Fénix

Německo-polská nuda. 1) Komentář obsahuje spoilery. Čti až po zhlédnutí filmu!_____ 2) Na rozdíl od většiny komentátorů zde na ČSFD mi nevadí vykonstruovanost příběhu ani fakt, že muž nepoznal svou ženu._____ 3) Základní problém, který se snímkem mám, je nuda prvních 40 minut, kdy jsem málem od televize utekl. Nadbytečně dlouhý úvod by se dal zvládnout za čtvrtinu této doby a tím výrazně ušetřit producentovy peníze a divákovy nervy._____ 4) Dále mi silně vadí, že nevíme, proč udělal muž, co udělal. Nabízí se prvoplánové vysvětlení: on jako ne-žid se rozvedl se svou ženou po rozhovoru - nátlaku - výslechu (nehodící se škrtni) na gestapu. Tu pak následně zatkli a poslali do koncentračního tábora. Musel to učinit anebo ne? Znamená fakt, že se rozvedl, i to, že se zachránil? Zachránil by svou ženu, kdyby se nerozvedl? Mělo jeho chování nějaký vliv na fakt, že byla poslána do koncentráku? Odpovědí může být mnoho a různých._____Když scénáristé připustí, že muž nepozná svou ženu po ročním odloučení a operaci obličeje, pak stejně dobře mohou připustit, že jeho chování mohlo nějakým způsobem ovlivnit její osud, ať už že do tábora půjde anebo nepůjde. To ovšem z filmu nepoznáme._____ 5) Další zmatek přinesl konec filmu. To, že ji nakonec pozná (nebo se mu dá poznat ona) bylo jasné už od začátku. Filmaři to zvládli velmi decentně a vytříbeně. Ovšem ukončit film v tomto okamžiku mi přijde podobné, jako kdybych jel vlakem z Prahy do Plzně a v Rokycanech mi řekli, že tu vlak končí, vystupovat. Dál ať si cestu domyslím. Byl jsem zvědav právě na jeho reakci, na jeho chování, na jeho vysvětlování a tak._____ 6) Film nabízí možnost, že mu žena odpustila (nic proti němu nepodnikla), i když málem ne (revolver v kabelce). Ale i tento výklad může být mylný._____ 7) Apologetům hitchcockovských postupů chci připomenout, že základním předpokladem je, aby byl divák napnutý nebo se i bál. Film mě (po čtyřiceti minutách) skutečně zaujal, ale napětí vypadá jinak. (08.04.2020)

Waw, už dlho mi posledná scéna nevzala všetky slová a dych ako práve v tomto filme. Excelentné zakončenie celého filmu, ktorý mal fakt parádny námet, hoci čo sa spracovania týka, tam by som si to vedel zápletku predstaviť ešte oveľa rozvinutejšiu a dodalo by to celému filmu ešte väčšie čaro. Ale ten koniec, tak ten bol Famózny! Občas tie scény pôsobili trochu nepresvedčivo a až príliš bezemočne, ale tak asi po vojne ľudia boli predsa len citovo vyprahnutejší, alebo neviem ako by som si to vysvetlil. No nevadí, aj tak parádny kúsok! (06.06.2015)

Fénix výborně pracuje s divákovou zvědavostí, že jsem i přes pomalejší tempo pořád napjatě čekal, jak se to bude vyvíjet... ale kdepak. Asi jsem si přál, aby se scénář ubíral jiným směrem, asi jsem chtěl vidět něco více epičtějšího nebo alespoň emotivnějšího, nevím... Rozhodně si však myslím, že měl tento snímek vzhledem k zajímavému námětu mnohem větší potenciál. (21.02.2015)

Fénix se rodí z popela spálených kostí v plynových komorách. Kolik popela je třeba na zrození jednoho Fénixe? Na závěr si nicméně nezazpíváme "Speak Low", ale Weillovu a Brechtovu "Surabaja Johnny" v anglickém překladu: "Surabaja Johnny, tohle má být konec? / Surabaja Johnny, co přehluší bolest? / Surabaja Johnny. pálí to jak rána / Nemáš srdce, Johnny, a já tě mám tak ráda." ... Mnoho příběhů je podobných, některé téměř totožené, některé zaměnitelné, jiné mají stejnou pointu. Tohle je jeden z nesčetných příběhů židovských navrátilců z KZ. Dalo by se o něm hodně napsat, ale cosi mě drží na mezi zdrženlivosti. A tak z vlastní nouze použiji cizí postřeh (Marigold *****): "Příběh se sice na několika místech ocitá na hraně vykonstruovanosti, ale scenáristická schopnost vzdát se meolodramatických tahů a v literárních dialozích (i obrazech) udržet život i významovou dynamiku neselže. Finále pokládám za brilantní ukázku toho, jak se staví v nejlepším smyslu tradiční katarze..." Pozn.: Spatřeno znovu po půl roce: zvýšeno hodnocení o *, a přece jen si raději zazpíváme Speak Low: "The curtain descends, ev'rything ends too soon, too soon..." (15.02.2017)

Zápletka mi sice přišla přitažená za vlasy, ale v tomto případě účel světil prostředky, takže mě počáteční skepse celkem brzy opustila. Petzold rozehrál solidní komorní drama, kde byla Osvětim a poválečné německo jen kulisou pro příběh na téma "Za koho jsem vlastně byla vdaná?". Vyhovovala mi strohost i minimální tlak na emoce a Nina Hoss zahrála fantasticky, což je u této herečky vlastně standard. Vydařil se i konec, takže u mě panuje celková spokojenost. 80% (23.06.2016)