Pinokio

Whooah! Tak mám tento korejský seriál za mnou a stačil mi k tomu jeden den. Samozřejmě po takové náloži během dne, kdy jsem šel spát až v 6 ráno, se to podepsalo i na snech. Nevím jestli si pamatuji všechny, ale ty co si pamatuji jsou jen čistě o Pinokiovi a po probuzení zažívám . Pinokio je pro mě bezesporu jeden z těch lepších korejských seriálů. Opět tolik skvělých postav, zajímavá zápletka a hlavně žádné komplikované milostné pletky. ■ Rewatch - Občas je zajímavé pozorovat jak se po pár letech mění pohled na věc. Po druhém zhlédnutí musím jít na 3*. Když jsem neměl na kontě tolik JK kousků, tak mi to přišlo zajímavé, nicméně teď se divím, že jsem těch 5* předtím mohl dát. (17.09.2015)

Obsazení je perfektní - nejen ústřední dvojice je dokonalá, ale také záporáci (*trochu spoiler*) - Park Ro Sa je přímo k nakopnutí, nemluvě o Song Cha Ok! Pak ke kladům musím počítat i redakci YGN - vtipná to parta, tam by mě bavilo pracovat :-) Prostě mě to baví, i když se to chvílemi začíná trochu táhnout. Když to ale vezmu se vším všudy, tak to ztratilo tu počáteční jiskru, ani pořádně nevím jak. Lepší 3* (08.01.2015)

Seriál se spoustou mých oblíbených tváří (ve vedlejší roli mě nejvíc potěšila Lee Yoo-bi). Není to úplně perfektní, ale má to dobrý nápad s vymyšleným syndromem (hlavní hrdinka škytá i když si jen něco nechce přiznat), místy fajn humor (přesto, že občas doslova záchodový, není podán vulgárně) a když jsem se okolo 11. epizody začal bát, že to pro mě půjde kvalitativně dolů, tak ani nešlo a mělo se překvapivě kam dál vyvíjet. Realistiky ztvárněný svět médií a mezilidských vztahů. ■ K "falešné morálce" zde v komentářích zmiňované: Mám pocit, že pokud někdo něco doopravdy zlého učiní, dovede to, pokud se to bude dál skrývat, dotyčného a jeho okolí zničit. Příklad. Pokud někdo někoho zabije, ututlávání skutku z něj nikdy neudělá lepšího člověka a naopak (věřím), že s tímto bude pro své blízké potenciálně nebezpečný. ■ Park Shin-hye, kvůli které jsem začal Pinocchia sledovat (a kvůli hodnocení zde na ČSFD), nezklamala. (18.08.2016)

Už ani nevím, jak je to dlouho, co mě tolik bavilo na něco koukat. A je to navíc překvapení jako hrom. Moc šancí jsem totiž Pinocchiovi nedávala. Nejen, že Lee Jong Suk nebyl ani trochu můj oblíbenec, na Park Shin Hye jsem se po Heirs, které skoro celé probrečela, taky zrovna netěšila. Jenže na to, koho mám a nemám ráda jsem zapomněla asi někde v prvních minutách prvního dílu. Oba dva (a nejen oni) si mě prostě získali. Stejně jako perfektní scénář, který téměř neměl slabá místa, a soundtrack, při kterém se násobily všechny moje emoce. Tohle je čistý. (27.03.2016)

Park Shin-hye a hlavně Lee Jong-suk jsou v hlavních rolích vynikající, povedená je i zápletka z prostředí médií, možnosti manipulace, zneužívání jejich moci, což pak má devastující následky na životy obyčejných lidí. Nicméně mám problém s tradiční falešnou korejskou morálkou, typu, bratr se tady pomstil za smrt rodiny a druhý bratr ho přemlouvá k udání? Tenhle Dostojevského motiv fakt Korejcům nikdy nešel (viz absurdní zápletka seriálu Fall in love with Soong-jung, kde kamarád, je schopen zabásnout svého dlouholetého přítele, za to, že se pomstil společnosti, která s ním vydrbala). Fakt ne, navíc po díle 9 to pro mě ztratilo na zajímavosti a tempu, romantická linka moc bolestínská, represivní i na korejské poměry, škoda. Dejte si raději Healer http://www.csfd.cz/film/398522-heelreo/ (13.07.2015)