Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Na jaře roku 1917 po únorové revoluci v Rusku se vlivem bolševických agitátorů i německých špiónů rozpadá bojová morálka armády, ale i tradiční společenské vazby. Velitelé nemohou rozhodovat bez souhlasu tzv. rudých vojenských výborů. Vojáci nechtějí bojovat. Ztracenou bojovou disciplínu chce velitelství pozdvihnout pomocí vzorového ženského bataliónu smrti. Dobrovolnice, dívky z různých společenských vrstev, procházejí výcvikem v týlu a poté odcházejí na frontu. Zde se setkávají s demoralizovanou armádou a pochopitelně i s drsnou realitou války. Jejich kamarádky umírají na otravy nebo v nerovném boji. Svou odvahou a chrabrostí jdou příkladem a probouzí zbytky cti i v ruských vojácích. (fly)

(viac)

Recenzie (32)

Nach 

všetky recenzie používateľa

Před rusy klobouk dolu. Nevím, kde sbírají svůj kompraz, ale jejich historické filmy - a tento je toho ukázkou - je narvaný dobovým životem. Batalon je zvládnutým válečným filmem o ženském sboru, který byl nasazen, aby mužská bojová morálka se zlepšila. Zní to pitomě a tvůrci to jako pitomé myslím i chápaly. Proto je převážná část příběhu o tom, jak se ženy duševně vypořádávají s hrůzami Velké války a co je kde jako nezkušené ženy může překvapit. Sledujeme tak přerod z hezkých, dlouhovlasých dívek do polomužů, jenž jsou od sebe téměř k nepoznání. A to je zároveň i velký negativ. V úvodu si řeknete.... tohle je hlavní hrdinka a jde pomstít milého. Tohle je služka, která jí má přivést k matce. A toto je kamarádka téhle a tamta je zase šlechtična. Jenže jakmile jsou ostříhány, sotva si vzpomenete která je která. Nenajdete žádné styčné znaky, které by vám určili, že žena, co chce pomstít milého je tato, protože má pod okem pihu či že šlechtična nosí brýle. Na to zapomeňte. Díky tomu ztrácíte pouto s postavami, což je škoda, protože film je to výborný, dobře natočený i vedený. A ruské bojové scény jsou samozřejmě úchvatné. Palec nahoru a doporučuji všem milovníkům válečných dramatů. P.S. Feministky tento film budou milovat, neb muže vykresluje jako odpadlíky nemilující svůj národ, které ženy musí učit, co to znamená patriotství. 75% ()

Morholt 

všetky recenzie používateľa

Po renovaci A jitra jsou zde tichá se Ivani pustili do další oslavy ruské ženy a tentokráte je to echt gerojská záležitost, která by mohla klidně ruským vojačkám sloužit jako propagandistické video. A možná že i slouží. No a podle toho to také vypadalo. Člověk se tomu naivnímu obrázku hrdinství musel kolikrát až smát a těžko říct, jestli by byla samotná Marie Bočkarjová spokojená s tím, jakou představu o ní a jejím praporu současníci předkládají. Nicméně co se bojových scén týče, tak se tu pár dobrých věcí našlo. Bavil mě plynový útok i drsná zákopová válka, ačkoliv by trochu neškodilo pohrát si víc s atmosférou. Nicméně těch válečných scén bylo poskrovnu a kormě nich se nebylo příliš na co dívat. 30% ()

Reklama

Big Bear 

všetky recenzie používateľa

O Marii Bočkarjové a jejím ženském dobrovolnickém praporu jsem pranic nevěděl, dokonce ani moc detailů o onom přelomovém porevolučním období roku 1917 v ruské armádě. Tohle období jsem měl prostě zaškatulkováno jen tak, že po revoluci měli Rusové svých problémů dost a přestali válčit. Jak ale postupně prorůstal rudý mor původně carskou armádu i jaký to mělo dopad můžete vidět v tomto filmu. Sice okrajově, ale pro mne to byla ta cennější část. Jak říkám o ženském praporu jsem doposud nic neslyšel a tak jsem nucen vycházet z toho co mi film předložil. Sice je to hodně patrioticky zabarvené, lehce afektované a snad i naivní, ale věřil jsem tomu. Dáte-li so totiž do strýčka Googla heslo Maria Bochkareva, vyskočí vám hafo černo-bílých fotek nejen této válečnice, ale i jejích spolubojovnic a že jich je tam nemálo. Filmu jsem tedy vděčný, že jsem si zase o něco doplnil vzdělání. Je to pro mne další kamínek do mozaiky dějin Evropy dvacátého století. Z filmařského hlediska bych toho moc nevytýkal. Rusové točit umí a na válečné kousky jsou poslední dobou specialisté. Dobové prostředí umí vykouzlit na jedničku a je jedno zda se jedná o nějaký prospekt, či zákop z první světové... Přes můj počáteční despekt převládá spokojenost. Vyděšen srovnáním s A jitra jsou zde tichá, jsem si nakonec oddychl. Takže za mne je to za 4 vlčí máky. * * * * ()

Ivoshek 

všetky recenzie používateľa

Ruské válečné filmy z 21. století mají poněkud kolísavou úroveň. Asi to souvisí s celkově jiným vnímáním světa, než mají středoevropané. Je tu spousta obtížně uvěřitelného patosu i individuálních situací, které jsou podané na můj vkus strašně polopatě. Vlastně bych tomu vyčetl totéž, co většině filmů z US produkce. Rusové by se měli vrátit k tomu, co je šlechtilo třeba v Idi i smotri (naturalismus a civilnost) nebo v 9. rotě, kde se (až na výjimky) z těch vojáků nedělají hrdinští nadlidé. ()

tahit 

všetky recenzie používateľa

Rusko v předvečer revoluce roku 1917 byl největší bordel na světě. Marie Botchkareva je taková ruská Johanka z Arku, která milovala svou zem až do roztrhání těla. Její nezodpovědní mužští kolegové totiž věří, že báťuška car vyhrát nemůže. Tak raději chlastaj jak duhy a své důstojníky považují za největší škůdce Velké Rusi. Nebýt toho zbytečného zapálení ohně při útoku na německé zákopy. Pro nic za nic. Mohlo to být lepší ()

Galéria (41)

Zaujímavosti (3)

  • Zbraně použité ve filmu byly puška Mosin-Nagant, revolver Nagant a kulomet Maxim. (K98)

Reklama

Reklama