Malý Pán

Když přetrpíte počáteční rozpačitost, čeká vás výtvarně-dětsky-bizarní jízda, ze které čiší nadšení tvůrců. Nevím, jak se to bude líbit dětem, ale pro dospělé je to velmi zábavné, zvláště díky kulturním referencím a hlasům jednotlivých postav. Doporučuji přečíst i tuto recenzi. (16.05.2015)

Začátek zaujme, pak je tu nudné a utahané, ale konec, i když je od začátku úplně jasný, taky zaujme. Výtvarně je to udělané dobře a jsem rád, že jsem měl zas po nějaké době možnost vidět loutkový film. Problém příběhu je ale v tom, že zbytečně odbočuje (ačkoli by to nebylo třeba) a jsou zde i postavy, které jsou zbytečné (např. ten kos, šereda, co se na konci jmenuje Sedmikráska...). 30-40 minut by úplně stačilo, takhle je to utahané. (27.10.2017)

V téměř prázdném kině jsem si podivnost jménem Malý pán užil ze všech nejvíc, byť můj šestiletý syn, který návštěvu kina spískal, se také bavil. Z Krobotova Datla jsem málem spadl ze židle. Film v podstatě není pro děti, resp. jen tím, že v něm hrají loutky, hlavní poselství filmu je podáno hodně polopatě a životnost a tupá zarputilost postavy Drzého zmetka přesahuje fyzikální hranice. Za mne velká spokojenost, jen mám pochybnosti, zda si tato až cimrmanovská pohádka najde publikum. Pár uchyláčků jako já to nezachrání. (01.06.2015)

Dobrodružná loutková pohádka sice nemá nejsilnější scénář, ale jinak je to velmi povedená podívaná. Začnu loutkami Františka Antonína Skály, jejichž podoba se k poetice filmu hodí. Nenápadná, ale rozhodně povedená je také hudba Milana Caise. Populární čeští herci jsou obsazeni do rolí, které k nim sedí. Takže velmi dobrý zážitek i pro diváka Buchtami a loutkami nezasaženého (70%). (18.11.2018)

„Musíš sem dojít ve skutečnosti, ve snu to neplatí!“ Z těch 2 jazykových verzí jsem viděl českou. A jsem tomu tuze rád. Asi nejvíc mě bavil Liškův Zmetek, ale fajn byl i např. Krobotův samotářský Datel či Táborského Promodral, z dam to byla třeba Rybabice Bydžovské. Loutky byly jako živé, moc se mi líbilo prostředí lesa společně se všemi těmi různými nástroji a serepetičkami. Byla z toho cítit láska k řemeslu a také velká nápaditost. Bavila mě atmosféra filmu a sem tam i nějaká ta povedenější hláška či dialog, ačkoliv je nutné si přiznat, že některé trošku dřely. Co ovšem film malinko sráží je příběh. A tady je pak potíž i s cílovou skupinou. Pokud jí mají být děti, je ve filmu řada prvků, které mi pro ně moc nesedí a vybočují z žánru. Pro dospělé publikum, je příběh zase poněkud naivní, nepříliš fungující a v každém případě místy lehounce nudící. Ale i přes tyto drobné výtky jsem si film z jeho převážné části užil, tudíž končím s hodnocením na slušných 4*. „A jak se cítíš?“ - „No skvěle. Jenom…jenom se ze mě stal kluk, no.“ (09.12.2017)