Hlupák

První snímek, který jsem od Jurije Bykova zhlédla, byl Zhit. Už tento film mě zaujal a jako další byl na řadě právě Durak. Tento talentovaný režisér umí sakra točit filmy. Hlupák je syrovým, drsným a kurevsky realistickým pohledem nejen na skupiny obyvatel rozpadajícího se paneláku, jejichž životy a vztahy jsou v podobném stavu jako sám barák, ale především se také dostává pod kůži tamnímu politickému systému, který je prohnilý, zkorumpovaný a jeho nejvyšší představitelé jsou ochotni udělat něco pro jiné, jen pokud to zajistí přežití nebo užitek jim samým. Stejně jako jsou schopni udělat "cokoliv", jen aby si zachránili vlastní prdel. Morálně se rozpadající mocenská struktura, která má stejné díry, jako ústřední barák. Lidé v něm, jejichž životy nejsou zase tak moc důležité, protože ani za moc nestojí. A uprostřed všeho toho bordelu stojí jeden opravář, který si začne hrát na hrdinu a díky svému přesvědčení o spravedlnosti a cti, se rozhodne jít proti všem. Jen aby zachránil lidské životy, pro které by ostatní ani nehnuli prstem. Jenže tohle není Hollywoodský film o superhrdinech, tohle je mrazivé a kruté Rusko. Pro hlavního hrdinu, Dimaa Nikitina nastává boj nejenom s časem, ale především s lidmi, kteří téhle díře šéfují. Výborný scénář, herecké výkony a pro mě tak trochu nečekaný konec, protože jsem pořád čekala, jestli ten barák nakonec spadne. Tohle není jen v Rusku. Je to vidět všude a zvlášť u nás, když se člověk podívá kolem sebe. Rozkradená republika, všude nějací posraní manažeři, kteří si hrabou jen pro sebe, vymýšlejí p*čoviny, ale kdyby je někdo postavil ke stroji, nebo jim dal do ruky nářadí, nezvládli by to, bortící se systém hodnot, arogance a úplně naspodu jsou hrstky poctivých lidí, co často musí živořit jen proto, že posty sviním a bezpáteřním hajzlům se rozhodli přenechat těm ostatním. (27.03.2016)

Hrozně mně to zasáhlo, to že žijeme v době, kdy pro část lidí většinou těch bohatých a mocných neznámená lidský život vůbec nic, že nemají svědomí a člověk co ho má a chová se tak jak by se měl chovat každej z nás dodstane nálepku "Durak" . Ono je to až absurdní, ale bohuželvelmi věrohodný obraz naší společnosti. (16.01.2018)

Děsuplná jízda strašidelným zámkem Rusko, kde mě docela překvapilo, že jsou v tom státní prachy. Slibný koncept, kdy prasklá trubka začne odhalovat správu třicetitisícového města v plné nahotě je vykreslen možná až příliš za hranou (častá tezovitost, doslovné vysvětlující dialogy, násilný závěr), ale tne do živého. Sysifovská práce malého angažovaného chudáka je jen trochu dojemná, ale jinak úmyslně znechucující obzvláště, když si uvědomíme, jak moc by někdo chtěl natočit něco podobného v Česku a jak moc to nejde. (14.09.2015)

dejovo vygradované k dokonalosti a určite aj k zamysleniu ako neustále zle to funguje medzi samotnými ľuďmi veriacimi v daný systém a samotnými riadiacimi štruktúrami ako to je všetko len o peniazoch a bez charakternosti ako rýchlo príde o silu niekto kto chce za niečo bojovať, keď sa snaží za niečo väčšie zmyselnejšie pre spoločnosť, či o jej záchranu, prípadne obraz toho ako rýchlo sa dá upratať pred vlastnou rohožkou. /videl v kine: 80%/(filmový festival Cinematik Piešťany 2015) (15.09.2015)

Pre mňa je "Durak" asi jeden z najsilnejších filmov, aké som mal možnosť posledné roky vidieť. Je to niečo úplne iné, než na čo sme zvyknutí z našej alebo americkej kinematografie a dáva to tomu skutočne tón, ktorý sa zarýva oveľa silnejšie pod kožu, než častokrát vidím. Pre mňa je toto film na zamyslenie. Na zamyslenie sa nad otázkou korupcie, ľudskosti a dôvery v celý systém. Pretože stojí za to obetovať vlastný život pre niečo, čo nikto neocení? Otázka ľudskosti je tu pre mňa asi najsilnejším elementom, pretože nikto si nechce vziať na svedomie 800 ľudských životov, ale ostáva tu rovnako otázka, či to tí ľudia ocenia, alebo či bude chcieť niekto proti tomu niečo spraviť. A funguje to skvele. Pretože sme v tomto svete veľmi ignorantsky založení, nezaujímame sa o druhých ľudí, riešime si hlavne svoje problémy, pretože len tie sa nás priamo dotýkajú. Ale čo keby sme sa dozvedeli niečo, čo by mohlo zachrániť 800 ľudských životov? Urobili by sme niečo proti tomu? Alebo by v prípade, že by bol ohrozený náš vlastný život by sme zaliezli do kúta? Záver filmu je pre mňa maximálne silný a hoci som si celý čas hovoril, že prejaviť určitú dávku ľudskosti je správne a pomôžeme druhým, koniec filmu nám ukazuje presný opak. Naopak to podporuje teóriu, že by sme mali byť viac sebeckí a ignorantskí, pretože reálne to skončí tak, ako náš hlavný hrdina. A musím povedať, že sympatie voči nemu sú z mojej strany veľmi silné. Rovnako aj k jeho otcovi. Je ťažké veriť, že zmeníme svet na lepšie miesto, keď ruka ruku umýva a všetky kauzy sa zametajú pod koberec a všetko sa rozkráda. Ako môžeme zmeniť svet k lepšiemu? Čo môžeme spraviť preto, aby sme niekoho život zmenili? To sú skutočne skvelé otázky. Pre mňa jeden z najlepších filmov posledných rokov a veľmi silne na mňa zapôsobil. Ja jednoznačne hovorím, čeknite si ho. Hodnotenie: A+ (14.01.2017)