Farba víťazstva

Určitě kvalitní film, který je upozorňuje (tak jako mnohé ostatní filmy) na rasismus černošského obyvatelstva v USA. Zaměřuje se však také na nacistické Německo a vyhánění Židů. Hlavním příběhem je však začínající atletická kariéra Jesseho Owense, který přijede do nové školy a hned je z něj nejrychlejší běžec na světě. Jo kluk měl velký talent. Dokazuje to i to, že dokázal být nejlepší také ve skoku do dálky a oceňuji toho Němce na OH, který se zachoval čestně a pomohl Jessemu při kvalifikaci. Nevím jestli bych to já udělal. No každopádně jde o povedený životopisný film o Jessem a je dobře, že se rozhodl OH účastnit. (04.01.2018)

Jesse Owens je opravdová legenda světové atletiky. Jsem moc rád, že o jeho životě natočili film. Za svého života si tu slávu zase tolik neužil. V USA sice neměli rasové zákony jako v Německu, ale tradiční předpojatost a diskriminace černejch byla až do 60. let velmi silná. Např. Roosevelt Owensovi nikdy nepogratuloval. Je docela zajímavý paradox, že životopisný film o jednom z nejslavnějších amerických sportovců se natočil až po tak dlouhé době a navíc v koprodukci Kanada-Německo. A na IMDB má také podezřele nízké hodnocení. ____ Já si užil z filmu každou minutu. Od těch tréninků na univerzitní dráze, až po olympijský závod. Od malých osobních rozhodnutí každého člověka, až po tu velkou mezinárodní politiku nasáklou morem nacismu. Film se úspěšně vyhýbá nejrůznějším klišé. Nestrefuje se jen do nácků, ale i do amíků. Plyne tak nějak přirozeně, jednoduše a uvěřitelně. Každá postava byla uvěřitelná. Každé rozhodnutí každé postavy bylo přirozené a pochopitelné. Chvílemi mě to tak vtáhlo do dění, jako bych měl sám pocit, že jsem ve 30. letech. No a když Jesse poprvé vstoupil na Berlínský olympijský stadión, zatajil se mi dech. Jen ten hukot 100tis davu se nepodařilo do filmu dostat. Ale to už bych chtěl moc. A co říci na závěr? Je jasné, že skutečnost byla asi trochu jiná a film nepopisuje události zcela přesně, ale celková atmosféra je natolik pohlcující, že jakékoli faktické nedostatky přebije. Pro mě jedno z nejpozitivnějších filmových překvapení roku 2016. (Děkuji uživateli Valkyra za dobrý typ.) (20.09.2016)

Sportovni zanry natocene podle skutecnych udalosti si snad temer vzdy udrzi latku pomerne vysoko. Ne jinak je tomu i v tomto filmu. Pravda, bez nekterych scen a dialogu bych se obesel, jako celek to ve finale ale funguje. Zajimave herecke obsazeni. Ctvrtou hvezdicku pridavam za postavu Leni Riefenstahl a vyobrazeni olympijskeho Berlina. (04.09.2016)

Načančaná dobová atmosféra mě nadchla, ale bohužel se to dost vleče a těch dilemat jestli má, nebo nemá závodit bylo moc. Druhá půlka na olympiádě je rozhodně lepší. Nacistická monumentálnost funguje a bavil mě ten Goebbels. Šla z něj mrazivost. Kontrasty mezi rasismem v Německu a Americe nebyly špatně podané, ale bohužel je ten film moc dlouhý a používá všechny propriety cukrkandlového životopisného filmu. (12.03.2017)

"Negr může mít oblek, ale nebude z něj gentleman." Nepovažuju se za rasistu, ale stejně nemám žádnou velkou radost z černocha v obleku hlásícího zprávy, vietnamského zahrádkáře pěstujícího marihuanu, arabského svolávače k modlitbám a ani z indočecha odcházejícího z pošty s dávkami v kapse. Jesse Owens byl prý jiný. Poctivě dřel na bavlnové plantáži, svědomitě trénoval, olympiádu bez Führerova souhlasu vyhrál a ještě k tomu hrdě kráčel na svou oslavu bočním vchodem pro barevné. Tak dokonalý prý byl a já mám takový nepříjemný pocit, že mi kdosi vráží klíny do hlavy. Dokonce i ty jeho zálety byly totiž natočeny s takovým pochopením, že jsem měl chuť prohlásit ho za svatého. Přesto mě Jesse při sportování bavil, ale to míchání politiky do sportu, a zejména do olympiád, už mi trošku leze krkem. (07.01.2017)