Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Červen 1945. Domů do Berlína se vrací zraněná a zjizvená Nelly, která přežila Osvětim. Společnost jí dělá Lene, zaměstnankyně Židovské agentury a Nellyina kamarádka z předválečných dob. Nelly se ještě zcela nezotavila po operaci tváře a navzdory Leniným varováním se vydává hledat svého manžela Johnnyho, životní lásku, který ji odmítl opustit a dlouho ji chránil před nacistickým pronásledováním. Nellyina rodina zahynula během holokaustu. Johnny je přesvědčen, že nepřežila ani jeho manželka. Když ho Nelly konečně najde, Johnny vidí jen ženu, která ho znepokojuje svou podobou s Nelly a odmítá uvěřit, že jde skutečně o jeho ženu. V naději, že tak získá dědictví její rodiny, navrhuje Nelly, aby na sebe vzala identitu jeho zesnulé ženy. Nelly souhlasí a ujímá se role sebe sama. Chce zjistit, jestli ji Johnny miloval i to, jestli ji zradil. Nelly chce svůj někdejší život zpět. (AČFK)

(viac)

Videá (5)

Trailer 2

Recenzie (110)

Anderton 

všetky recenzie používateľa

Vyzerá to, akoby Fassbinder sfilmoval Hitchcockov scenár. Poodbnosť s britovým slávnym opusom tak trochu chápem ako prenesenie podobného sujetu do úplne odlišného dobového a kultúrneho kontextu. Ako sa napríklad udialo u dvoch Kurosawových historických filmov, prenesených na divoký západ. Ale tam to bolo vedomé, tu je základom filmu kniha. Treba sa odosobniť od faktu, že hlas nie je poznateľný iba na základe spevu, ale aj rozprávania a ono asi aj na koži by si manžel všimol nejaké to materské znamienko a nemusia hneˇskočiť o postele, aby to bolo zreteľné. Ale aj tieto logické nedostatky skôr smerujú k myšlienkam diela, ako absolútna zmena človeka po pobyte v koncentračnom tábore. Čiže nielen psychická, ale aj fyzická. ()

Madsbender 

všetky recenzie používateľa

Christian Petzold riedi thrillerovú substanciu predlohy až do psychologickej melodrámy. Miesto explicitnosti sa pohráva s náznakmi a dej ponecháva v opare hmlistých spomienok. Do popredia necháva vystúpiť otázku identity a pamäte, a tá skutočná dráma sa odohráva vo vnútri postáv, v nám neprístupných myšlienkach a zákutiach duše. Veľmi tomu napomáha Petzoldov elegantný filmový jazyk a návrat k jeho „tradičným“ prostriedkom - veľký dôraz na herectvo hornej polovice tela a reč tváre, pomalá dramatická výstavba s dôsledne ukotvenými zvratmi, čisté snímanie scény, výtvarnosť a výprava, obozretná práca so zvukom a starostlivo zvolená hudba. Vycibrený štýl s patinou klasického historického rozprávania pôsobí v dnešnej dobe až neobvykle, nie však zastaralo. Petzold si cieľavedome vypožičiava vhodné propriety i ďalších žánrov - menovite noiru, kabaretu a hororu. Viac v recenzii. ()

Reklama

misterz 

všetky recenzie používateľa

Nemôžem si pomôcť, moc ma to nechytilo. Uznávam, technická, herecká aj formálna stránka sú na vysokej úrovni, len čo z toho, keď všetko prebíja taký nanič nevýrazný príbeh, na mňa moc šedivé, ploché a nudné. V tomto smere je dobrý len záver s pôsobivým klavírno-speváckym vystúpením a rozuzlením, na dobrý film sa mi to však zdá hrozne málo. Slabučký priemer. 50/100 ()

Matty 

všetky recenzie používateľa

Šestá spolupráce Christiana Petzolda a Niny Hoss oživuje odkaz tzv. „troskových filmů“ (Trümmmerfilmen) jako Vrahové mezi námi nebo Německo v roce nula a zároveň jej obohacuje o prvky hitchcockovského thrilleru. Snahu překonat hrůzy války, aniž by bylo vymazáno šest let dějin, se Petzold rozhodl konkretizovat osudem židovské zpěvačky Nelly. První proměna, která ji po návratu čeká, má zatím pouze estetický charakter. Díky plastické operaci by měla získat zpět svou původní tvář. Její manžel ji ovšem nepoznává. Z důvodů, jež nám budou důmyslným dávkováním informací osvětleny později, si odmítá připustit, že by mohla přežít. Stejně jako Scottie v Hitchcockově Vertigu, začíná i hlavní mužský hrdina Fénixe „vytvářet“ svou osudovou ženu. Netuší přitom, že ji má celou dobu před sebou. Nelly poslušně plní přání svého manžela, znovu se učí být sama sebou a doufá, že nakonec, se správnými šaty, účesem a chůzí, bude akceptována v roli, která jí náleží. ___ Zápletka filmu má lehce brakový nádech. Petzold ale žánrovým svodům odolává a za pozvolného dokreslování komplexního psychologického portrétu ústřední hrdinky si připravuje půdu pro emocionálně devastující finále. Nezajímají ho šokující dějové zvraty a svým striktně lineárním vyprávěním nás nechce držet v očekávání, kdy Johnny svou ženu konečně pozná. Napětí snímku je subtilnější povahy a vychází z otázek týkajících se spoluzodpovědnosti za národní dějiny. ___ Diváky znalé německé kinematografie potěší, že Petzold svou mnohovrstevnatou studii lidské (ne)schopnosti akceptovat minulost prokládá odkazy k výmarské kultuře, zatímco stylizací mizanscény upomíná ke stylu filmů noir. Vedle identity jedné ženy a jednoho národa tak před námi jako fénix z popela povstává také filmový styl, který byl stvořen poválečnými traumaty. ___ Petzoldův navenek tichý a nenápadný snímek je mistrně strukturovaným dramatem, které tematicky bohatou síť metafor vyvažuje napínavým vyprávěním, aniž by si vypomáhal formálními či obsahovými klišé. 85% Zajímavé komentáře: Marigold, MessiáŠ, Madsbender ()

gudaulin 

všetky recenzie používateľa

Jak hodnotit Fénixe, toť věru zapeklitá otázka. Tedy, abychom si rozuměli, nemám nejmenším problém označit Fénixe za opravdu špatný film. Tedy fundamentálně špatný film. Na druhou stranu Fénix je špatný takovým sympatickým zvráceným způsobem a jeho řemeslná stránka v sobě obsahuje nesporně mnohé klady. Je to snímek, ze kterého doslova řve faleš. Je nedůvěryhodný lidskými emocemi, myšlenkovými pochody i činy jeho hrdinů. Tím, jak je snaživě vážný, se dostává na hranu směšnosti, a tím, jak se urputně snaží o katarzi, se dostává až za onu hranici. Můj pocit z filmu dokonale shrnuje poslední věta komentáře rikitiki. Niny Hoss mi bylo až líto za to, čím ji nechal režisér projít. Není podstatné, že Fénix je konstrukt. Takových je spousta filmů a přesto dokážou být plně funkční. Příkladem je ostatně Hitchcockovo Vertigo, na které mnozí komentátoři odkazují. Problém je v tom, že je to konstrukt naivní a křečovitý. Líbila se mi kamera, postava Johnyho velmi pěkně zahraná Ronaldem Zehrfeldem a líbila se mi i atmosféra, ale za víc jak 40 % celkového dojmu to nebude a Petzold může být rád, vzhledem k tomu, jak naložil s vážným tématem, i za tuhle skromnou nadílku. ()

Galéria (58)

Zaujímavosti (2)

  • Natáčení filmu probíhalo od 16. srpna do 4. října 2013 v Německu (Braniborsko) a Polsku (Lehnice, Vratislav). (GASTON73)

Súvisiace novinky

Kdo vyhrál první filmové ceny za rok 2015?

Kdo vyhrál první filmové ceny za rok 2015?

02.12.2015

Oscarová sezóna pomalu začíná a jako tradičně se o první důležitá ocenění postarali pánové z National Board of Review. Tohle recenzentské sdružení potvrdilo, že nový Šílený Max nezasáhne jen do… (viac)

Reklama

Reklama