Spotlight

Kněžské svatouškovství, podané na příkladu převážně evangelické země historických evropských disidentů USA, se zdaleka nevztahuje jen na tuto zemi. Úsporný střih, důkladný ponor do námětu, kvalitní herecké obsazení, snaha o věcnost a konkrétnost, brilantní dialogy, to všechno vytváří obraz dynamické struktury té lepší - bohužel současně i té méně vábivé - stránky americké demokracie. Nevýznamná není ani problematizace (více na místě by byl ostřejší výraz zpochybňování seriozního novinářství) bulvárního novinářství a hold seriozní žurnalistice, kterou ve filmu dělají chybující - a chyby přiznávající - lidé z masa a kostí. Nepřímo dotčen tu je i Vatikán a svatý papež Jan Pavel I. Kardinál, který se na kněžské pedofílii přímo spolupodílel, byl vykopnut svou církví nahoru do Říma (Vatikánu). Úděsná jsou i dostupná, v závěrečných titulcích uváděná čísla: na pedofílii se podílelo zhruba 16% kněží v obvodu působnosti bostonské církevní provincie (skutečné číslo mohlo být ještě větší). K tomu všemu není co dodat. Svatouškovství není doplňkem, ale protikladem svatosti. Nevoní po myrze, ale po fekáliích a síře. Není boží, ale ďábelské. Hlavním ďáblovým nástrojem je - a není to náhoda - rovněž svatouškovský, nelidský celibát. (06.04.2016)

Skvělá a opravdu napínavá "detektivka." Furt jsem čekal, kdy na ně církev pošle nájemný perverty, nebo zkorumpovaný policajty a ono nic. Je dobře, že se točí filmy, jako Spotlight. Bohužel církvi nemůže nic ublížit. Za dobu své existence spáchala nespočet bestialit a bude tu parazitovat v klidu dál. (02.05.2016)

Na Spotlight je zajímavé, že čistě snímáním a osvětlením ho lidé zaplňují tak komplexně, že se do tohohle filmového světa prostě fyzicky nevejde bůh - aniž by to bylo řečeno, je absolutně nemožné, aby v tom světě existoval, není, kde by se schovával. Jinak mě mrzí, že McCarthy nebyl důslednější - například vždycky, když v tom filmu začne hrát hudba, jsem měl pocit výrazného vytržení z jinak minimalistického stylu. (12.04.2016)

Ne nadarmo se kinematografii říká továrna na sny. Čekáme od ní podívanou, akci, vzrušení, napětí a výlet tam, kam se běžný smrtelník nikdy nedostane nebo se ani nechce dostat. Spotlight jde proti všem těmto trendům a nabízí až nečekaně civilní herectví, vyšetřování zbavené všech obvyklých thrillerových klišé a ukazuje práci novinářů tak, jak nejspíš i probíhá. Tedy jako zdlouhavé sbírání faktů, přemlouvání k rozhovorům, zkrátka rutinní činnost. V podstatě jakékoli povolání, které zbavíte filmového pozlátka, vypadá najednou hrozně všedně. Kriminalisté neběhají po střechách domů a nezneškodňují padouchy, špioni nelikvidují protivníky po tuctech. Spotlight tvoří tu výrazně menšinovou tvář americké kinematografie, kterou studia obvykle vysílají na festivalové přehlídky. A v případě Spotlightu ty festivalové vavříny jsou zasloužené. Říkám si sice, jak by asi dopadla divácká podpora v případě, že by nešlo o tak skandální případ, ale nešť. Novináři nestojí proti mašinérii mocné korporace nebo zkorumpovaného politika, kteří by proti nim vysílali vražedná komanda, ale i tak jsou tam cítit silné emoce. Spotlight nabízí přehlídku velkých hereckých es, ale hvězdy tentokrát potlačily své ego a nepředvádí samy sebe, nýbrž své postavy. Za mě dávám palec nahoru, jen tu pátou hvězdičku se mi nechce dávat, protože, ač to zní svatokrádežně, Spotlight setřel filmové pozlátko natolik, že je místy ve svém zachycení reality až nudný. Celkový dojem: 80 %, (07.05.2016)

Téma, které je a bylo skloňováno ve všech pádech a je notoricky známé, zpracoval Thomas McCarthy, včetně scénáře zcela bezchybně. Předložil nám skutečnosti, které nemohou nikoho normálně myslícího nechat v klidu a to takovou formou, že netlačil na pilu, nezaujatě, ale takhle to je, to jsou fakta, která jsou jasná a evidentní. Jak si to kdo zpracuje už ve své mysli a svědomí, je na každém jedinci, protože je nabíledni, že ne každý, kdo je v takové církvi, musí být nutně prevít. Ale co ho poutá tam zůstávat, tak to mně zůstává rozum stát. Tradice? Neochota něco měnit? Strach znát pravdu, která z bible jasně vyplývá o těchto a jiných nekalých praktikách? To je můj subjektivní pohled a otázky na tuhle problematiku. A to bylo jen zrnko pravdy, kterou měli možnost odhalit. Ještě kdyby se začalo pátrat ve zbrojním průmyslu, kdo je dotuje a o jejich propojení s politickou sférou a podobně, tak se dostáváme na úroveň mohutné mafie, která se snad nezastaví před ničím. Já byla velmi spokojená s hereckým obsazením, které působilo skutečně maximálně uvěřitelně, včetně NORMÁLNÍ redakce, kde to v jiných filmech vypadá jak v akčním sci-fíčku. To považuji za velké plus a redaktor, kterého hrál Mark Rufallo, byl jedinečný, kde bych mu dala sošku už jen za ty jeho zcela logické úvahy o této církvi a úsilí najít pravdu za každou cenu. Ve své podstatě hráli hlavní roli všichni, které se této kausy zúčastnili. (16.01.2016)