Réžia:
Marielle HellerScenár:
Marielle HellerKamera:
Brandon TrostHudba:
Nate HellerHrajú:
Bel Powley, Alexander Skarsgård, Kristen Wiig, Margarita Levijeva, Christopher Meloni, Vanessa Ross, Steven Wiig, David Fine, Joshua Grannell (viac)VOD (2)
Obsahy(2)
Minnie Goetzeová je předčasně vyspělá dospívající dívka, která žije v sedmdesátých letech v San Franciscu. Poté, co svede přítele své bohémské matky, se snaží pochopit souvislost mezi sexem a láskou. Drama o dospívání nazvané Deník puberťačky se odehrává v roce 1976 v San Franciscu, v době, kdy hnutí hippies postupně mizí ze scény a na výsluní se dostává punk rock. Stejně jako většina puberťaček touží i Minnie Goetzeová (Bel Powleyová) po lásce, přijetí a nalezení smyslu života. Minnie se zaplete s přítelem své matky (Kristen Wiigová) - "nejkrásnějším mužem na světě" Monroem (Alexander Skarsgård) - a prožívá s ním poněkud komplikovaný milostný románek. Následuje pikantní, vtipný a provokativní výčet prvních sexuálních a uměleckých eskapád jedné nerozvážné dospívající dívky. (Cinemax)
(viac)Videá (2)
Recenzie (48)
Moc se mi líbil celý nápad, obecně mám ráda "deníkově" a retrospektivně (zde alespoň častečně) pojaté filmy a celá ta kompozice mi sedla. Líbila se mi i ta hlavní myšlenka/zápletka, ale to je možná tak všechno. Asi v tom hrálo velkou roli to, že mi hlavní hrdina poměrně dost lezla na nervy a stejně tak i její matka. Hodně reakcí postav na nějakou situaci (což byla tady možná i taková klíčová věc, když se jedná řekněme o vztahové drama ....:D ) mi přišla nereálná vykonstruovaná, občas lehce absurdní případně až lehce parodická. Hlavně, aby to celé tak nějak sedělo do předem připraveného konceptu "divokých sedmdesátek" a nedej bože, kdyby se vynechal nějaký ze žhavých motivů, které se vám pravděpodobně ve spojení s touhle dobou vybaví. Vidět se to dá, ale jednou mi to stačilo. Možná jsem do snímku vkládala zbytečně vysoké naděje a možná proto jsem zklamaná...Taky mě mrzí že film řešící takovéhle poměrně silné téma nemá nějaké solidní zakončení, které by všemu tomu "dramatu" dávalo nějaký smysl... ()
Dozrávání v divokých uvolněných sedmdesátých letech, nevázaný sex, drogy. Není to žádný příběh pro teenagerky, je to spíše nezávislé, k zamyšlení. Žádné hollywoodské blonďaté krásky. Ale příběh je přece jen hodně rozvláčný a místy se děj ztrácí úplně. Občas je náročné se soustředit. Rozhodně mě to nepřesvědčilo tak, jak bych očekával. ()
Hodně zvláštní film plný intimních scén. Nemůžu říct, že mě nebavil. Ale pořád mi tam něco chybělo. Možná trochu víc šťávy by to chtělo. Pak bych třeba zvýšila svoje hodnocení. Chvílema mi děj přišel až moc ponurý a depresivní. A taky mi moc nešlo do hlavy, že by se takhle chovala 15ti letá puberťačka v té době ... I když .. všechno je asi možný. 55%- ()
Musím uznat, že tohle je film, který se mi hodně zamlouval. Nejenom proto, že je to o sexu, ale i o tom, jak je problematický, pokud mu propadnete. A také díky tomu, že je to tak trochu o komiksu. Jednotliví herci byli naprosto skvěle vybráni, což musím ocenit v první řadě. Bel Powley opravdu může vypadat na těch 14, i když jí je 23. ()
Takhle ošklivou herečku už jsem ve filmu dlouho neviděl (krátký tělo, žádný boky, ksicht jak žárovka a ještě upravená Photoshopem) a přesto musím uznat, že se nedivím, že otčím podlehl jejímu kouzlu a předčasnému sexuálnímu apetitu. Kromě toho tahle ošklivá herečka umí i hrát. Ocenil jsem sexuální otevřenost (spíše ale verbální, ale aspoň něco), čehož se u od prudérních Američanů člověk tak často nedočká. Chvílemi jsem si říkal. že to v těch sedmdesátých letech v San Francisku nemuselo bejt vůbec špatný. ()
Galéria (36)
Zaujímavosti (5)
- Ve scéně, kdy Minnie (Bel Powley) jde do baru za svou matkou, se poté, co Minnie vyběhne ze dveří, kamera zaměří na brunetu kouřící cigaretu. Tou je Phoebe Gloeckner, spisovatelka stojící za předlouhou k tomuto filmu. (hansel97)
- Monroe (Alexander Skarsgård) se v televizi u Minnie (Bel Powley) doma dívá na seriál H.R. Pufnstuf (1969). (hansel97)
- Film byl poprvé publiku představen na festivalu Sundance (leden 2015), podruhé poté na Berlinale (únor 2015). (glumka)
Reklama