Sedm smrtelných hříchů

Na to jak hezkou animaci tohle anime má, mě po dějové stránce nijak extra neuchvátilo. Prvních pár dílů je nudných, dokud nezačnou postupně přibývat členové Hříchů. Jen je hrozná škoda, že některým jsme se nepodívali trošku víc na zoubek, nebo celkově se víc neseznámili s příběhem tohoto uskupení. Místo toho tam byl přehršel momentů s princeznou Elizabeth nebo Hawkem, kdy mi oba dva hrozně lezli krkem. Opening i ending nijak extra nezaujali a ze soundtracků se najdou jeden nebo dva, co stály za to. (18.11.2016)

Napokon, nie až taký masterpiece, ako sa spočiatku javil. Nanatsu no Taizai je nepochybne prekrásnou omaľovánkou, ktorá je premyslená omnoho viac, než sa na prvý pohľad môže zdať, no zároveň jej chýba istá súdržnosť a úcta k predlohe. Štúdiové uchopenie tohto geniálneho materiálu totiž prináša aj mnoho prejavov inkonzistencie, spôsobenej najmä faktom, že pôvodných sto-štyri kapitol mangy je surovo naliatych, do dvadsaťštyri dielov anime. Pre anime-only divákov by však tento nedostatok, nemal predstavovať reálny problém. Aj napriek nevýrazným zásahom do deja, seriál si stále zachováva svoju precízne poskladanú naratívu, ktorá vďaka postupnému predstavovaniu, mystériom zahalených hrdinov, úspešne valcuje zaužívané shounenovské stereotypy. Scény ostali dostatočne hravé, pútavé a naplnené pomerne vyváženou škálou akcie, emócií, vrátane humoru. Sú naviac sprevádzané vynikajúcimi predstaviteľmi súčasného voice castingu a jedným s najvýraznejších Sawanovych hudobných motívov, dokonale vytvárajúcom správne epický feeling. (01.03.2015)

Solidní fantasy anime. Připomíná mi Full Metal Alchemist: Brotherhood, i když je v horším slova smyslu monumentální, bitky se rojí pokémonovskými schopnostmi, nadsázka je až příliš nadsazená (hlavně u chování některých postav, třeba Diany) a rádobyhumorných vložek je až moc. Ale je to milé, a nejroztomilejší je ta snaha mít všechny buchty krasavice v plavkách. V některých chvílích, jako třeba když se mocná kouzelnice Merlin zjeví v závěru příběhu a uprostřed vřavy vyskočí z kápě v minikalhotkách, jsem normálně vybuchoval smíchy. No a pak je tam Ban, to je prima kousek, který tomu dodává šťávu — tak vyrovnanou postavu člověk aby pohledal. Je to takový japonský, ale je to fajn. Mimochodem, objevil se tam vůbec sedmý hřích? ¾. (02.05.2016)

Po 18. episodě už musím hodnotit. A zaplno. Úžasná hudba, naprosto parádní postavy, proměnlivé okamžiky, ohrožení hlavních hrdinů, zábavné aspekty, srdcervoucí aspekty... A hlavně rychlost, jakým se ten seriál ubírá. V jednom díle je toho napasované tolik, co klasicky v jiných za 2-3. I když je hlavní příběh vcelku mizerný (Svatí Ryříti, v minulosti hodní, jsou teď zlí a chtějí zabít poslední přeživší extrémně nebezpečné Rytíře Hříchů (ach ty překlady :D Sorry), kteří byli v minulosti prej zlí, ale teď dobří...), jak sami vidíte, avšak nenechte se zmýlit touto na oko jasně danou a lineární zápletkou. Je to zpracované skvostně, člověk si tu jízdu užívá a těší se na to týden po týdnu více a více. Parasyte, Durarara!! X2, Junketsu Maria, Kuroko 3... to vše jde stranou a jako první se koukám na Nanatsu no Taizai :-) Krásných a vřelých 90% (16.02.2015)

Tentokrát se neshodnu s hodnocením, protože to není můj šálek kávy. Jsou jisté důvody, proč nekoukám na předlouhé seriály typu Dragon Ball, protože vloženě nesnáším, když se z mírně nadpřirozených schopností postupem času stávájí skilly, při kterých mizí planety a celé galaxie lusknutím prstu. Začátek je přitom slibný: Hlavní postavy je sympatické, vtipné, poměrně bezstarostné (vyjma princenzy) a to počáteční dobrodružné putování je nenásilně přátelské. Po 10. díle se to začíná pomalu zvrhávat v scénáře na začátku popsaných. Vévodí tomu klišoidní prvky příkladné deus ex machiny, nekonečně dlouhé proslovy bad guyů, když se chystají někoho odpravit, aby ta druhá postava dostala šanci a čas jí někdo zachránit..a když už nezachrání, tak perpetické zmrtvýchstání za doprovodu potoků slz a smutných popěvků, jak daná postava prostě nesmí umřít! Jednou? V pořádku! Ale 5x? Slabší stránky této podívané je také jeho předvídatelnost (všechny ty rádoby šokující zvraty jsem viděl na minuty dopředu), velmi zdlouhavý konec, který se táhne 6 dílů a již zmíněná princezna, která je opět tou šablonou vysláblé slečny, která podporuje tým úsměvem, brekotem a patosovitými bezduchými kecy. Nechtěný úsměv/facepalm mi vyčarovaly i všechny ty možné speciální techniky a jejich názvy. Když to srhnu, tak tohle je ryze podívaná pro menší děti, které milují ty prostředí-eratující souboje a nekonečně nabouchané hrdiny. Slabší 3*, které drží Meliodas, epické vykreslení bitek a cca 1. polovina seriálu. (12.06.2015)