Dobrou, mámo
Ich seh, Ich seh
Goodnight Mommy
Goodnight Mommy
Goodnight Mommy
Goodnight Mommy
Obsahy(1)
V odlehlém venkovském domě žijí dva devítiletí kluci, dvojčata Lukas a Elias, se svou matkou, která se zotavuje po nedávné plastické operaci. Pod vrstvou obvazů skrývá opuchlý, groteskní obličej a ke své rekonvalescenci potřebuje absolutní klid a ticho, což začne oběma neposedným synům brzy lézt na nervy. Čím je jejich matka přísnější, tím hlouběji se chlapci uzavírají do vlastního světa. Jejich vztek a podezření narůstají a představivost pracuje na plné obrátky - začnou dokonce pochybovat o tom, jestli je tato žena vůbec jejich matkou. (Cinemax)
(viac)Videá (2)
Recenzie (226)
A hele.Tak i rakušáci dokážou dělat kvalitní fimy.Film v podstatě o třech postavách.Z toho dvě jsou dětské role.A páni kluci to teda odehráli na výbornou.Smekám.Tenhle kousek má ale jednu zásadní chybu,proto nemůžu hodnotit plným počtem hvězd.A tou chybou je průhledná pointa celýho filmu.A myslím si,že ti co už maj něco nakoukáno tak to jistě potvrdí.Ale i přesto,že mě finální rozuzlení pointy celýho filmu nepřekvapilo-byl jsem nadmíru spokojenej.Protože si to tvůrci s přehledem ukočírovali(za pomocí atmosféry,hereckých výkonů a skvělé kamery) i bez nějaké originální pointy.Pro příznivce psychologických thrillerů(hororů) by to měla být povinnost. ()
Funny Games 2.0, i když nutno brát se značnou rezervou. Přiznám se, že na rozdíl zde od většiny jsem hlavní pointu hned nevytušil a sežral to příběhu s navijákem. Dobrou, mámo je drásavý a pěkně depresivní thriller, který v poslední půlhodině nabere velmi nepříjemné obrátky. Na to ale že se má vyznačovat jako "psychologický" dopadá ve výsledku obdobně jako zmíněné Hanekeho Funny Games. Záleží na tom jestli se vám Hanekeho výstřelek vůbec líbil. Mně přišel plytký a ve finále nic neřešil, pouze se psychologicky tvářil. Tolik k samotnému filmu, protože bych nerad vyslepičil šokující twist tohoto rakouského mindfucku. Má ale přeci jen od Funny Games navrch v několika aspektech, ať už jde o hypnotickou kameru, mrazivou atmosféru, dotažený minimalismus a šokantnější scény. Napětí a čekání na vyústění taky dobře funguje, ale zkrátka mě to po závěru vůbec neodrovnalo, čekal jsem o dost víc. Za vidění ovšem stojí a myslím, že tento režisérský debut svérázné dvojice Fiala/Franz bude mít ještě co nabídnout. ()
Dvě třetiny filmu jsem se víceméně nudil a nezachránila to ani tolik opěvovaná kamera a neméně vyzdvihovaná hudba. Naopak mi nevadila ona průhlednost, protože dávala tušit zajímavé finále a nutila mě vydržet až do konce. A to se vyplatilo, protože v poslední třetině se to opravdu rozjelo a vyklubala se z toho víc než výživná psycho půlhodinka, která předchozí dlouhé chvíle částečně vynahradila. Ale ani z toho jsem si na zadek nesedl a Mámu považuji za nesmyslně přeceňovanou. 40% ()
Zvláštní a znepokojivý film. Krásný dům uprostřed malebné přírody, dva kluci, kteří si užívají letní prázdniny, podmanivá hudba a úchvatná kamera. Maminčin příjezd a dětský šok z jejího vzhledu dávají na srozuměnou, že od této chvíle začne přituhovat. Rostoucí nedůvěra, postupné odcizování, přibývající vzájemné týrání mi nahánělo husí kůži a moje úzkost plynule narůstala až k hrozivému finále, ze kterého mě bude mrazit v zádech ještě pěknou chvíli. Challenge Tour Horror, 2016. ()
Galéria (22)
Zaujímavosti (20)
- Film bol natočený chronologicky. (Arsenal83)
- Natáčeno bylo v dolnorakouské obci Haugschlag, ležící v těsné blízkosti českých hranic. (Mara97)
- Mená chlapcov dvojčiat (Elias a Lukas) sú rovnaké ako mená hercov, ktorí ich hrali (Elias Schwarz a Lukas Schwarz). (Arsenal83)
Súvisiace novinky
Kdo vyhrál první filmové ceny za rok 2015?
Oscarová sezóna pomalu začíná a jako tradičně se o první důležitá ocenění postarali pánové z National Board of Review. Tohle recenzentské sdružení potvrdilo, že nový Šílený Max nezasáhne jen do… (viac)
Bitva cizojazyčných filmů začíná
Poslední měsíce filmového roku vždy patří hlavně oscarové líhni. Americké snímky se předhání v tom, kdo urve nejvíc pozornosti, to samé ale dělají i celovečeráky ze zbytku světa, které touží po… (viac)
Das Filmfest 15. – 23.10.2014
Odvážné dokumenty odhalující praktiky světa vysoké ekonomiky či pozadí moskevských procesů s Pussy Riot, prestižními cenami ověnčené snímky bojující o Oscara, filmové adaptace slavných bestsellerů… (viac)
[AFF 2015] Ako tu už bolo veľmi správne podotknuté, Ich seh, Ich seh pripomína sfilmovanú nočnú moru. Východzí námet a psychoanalytická koncepcia vzťahu medzi matkou a jej dvoma synmi žijúcimi na okraji lesa láka na maximálne netradičnú a znepokojivú žánrovú hru. Nie je pritom vonkoncom podstatné, či pointu uhádnete vopred (autori k tomu dávajú dostatok jasných indícií), lebo zápletka sa rozvíja i naďalej a skutočnú pointu odhadnúť nemožno._____Motív ženy, navracajúcej sa domov po operácii s tvárou skrytou pod obväzmi mi nevdojak pripomenul iný nemecky hovorený film - Petzoldov Phoenix. S ním zdieľa až neprirodzene uhladený perfekcionistický štýl: sýte farby, subtílne fragmenty zvukov, vnímavé pozorovanie scény a vedenie naratívu postavené na mnohoznačných detailoch s prvkami body hororu. I keď sa v poslednej tretine mení na kontaktný fyzický zážitok, omnoho podstatnejšia je pôvodná odťažitosť a nezúčastnenosť režisérova a divákova. Tým upomína na spoločensky nonkonformné radikálne ľavicové filmy Michaela Hanekeho, i komplikované a intelektuálne náročné diela popredných modernistov ako L'Année dernière à Marienbad. A do tretice, práve so spomínaným Resnaisovým opusom (a okrajovo i významovými plochami vybranej Hanekeho tvorby) zdieľa Ich Seh, Ich Seh jeden podstatný rys - teda že skôr než o film v klasickom zmysle sa jedná o psychologickú hru, vytesnenú z reálneho a racionálne uchopiteľného časopriestoru. Nočnú moru nielen pripomína, ale skutočne ňou je. Celý dej sa totiž odohráva v hlave jednej z postáv._____Stačí pozorne sledovať a čoskoro si uvedomíme, že to film pre nami nijak neskrýva. Celá rada prvkov na tento fakt upozorňuje: vysoké svetelné kontrasty, príťažlivé dokonalé kompozície, až príliš hladké prechody medzi zábermi, mätúce postupy vizuálneho inscenovania pohybu postáv na scéne, farby ako nositelia psychologických významov (zelená znamená slobodu a hravosť, biela odcudzenie, oranžová výhražnosť, čierna strach z neznámeho), podivný vzájomný vzťah trojice, surreálne predstavy či výrazný vplyv letnej horúčavy (je poznať, že sa Veronika Franz podieľala na scenári väčšiny dlhometrážnych projektov Ulricha Seidla po roku 2000, Hundstage nevynímajúc). Samotný architektonicky brilantne rozvrhnutý otvorený dom s minimalistickým dizajnom v duchu funkcionalizmu, umiestnený na hranicu lesa mimo ruchu civilizácie je spodobením ľudskej mysle a zároveň ideálnym experimentálnym priestorom - chladnou kryptou nesúrodých emócií a strašidelných predstáv chlapcov - pre pokus, ktorý Fiala a Franz vykonávajú na postavách i divákovi._____Rozprávanie s ľahkosťou (nie však pre diváka, na ktorého plne dolieha nástojčivosťou a nepríjemnosťou zobrazovaného) prepína medzi módmi detektívky, psychologického filmu, melodrámy a hororu. I vďaka tomu je jedným z najprovokatívnejších (zapojením detského faktoru) a najzneisťujúcejších súčasných filmov o identite a kríze klasického modelu usporiadanej rodiny z vyššej strednej vrstvy (ktorá je od začiatku naštrbená nekomentovanou absenciou otcovského článku, postupne nahrádzaného vo vedúcej pozícii jedným zo synov). 85% () (menej) (viac)