Fénix

Dnes poznáme množstvo filmov, zaoberajúcich sa udalosťami 2. svetovej vojny a holokaustu, ale pomerne málo ich je o Nemecku po vojne a nepríjemnej situácii ľudí vracajúcich sa z koncentračných alebo zajateckých táborov. Takže som rád, že som si mohol pozrieť tento film. Názorne nám zachytáva obdobie svárov s americkými vojakmi, poukazuje na Berlín v troskách a ľudí, bojujúcich o prežitie a prispôsobujúci sa novým skutočnostiam. Bohužiaľ film má slabý aspekt v jeho centrálnej myšlienke, ktorá je jednoducho neuveriteľná a tak nám ostáva silný príbeh zrady a odpustenia. Nelly sa vracia z Osvienčima v roku 1945 so znetvorenou tvárou, podstúpi plastickú operáciu a je z nej úplne iná žena a ona ma za cieľ , nájsť v Berlíne svojho manžela, ktorý ju už raz v živote oklamal.. (18.12.2015)

Když jsem pochopil, že to celé bude o tom, že muž (mimochodem nesympatický kretén) nepozná po osmi měsících svou ženu... Ano, sice měla popálený obličej následně chirurgicky opravený, ale ať mi nikdo neříká, že by ten trotl okamžitě neviděl stejná gesta, chůzi, mimiku, gestiku, proxemiku, písmo a především, kurva, hlas! 20% (12.11.2017)

Čakal som skutočne filmový zážitok, nakoľko recenzie sľubovali veľa a aj téma vyzerala byť skutočne nápaditá. Nakoniec to ale vychádza pre mňa ako okey film, ktorý má ale fantastický úvod a fantastický záver. Problém je však stred, kde miestami je človek prekvapený tým, ako postavy jednajú. Nelly je často až strašne naivná a občas by potrebovala poriadny preplesk, aby otvorila oči a videla realitu a Johnny je na tom podobne. Nechápem, ako ho niektoré veci absolútne nenapadli, no najviac, že má svoju ženu priamo pred sebou. Možno by si niektoré veci ešte rozmyslel, či je to správne vôbec povedať. Jediná postava, ktorá podľa mňa je výbornou je Lene, ktorá sa o Nelly skutočne postarala a chcela jej skutočne dať nový život, aký by si zaslúžila. Časti s ňou sú podľa mňa tie najlepšie a ako jediná podľa mňa vidí veci tak ako skutočne sú a je msutné, že Nelly to nie je schopná vidieť. Každopádne úvod a záver tento film naozaj vyťahujú, lebo sú to skutočne skvelé momenty, ktoré stojí za to vidieť. Najmä záverečnú scénku so "Speak Low." (07.10.2015)

Dobrá zpráva: Už dlouho jsem se u německého filmu tak nezasmála. Špatná zpráva: A, sakra, ono je to jakože drama?! Zajímavé, že Hitchcock podal stejné téma návratu zdánlivě mrtvé ženy věrohodněji, přestože příběh Vertiga je mnohem mysterióznější, než německá varianta o koncentráku. ___ Představitelka hlavní role hraje výhradně tím, že třeští oči. Ve stručnosti se to dá vyjádřit úslovím: Poulí oči jako kocour, když se.e do řezanky. A takhle to jde celý film. Vedlejší postavy příběhu jsou absolutně nerozehrané. Jejich odchody z filmu násilné a nepřesvědčivé. Snímek má problém i s filmovým časem, když hrdinové odcházejí na procházku za soumraku a vracejí se za denního světla, přičemž má jít jen o malé podvečerní protáhnutí, nikoliv o noční přechod přes Alpy. ____ Hrdinova lest je uboze vymyšlená a to, že mu nedochází, kdo ta žena před ním ve skutečnosti je, může zdůvodnit leda hluboké válečné trauma, které mu způsobilo měknutí mozku. ____ Ač se to tváří tajemně a sofistikovaně, je to smích vzbuzující paskvil. (11.03.2015)

Realita, uzavřená do osobitého dramatického světa s pravidly, na něž je možné přistoupit. Hezká práce s předlohou i s filmovým časem, úsporné hudební přízvuky, vyvážená vizuální stránka. Celkově veledůstojný výsledek s rysy výjimečného zážitku, který dobovému standardu utíká o třídu, i když více symbolické práce bych ocenil. To nejlepší, čemu (zatím?) dávám jen 4*. Kurt Weill a nádherně evropská verze Speak low. (20.02.2015)