Rocketman

O dost lepší než podbízivá slátanina Bohemian Rhapsody. Tvůrci se snažili písničky zakomponovat do děje (dobrá choreografie) a děj sice nepokrytě fandil Eltonovi, ale neukazoval ho aspoň jako nadpozemskou bytost bez chyby. Na druhou stranu sledujeme standardní příběh odstrkovaného chlapce, který se neustálým odmítáním, trápí i v dospělosti, takže se uchýlí k návykovým látkám a nakonec zvítězí. Nic nového pod Sluncem. On už život takový je: kopíruje sám sebe. Od filmu bych ale čekala víc, například nějaké zamyšlení se, pokud bych mu měla dát lepší hodnocení. A taky nejsem Eltonova zarytá fanynka. Metafory také nemusely být tak prostinké, až naivní. SHRNUTÍ: Ani okamžitý úspěch tě neuchrání od pochybností. (07.12.2020)

Marně u Rocketmana hledám nějakou velkou chybu, do které bych se mohla navážet. Egerton je snaživý a ostatní mu snažně sekundují, film je natočený hravě a vlastně s určitou láskou. JENŽE... nemůžeme tvrdit, že Elton John měl kdovíjak originální život celebrity a ve výsledku se od mnoha jiných liší tím, že na rozdíl od mnoha jiných celebrit nakonec tu odvykačku od drog i od slávy ustál. (29.06.2020)

║Rozpočet $40miliónov║Tržby USA $96,368,160║Tržby Celosvetovo $195,179,299▐ Tržby za predaj Blu-ray v USA $6,413,978║ Tržby za predaj DVD v USA $3,456,843║ Režisér Dexter Fletcher sa teda riadne vyšvihol a točí ďalšiu vydarenú biografiu. K tomu tu má excelentného Tarona Egertona, ktorý si pýta Oscara. Šikovne zostavené, chytľavé, zvrhlé a pútavé divadielko. /80%/ (30.12.2019)

Film je formálně zvládnutý, je vidět, že u jeho psaní někdo přemýšlel a dokonce zapojil i kritické myšlení. (A tady vidím nejzásadnější rozdíl oproti Bohemian Rhapsody, kde člověk doslova cítil, jak filmařům May a Taylor dýchají na záda a dbají na to, aby jim film nepoškodil pověst ani současnou, a aby i kdykoliv v minulosti působili jako ti největší světci. V Rocketmanovi jsem tenhle pocit neměla.) Má to pěkný rámeček, postupné sundávání kostýmu/odmaskovávání je fajn (a dokonce bych byla radši, kdyby těžiště bylo víc tady, tedy v tom, jak je to vyprávěno, a nikoliv v tom, co je vyprávěno) a občasné prolínání snů a reality vždycky potěší. Jenomže víc už toho k dobru asi neřeknu. Příběh/děj je extrémně nudný. Filmu se podaří přesáhnout víc než polovinu své celkové stopáže bez jakékoliv překážky postavené hrdinovi do cesty. Ačkoliv tam náznak depresu a dráma je, tak je to pořád taková divně bezpohlavní limonáda, kde se hrdinovi podaří všechno, na co sáhne, a trpí jen tak trošku po straně, aby šlo poznat, že je to umělec. A zhruba v téhle chvíli se přidává taky to, že film je plný možná sympatických, ale ne příliš herecky zajímavých aktérů. Takže ačkoliv byl počátek slibný a některé pasáže zajímavé, tak jsem prakticky celou druhou půlku film proklínala a fyzicky bojovala sama se sebou, abych udržela pozornost a vydržela až do konce tu neobyčejnou průměrnost všeho snažení. Nicméně jsem díky filmu přišla na hlavní důvod toho, proč mi hudba Eltona Johna leze na nervy: je to tím piánem, před kterým se nedá uniknout, a z jehož manické falešné emocionálnosti se mi chce při delším poslechu škubat si vlasy z hlavy. Občas to tak s hudbou mám, že se mi zdá, jako by se mi psychicky nemocný hudebník snažil svojí tvorbou tu nemoc předat, místo aby sebe i mne svou hudbou léčil, a tohle je přesně jeden z těch případů. (Z českého rybníčku například Hentai Corporation, kluci jsou to sympatičtí, ale jejich poslech na mě působí jak česnek na vampýra.) (25.08.2019)

Nesmírně chytře a chytlavě stylizovaný skoro-muzikál, který představuje extravagantní osobnost Eltona Johna právě skrze svou pestrobarevnost a dějotvorné muzikálové vsuvky. Retrospektivní vyprávění z protialkoholní léčebny sice není kdovíjak originální rámec, ale vše je tentokrát dobře uchopené a skrze čím dál otevřenější Eltonovu zpověď si o něm divák skládá komplexní obrázek, který je samozřejmě v úplném finále oslavný, ale na rozdíl od Mercuryho portrétu v Bohemian Rhapsody se mu dá stoprocentně věřit - Rocketman totiž možná není kdovíjak nadstandardní a úžasný v řemeslu, avšak daří se mu citlivě a uvěřitelně vybalancovat mezi složitými motivy homosexuality, rodičovské nedůvěry či nelehkého údělu hvězdného statutu a nevyvolává v divákovi podezření, že ho jen vodí vesele za nos. Je to filmařina osobitá, a to je dobře. A Egerton je fakt dobrej. 80% (04.04.2020)