Olive Kitteridgeová

Na súčasné televízno/filmové pomery výborný počin. Ten nešťastný americký podtext (prehnané ksichtenie a gestikulácia - napr. matky nevesty či nemocničného personálu, otázky typu "si v poriadku"?, atď.) síce stále prítomný, ale herecké výkony, predovšetkým Murraya a McDormand sú výborné a dokážu diváka priamo nadchnúť. Rozhodne silná predloha, ktorú tvorcovia pochopili a čo je lepšie - aj zrealizovali. V skratke: Ak by takéto série dávali v televíziách, rozhodne by som si opäť zaobstaral telku. (14.01.2015)

Lidé nejsou černobílí. 1) Bipolární porucha chování u jinak sympatické Olive (i jejího syna) je zřejmě hlavním zdrojem ambivalentního vztahu, který k hlavní postavě miniseriálu mám. Otázkou je, zdali máme uvedenou variabilitu lidských projevů a chování škatulkovat a hodnotit jako poruchu. 2) Můj oblíbený 30letý John Gallagher Jr. zde hraje Olivina syna Chrise. 3) Výstižný koment: garmon***. (01.01.2017)

Olive Kittridge jsem se rozhodla stáhnout po tom, co jsem díky nově nabytý kabelovce měla možnost vidět předávání Emmy. Tam totiž nasbírala hromadu nominací a většinu i proměnila. A co byla docela prča - nevim, zda to byl záměr, nebo Frances McDormand prostě je složitá povaha jako Olive Kittridge, ale při přebírání ceny za hereckej výkon jako by jí vypadla z voka nejen vizuálně, ale i tim zvláštním neurotickým odstupem. Olive Kittridge je sice jen laskavě vyprávěnej obyčejnej příběh o obyčejných lidech z vidličkova, ale při tom, co dneska producenti chrlí za překombinovaný trháky, je to příjemná změna. (08.10.2015)

Výjimečný zážitek. Nesnesitelně svéráznou, nekompromisní a přitom hluboce lidskou Olive jsem si hned zamilovala. Divák by si až přál, aby aspoň jednou zachovala dekorum, potlačila drsnou upřímnost, aby byla milejší. Olive se ale víceméně nezpronevěří nátuře. Její osud je v zásadě obyčejný, běžný, ale protože nahlížíme do jeho různých etap, přestává nám být lhostejný. Celou dobu jsem si říkala, jak jsem ráda, že na mě neprýští sentimentálnost. Frances McDormand je jedinečná. (23.03.2015)

Hřejivým smírem prodchnuté dílo, jenž nám i skrze paralely k našim vlastním životům nenuceně ukazuje, že i když už třeba i motor našeho bytí jede možná jen na poslední výpary, bez lásky není na tomto světě ničeho. Postava Olive Kitteridge funguje bez jakýchkoliv debat jako archetyp všeho lidského, ale i křehkého a chybujícího co je v nás. Takže když otevřete oči a budete to chtít zřít, uzříte. A až se tak stane, tak již v průběhu, ale hlavně však po konci, uslyšíte v hlavě hlavě hlas jenž praví: "Žij. A miluj život co Ti byl dán". Amen. (04.03.2015)