Stážista

Docela povedený film. Nancy Meyers je moje oblíbená režisérka, ale už jsem od ní viděla lepší filmy. Tady u tohoto filmu mi vadila taková ta přehnaná a křečovitá lidskost. Dalo se to určitě natočit víc přirozeně. To je asi tak jediná věc, co mi vadila. Delší stopáž mi kupodivu nevadila vůbec. A na herce se koukalo příjemně. Možná se někdy podívám znovu. 60%. (04.04.2016)

Feministická agitka jako prase. Muž přestože měl slibněji rozjetou kariéru zůstává v domácnosti, žena která šéfuje veliké společnosti, kterou sama založila a De Niro, který sveřepě hájí její zájmy a podporuje ji v jejich cílech. Co bychom také chtěli, když režíruje žena. Film by mě zřejmě z těchto důvodů ani zase tak moc špatný nemusel přijít, kdyby se tam toho dělo trošku více vtipného. Jedna scéna, kdy "kluci" jedou pro mámin počítač situaci nezachrání. Castingových omylů jsem také našel několik. Všichni (ne)herci kromě Anne, Roberta nebo Rene jsou téměř otřesní. 50% (14.01.2016)

Jinak vcelku rutinní oddechovou slaďárnu výrazně zpestřuje zasazení děje do chaotického firemního prostředí, kde na city a blízké vztahy zdánlivě nezbývá žádné místo (přitom stačí jen uklidit fešné šéfové stůl, a toho místa je náhle habaděj :). Hathaway má po delším čase výbornou roli a svou energickou workoholičku zvládá s velkým přehledem, De Nira pak standardně nelze než chválit, pořád má charisma na rozdávání a dokáže potěšit i v podobné šablonovité poloze přemoudřelého, dobrosrdečného staříka. Ale především, mezi nimi divák pociťuje tak upřímný a pozitivní náboj, že mile rád překousne tuctově vystavěné příběhové schéma a pro jednou se rád znovu poddá každoroční povinné hollywoodské romanci, kterou navzdory její infantilnosti zkrátka nelze nenávidět... 65% (17.01.2016)

Musím teď chvilku zhluboka dýchat, abych si při tom kokotmentování nenablil do klávesnice ….. Nejodpornější zaoceánský kýč znovu zaútočil a já měl pocit, jako by mi slizká afektovaná neherecká piča Anička Hetevejová s bárbinkovským úsměvem rvala dvě hodiny prsty do krku. Já debil se prostě nepoučím, že si nemám pouštět nic se stážistou v názvu, pokud to nebude o Moničině felaci. Po odporném gůglkurvení vkusu Troubou Vilznem k nám totiž z Továrny na noční můry připlavalo svinstvo ještě žluklejší a já mám chuť vypíchnout si oči, abych nic podobného už nikdy neviděl! Je to snad ta nejhnusnější dávivá směska zatuchlé korporátní umělé hmoty a učebnicově zrůdně pokřivených rodinných hodnot, zapatlaná prudce zubokazným cukrkandlem a zalitá přeslazenou Kokakolou přímo z rukou nechutně dobráckého Satan Klauze z té otravné močopudné reklamy. Vskutku nehumánní výprava do sterilního Mumulendu, vysněného to světa manipulativních amerických kokotů, ve kterém si slauďoučce harlekýnkovská pizda najme kouzelného dědečka, aby jí ukrutnou stařeckou moudrostí a letitým selským rozumem analogového prodavače telefonních seznamů zachránil digitální mezinárodní internetovou filmu a manželství s tím nejempatičtějším a nejrozkokošnějším teploušem, jaký se kdy objevil ve filmu. Obzvláště při ideálně idiotsky idylických rodinných scénkách s jejich slizkým paznehtem, tedy pardon, chtěl jsem samozřejmě říct s tou lostomiloškou štyšletou plinsezniškou, jsem si musel urputně rvát palec do prdele, abych si hrůzou neposral sedačku, a celý zbytek toho krystalického svinstva mě nutkavě natahovalo. No a jak myslíte, že celý ten šestákový fekál asi tak dopadl? Inu, vše se po tom „tolik napínavém“ průběhu se spoustou zle zákeřných osidel a přezlovolných nástrah „překvapivě“ v dobré obrátilo, magický stařík dokonce naši odpudivou zdegenerovanou krávu donutil jako bonus sežrat třikrát denně brokolici, aby ji nezklátila anorexie, a všichni dohromady si nakonec skvěle zacvičili tajči v Central parku, kde chybělo už jen stádo pasoucích se růžových jednorožců, poletující hejno dobrácky otylých lesních víl a Petr Pan s Medvídkem Pú. Bobík byl sice sympatický od přirození, ale buď už nezavadí o kloudnou roli, nebo senilní a bere i takové sračky, avšak ani jeho charisma to nezachránilo před zaslouženým titulem „Nejplesnivější plastový sajrajt roku“. A to prý plasty neplesniví! (04.01.2016)

Stážista je hrozně příjemný film, je z něj cítit taková pohodová, rodinná atmosféra. Příběh založený na důchodci, který jde pracovat do moderní, úšpěšné firmy, kterou vede mladá žena, je opravdu skvělý. Nevěřil jsem, že mě to takhle zaujme, ale ten vztah mezi Benem a Jules, který sledujeme jak se postupně vyvíjí, je úžasný. Moc hezký film, který vás zahřeje u srdce. A musím vyseknout velkou poklonu Robertu De Nirovi, protože ten byl famózní, takhle brilantní výkon jsem už dlouho neviděl. (10.05.2017)