovlasá holka. (Nepamatuji jméno ani episodu, viditelně to ve mně fakt nic nezanechalo). Jsem zvědav, jak to zakončí, proteď velké zklamání a jestli se někdy budu chtít vrátit k nějakému hudebnímu anime, bude to určitě Nodame nebo třeba i Piano no Mori. (Je jich víc, nebudu to tu zbytečně však zanášet.) P.S. - velmi se mi líbí, že apelují na diváka, aby ocenil originální, ne strojenou hudbu. Mají pravdu, i když to není přesně tak, jak to bylo napsáno v notách, je to mnohdy zajímavější. Jedna skladba se dá hrát desítky / stovkami způsobů :-) Celkově však slabých 50% (Po 21. ep): Tohle není o hudbě... Tohle je čistě jen milo-drama a hudba je tam prakticky jen jako "důvod". Nejvíc mě na tom důvodu štve to, že tam pak komentují hru jako v Nodame... A pokud odsunem tu hudbu, zbyte velmi, velmi jednoduchý příběh, který se stále omýlá a opakuje až to člověka začne fakt s*át... 40% (Hodnocení po konci): Naprosto nudný závěr, bez sebemenších citů, vyloženě nutí diváka k lítosti k postavám či úsměvu, příhodně tam řeknou "jak to vše bylo myšleno" a vůbec... grrr! Kdo umí hrát na klavír / jiný hudební nástroj, toho musela k smrti poslední ep. nudit. Ti, co jdou za romantikou, se zas museli cítit podvedeni a uraženi. Ze začátku vcelku sympatické anime totálna narazilo a u mě bude zapomenuto během pár následujících dní... 35% (11.12.2014)

Seriál obsahuje niekoľko slabších momentov, ktoré veľmi neladia s tými silnejšími. Postavy nie sú psychologicky a charakterovo prepracované tak, akoby si to skutočne zaslúžili. Humor mi vôbec nesadol a taktiež som očakával, že animácia bude lepšia a intenzívnejšia. Všetko to, čo seriálu chýba, prípadne by malo byť obmedzené, v určitých častiach nahrádza istý moment, kedy sa hlavný hrdina dostáva za klavír a... nastáva absolútne geniálny okamžik, kedy sa hudba spolčí s obrazom, aby na divákovi zanechali jeden veľký intenzívny zážitok, kedy sa divákovi každá jedna nota dostane do uší a každá ďalšia ešte hlbšie pod kožu. Vtedy to všetko maximálne prežívam, nemôžem sa nadýchnuť a len spotený čakám na ďalšiu skladbu. Nastáva tak jedna veľká záležitosť plná emócií, šokujúcich výrazov v očiach a... snáď ani nemusím opisovať, ako geniálny tento inak jednoduchý seriál môže byť (a to hovorím ako človek, ktorý sa do klasickej hudby veľmi nerozumie). Aj napriek chybičkám vypísaným vyššie je pre mňa Your lie in April veľkým prekvapením a nechávam mu plný počet hviezd - s tým, že časom ešte porozmýšľam nad udelením menšieho počtu bodov. (18.04.2018)