Comme des lions de pierre à l’entrée de la nuit

Tuhle část řecké historie neznám. Asi to nebyl rekreační tábor u moře. Více zde: V letech 1947-1951 bylo přes 80 000 řeckých mužů, žen a dětí deportováno na ostrov Makronisos a internováno v převýchovných táborech, které měly napomáhat v „boji proti šíření komunismu“. Mezi vyhnanci bylo i několik spisovatelů a básníků, jako např. Yannis Ritsos či Tasos Livaditis. Navzdory deprivaci a mučení dokázali napsat básně, v nichž líčili boj o přežití ve světě zajetí. Tyto texty, z nichž některé byly pohřbeny v samotných táborech, byly později znovu nalezeny. Snímek poetická díla prokládá projevy převýchovné propagandy, která v táboře ustavičně zněla z amplionů. Dlouhé hypnotické záběry nás provádějí rozvalinami tábora, jež doplňují obrazy z fotografických archivů. Filmová esej oživuje vzpomínky na zapomenuté pozůstatky a jednu prohranou bitvu (28.10.2020)

"Koncentráky sa otvárajú vtedy ak sa stav výnimky začína upravovať pravidlami." Tento citát talianskeho filozofa Giorgia Agambena otvára lyrizovanú esej o antikomunistických koncentrákoch v Grécku. Ukončenie občianskej vojny v roku 1949 prinieslo víťazstvo konzervatívnej pravice (s výraznou podporou Ameriky). Nasledovala eliminácia odporcov. Tisíce komunistov a ich prívržencov bolo zavretých do lágrov na prevýchovu. Humanistický charakter prerábky ľavičiarov na vlasti, vláde a armáde oddaných Grékov za pomoci spevu, tanca a čítania správnych kníh, bol prezentovaný novinárom. Ukázanými väzňami boli verejne známi a mučením nedotknutí umelci. Britské denníky následne písali o vzorovom prístupe voči infekčnej pliage boľševizmu, ktorý by sa mohol stať vzorom pre ďalšie štáty. Drvivá väčšina mediálne neznámych väzňov bola ponižujúco týraná. Nechýbali tresty smrti za táborové prehrešky. Zachovali sa zlomky eposov a básne tvorené väzňami. V dokumente ich pomalý prednes striedajú prevýchovné príkazy vojenských správcov táborov, vysielané prísnym a dunivým hlasom cez táborové reproduktory. Dokument plynie pozvoľne. Striedajú sa v ňom spomalené zábery na súčasné miesta rozvalín bývalých táborov. Pomedzi trávnaté svahy sa pasú kozy, v pozadí šumí vietor a more. Tieto obrazy striedajú archívne čiernobiele fotky. Smutný obraz toho, ako "demokracia" zvykne z času načas nakladať so svojimi ideovými protivníkmi. 70%. (12.02.2015)