Obsahy(1)
Vše podstatné o principu projektu Hovory o herectví v hotelu Hoffmeister je řečeno v popisu prvního dílu o Radovanu Lukavském (zde). Paní Jiráskové jsme dali vybrat ze tří partnerů. Není dnes už podstatné, kdo byli ti druzí dva, důležité je, že si vybrala Václava Vydru. A nelze nezopakovat, že princip Hoffmeistera je v tomto smyslu velmi šťastný - povídají si lidé, kteří si jsou blízcí a pak je zřejmé, že na tom výsledku to musí být znát. A je...
S Jiřinou Jiráskovou jsme se na cestě za její divadelní historií ani zdaleka nenaběhali tak, jako s panem Lukavským, s nímž jsme byli v Národním divadle i v DIvadle na Vinohradech, v Divadle Komedie, na DAMU, konzervatoři, v Disku i v hotelu Central, kde bylo před lety legendární Komorní divadlo - a divadelní sál i s jevištěm v něm jsou dodnes v podstatě zachovány. Jiřina Jirásková hrála jeden rok v divadle v Hradci Králové a pak zhruba 60 let na Vinohradech. Tuto nepestrost prostředí jsme tedy nahradili alespoň tím, že část rozhovoru s ní probíhala na pověstné chalupě v Malenicích (i když chalupa asi není to pravé slovo, při stejné logice bychom museli Karštejn nazývat loveckým zámečkem...)
(oficiálny text distribútora)
Diskusia
Křehké vzpomínky divadelních legend. Lukavský a Jirásková dokument stihli
19. července 2014 8:45
Každoročně při předávání Thálií vzbudí u diváků největší pozornost Cena za celoživotní mistrovství. Hold našim herecké legendám však lze vzdát i jinak. Společnost Thespis tak zdokumentovala divadelní dráhu Radovana Lukavského a Jiřiny Jiráskové.
Pamětní deska od víkendu upomíná, že v domě v pražské Kouřimské ulici žil herec
Pamětní deska upomíná, že v domě v pražské Kouřimské ulici žil herec Radovan Lukavský (22. června 2013). | foto: ČTK
4H aneb Hovory o herectví v hotelu Hoffmeister. Společnost Thespis, která se zabývá vydáváním divadelních představení na DVD, si ve svém projektu dala za cíl zdokumentovat profesní kariéru našich hereckých legend. Dokumentů se o našich hercích natáčí mnoho, jen málokterý ale míří čistě na divadelní kariéru, která po odchodu herce často zmizí bez záznamu v nenávratnu.
Čtěte v sobotu
Jiřina Jirásková v roli Úrsuly Márquezova románu Sto roků samoty (1. prosince 2000)
Zážitky z natáčení dokumentů a kdo se dále stará o naše herecké legendy čtěte v příloze MF DNES Scéna.
Stěží se však dosud podařilo dokončit první dva díly. Ač byly natočeny mezi lety 2007 a 2009, do distribuce se dostaly až letos. A vzhledem ke smutné skutečnosti, že oba hrdinové dokumentů mezitím zemřeli, stala se z dosud nepříliš propagovaného projektu zajímavá divadelní rarita.
V dokumentu si vždy jedna herecká legenda pozve druhou a před kamerou ji zpovídá. Zpovídající osobnost si pak v pokračování pozve někdo další a tak pořád dokola. V prvním díle debatovala Jiřina Jirásková s Radovanem Lukavským, v druhém si pak Jiráskovou pozval Václav Vydra, který zastupoval maminku Danu Medřickou.
„Uvažovalo se, že se to rozjede na x dílů. Bohužel z finančních důvodů se zatím zůstalo u dvou. Ten další by měl být s panem Vydrou, který by tam zastupoval maminku," popisuje režisér obou úvodních dílů Ondřej Kepka. „Uvažovali jsme k němu o Viktoru Preisovi nebo Luďku Munzarovi, ale tu řadu dál jsme si zatím nestanovovali," doplňuje Kepka.
Čtyřiačtyřicetiletý herec a režisér Ondřej Kepka je pro takový dokument skutečně povolaným člověkem. Ve své filmografii má jako režisér mnoho podobných děl. Natočil například medailonek Emílie Vášáryové či televizní dokument Návštěva u Radovana Lukavského.
V ten pravý moment
Pro herecké legendy může být takový dokument důstojným završením kariéry a zároveň poděkováním za roky divadelní práce a přínos společnosti.
„Já jsem teď dostával Cenu Karla Čapka a uvědomil jsem si, jak je to všechno strašně předčasné," popisuje Kepka své pocity z ocenění za posilování česko-slovenské vzájemnosti, kterého se mu v květnu dostalo v Trenčianských Teplicích a díky kterému se hrdě zařadil mezi jména jako Vášáryová, Abrhám či Huba.
Milan Lasica a Ondřej Kepka během předávání Ceny Karla Čapka v Trenčianských...
Milan Lasica a Ondřej Kepka během předávání Ceny Karla Čapka v Trenčianských Teplicích (26. května 2014)
Paradoxně ji přebíral spolu s Milanem Lasicou, který zastupoval již nežijícího Julia Satinského. „A pak zase najednou začneme dávat ocenění lidem v momentě, kdy si to už nedokážou užít, honíme ty lidi na poslední chvíli," uvažuje režisér, který je zároveň členem prezidia herecké asociace a každý rok absolvuje těžký výběr, které z hereckých legend si při předávání divadelních Thálií odnese Cenu za celoživotní mistrovství.
„Ideální je natočit takový dokument, když už má ten člověk hodně za sebou, ale je ještě v plné síle. Dokud je pro současný diváky stále vzorem," zakončuje Kepka. Hereckých osobností, které by si svůj hovor v hotelu Hoffmeister jistě zasloužily, je skutečně dlouhá řada.
Zdroj: http://kultura.idnes.cz/herecke-legendy-0im-/divadlo.aspx?c=A140719_084412_divadlo_ts