Fénix

Z celého snímku je slyšet šustění papíru tak silně, že má jeden skoro pocit, jakoby četl knihu. Což ale nemyslím jako pozitivum. Námět filmu je zajímavý a slibuje katarzi, ze které si sednete na zadek, bohužel pojetí snímku přináší poněkud lobotomické chování Nely a veskrze demetní postavu Johnyho, takže na závěr sedíte na zadku v blátě a říkáte si "proč jsem zase zabil tolik času?" 50% (21.02.2016)

Zajímavé a poměrně originální téma, které má - narozdíl od nadhodnocených nesmyslů typu "John Wick" či "Kingsman" - alespoň nějakou myšlenku. Němčina filmu sluší, (pro většinu diváků) neokoukané tváře taktéž, s výsledným hodnocením nicméně zůstanu spíše při zemi. Peß a spol.: Nemyslím si, že by ji nepoznal, spíš si nehodlal / nechtěl / nemohl připustit, že by to mohla být skutečně ona. Z psychologického hlediska je Johnny jednou z nejzajímavějších postav, které letos prošly kinem (alespoň prozatím).;-) (21.02.2015)

Zápletka filmu je skutečně nevšední, i když místy balancuje až na hraně těžko uvěřitelné konstrukce. Ač se chce vrátit ke své původní totožnosti, po operaci vypadá žena natolik jinak, že ji nepozná ani vlastní muž, kterého po usilovném hledání najde a jenž jí navrhne, aby navenek předstírala jeho manželku; jedině tak se totiž domnělý vdovec může dostat k penězům, jež zdědila po svých zavražděných blízkých.Snímku, jenž vyhrál cenu mezinárodní kritiky na festivalu v San Sebastianu, vévodí Nina Hossová, známá u nás z filmů Bílá Masajka či Barbara. V hollywoodském thrilleru Nejhledanější muž s ní hráli Philip Seymour Hoffman, Rachel McAdamsová či Willem Dafoe, ve Fénixovi má vedle sebe Ronalda Zehrfelda, trefně vystihujícího ztroskotance se zbytky šarmu. Nicméně herecky má logicky navrch Hossová, zejména když pod partnerovým dohledem nacvičuje chůzi, gesta, podpisy své předchůdkyně – tedy sebe. (25.05.2020)

Šestá spolupráce Christiana Petzolda a Niny Hoss oživuje odkaz tzv. „troskových filmů“ (Trümmmerfilmen) jako Vrahové mezi námi nebo Německo v roce nula a zároveň jej obohacuje o prvky hitchcockovského thrilleru. Snahu překonat hrůzy války, aniž by bylo vymazáno šest let dějin, se Petzold rozhodl konkretizovat osudem židovské zpěvačky Nelly. První proměna, která ji po návratu čeká, má zatím pouze estetický charakter. Díky plastické operaci by měla získat zpět svou původní tvář. Její manžel ji ovšem nepoznává. Z důvodů, jež nám budou důmyslným dávkováním informací osvětleny později, si odmítá připustit, že by mohla přežít. Stejně jako Scottie v Hitchcockově Vertigu, začíná i hlavní mužský hrdina Fénixe „vytvářet“ svou osudovou ženu. Netuší přitom, že ji má celou dobu před sebou. Nelly poslušně plní přání svého manžela, znovu se učí být sama sebou a doufá, že nakonec, se správnými šaty, účesem a chůzí, bude akceptována v roli, která jí náleží. ___ Zápletka filmu má lehce brakový nádech. Petzold ale žánrovým svodům odolává a za pozvolného dokreslování komplexního psychologického portrétu ústřední hrdinky si připravuje půdu pro emocionálně devastující finále. Nezajímají ho šokující dějové zvraty a svým striktně lineárním vyprávěním nás nechce držet v očekávání, kdy Johnny svou ženu konečně pozná. Napětí snímku je subtilnější povahy a vychází z otázek týkajících se spoluzodpovědnosti za národní dějiny. ___ Diváky znalé německé kinematografie potěší, že Petzold svou mnohovrstevnatou studii lidské (ne)schopnosti akceptovat minulost prokládá odkazy k výmarské kultuře, zatímco stylizací mizanscény upomíná ke stylu filmů noir. Vedle identity jedné ženy a jednoho národa tak před námi jako fénix z popela povstává také filmový styl, který byl stvořen poválečnými traumaty. ___ Petzoldův navenek tichý a nenápadný snímek je mistrně strukturovaným dramatem, které tematicky bohatou síť metafor vyvažuje napínavým vyprávěním, aniž by si vypomáhal formálními či obsahovými klišé. 85% Zajímavé komentáře: Marigold, MessiáŠ, Madsbender (13.04.2018)

Německo-polská nuda. 1) Komentář obsahuje spoilery. Čti až po zhlédnutí filmu!_____ 2) Na rozdíl od většiny komentátorů zde na ČSFD mi nevadí vykonstruovanost příběhu ani fakt, že muž nepoznal svou ženu._____ 3) Základní problém, který se snímkem mám, je nuda prvních 40 minut, kdy jsem málem od televize utekl. Nadbytečně dlouhý úvod by se dal zvládnout za čtvrtinu této doby a tím výrazně ušetřit producentovy peníze a divákovy nervy._____ 4) Dále mi silně vadí, že nevíme, proč udělal muž, co udělal. Nabízí se prvoplánové vysvětlení: on jako ne-žid se rozvedl se svou ženou po rozhovoru - nátlaku - výslechu (nehodící se škrtni) na gestapu. Tu pak následně zatkli a poslali do koncentračního tábora. Musel to učinit anebo ne? Znamená fakt, že se rozvedl, i to, že se zachránil? Zachránil by svou ženu, kdyby se nerozvedl? Mělo jeho chování nějaký vliv na fakt, že byla poslána do koncentráku? Odpovědí může být mnoho a různých._____Když scénáristé připustí, že muž nepozná svou ženu po ročním odloučení a operaci obličeje, pak stejně dobře mohou připustit, že jeho chování mohlo nějakým způsobem ovlivnit její osud, ať už že do tábora půjde anebo nepůjde. To ovšem z filmu nepoznáme._____ 5) Další zmatek přinesl konec filmu. To, že ji nakonec pozná (nebo se mu dá poznat ona) bylo jasné už od začátku. Filmaři to zvládli velmi decentně a vytříbeně. Ovšem ukončit film v tomto okamžiku mi přijde podobné, jako kdybych jel vlakem z Prahy do Plzně a v Rokycanech mi řekli, že tu vlak končí, vystupovat. Dál ať si cestu domyslím. Byl jsem zvědav právě na jeho reakci, na jeho chování, na jeho vysvětlování a tak._____ 6) Film nabízí možnost, že mu žena odpustila (nic proti němu nepodnikla), i když málem ne (revolver v kabelce). Ale i tento výklad může být mylný._____ 7) Apologetům hitchcockovských postupů chci připomenout, že základním předpokladem je, aby byl divák napnutý nebo se i bál. Film mě (po čtyřiceti minutách) skutečně zaujal, ale napětí vypadá jinak. (08.04.2020)