Cudzinec

Příliš rozvleklý horor z korejského venkova, kam nejspíš zavítal sám ďábel. Některé jednotlivé scény jsou technicky i atmosféricky skvělé, ale nevznikl z toho nadprůměrný celek. Jedním z hlavních problémů jsou scény, které nikam nevedou. Druhým velkým problémem jsou postavy. Hlavní hrdina je nesympatický a nezajímavý a nejen profesionální policisté se v tomhle filmu chovají jako parta devítiletých holek. (13.06.2017)

Kvílení mixuje žánrové zaradenie a aj výsledné dojmy. Dostávate mysterióznu kriminálku, vymietanie diabla, zombie a rodinné drama v jednom. Hlavný hrdina je neambiciózny dedinský policajt, ktorý neprekypuje šikovnosťou. Postupne sa však chtiac-nechtiac musí pochlapiť. Spolu s ním prežijete súboj s neznámym nepriateľom, ktorý vyvrcholí do perfektne vygradovanej osudovej voľby. Kvílení necháva zopár nezodpovedaných otázok, ale nie je to na úkor zážitku (skôr naopak), pretože ten už  nevyprchá. V tých 156 minútach nie sú hluché či zbytočné odbočky. Čo sa týka hereckej stránky, mám na mysli dejovo zásadné postavy, vrátene detskej herečky, tak naozaj áčková squadra. Po prvom pozretí som vedel, že na 100% musí prísť k repríze (dal som si cca pol rok na to). Pocit z filmu sa potvrdil a plná paľba * je jasná. Ak by ste si zostavovali Top 3 roku 2016, tak Kvílení do zoznamu jednoznačne patrí. No a pri zostavovaní Top 5 hororov (bez ohľadu na rok výroby) je účasť tak isto zaručená. (31.08.2021)

Exorcismus, obětování zvířat, duchové, vraždy, vypálené domy, mrtví ve studně, čarodějnice, zombie.... nacpat všechny tyhle prvky do jednoho filmu může znít absurdně a katastroficky, ale světe div se - Korea to zvládla celkem dobře a umírněně. Po zhlédnutí filmu mi přijde, jako bych viděl tolik scén jak z 10dílného seriálu a 160 minut je sakra hodně na zvládnutí, ale kdo vydrží, bude nakonec spokojen. V podstatě je to souboj dobrých a zlých duchů, ve kterém se režisér nenechal všemi svými prvky unést a vložil do filmu od každého část aniž by zacházel do extrémů či detailů a výsledně se mi tahle kombinace hodně líbí. Průběh filmu je takový dlouhý a obsahově hutný, místy se přiznám, že jsem se ztrácel, ale finále ve mě vzbudilo teda sakra dobrý pocit a takhle dekadentně pesimistický konec je to, co od pobodných filmů očekávám, ale nikdy nedostanu. Film táhle nahoru zejména pár intenzivnách scén (vymítací rituál malé holčičky...), závěrečný zvrat a celková nejistota diváka v tom, "kdo je hodný a kdo zlý", naopak dolů už zmíněná délka filmu, takže ačkoliv bych film hodnotil objektivně za 3, konec mě rozsekal a přidám i čtvrtou. The Wailing je jednoznačně film, který si budu pamatovat ještě dlouho a hlavně o to by mělo jít. (08.12.2020)

I přes delší stopáž si tenhle snímek buduje solidní atmosféru a po druhé půli nabírá slušné obrátky. Vymítání, šamani a zlo v různých podobách je hlavní náplní této mysteriózní podívané, ve které nechybí i vtipné vsuvky. Škoda, že některé scény nepůsobí strašidelně, jak by měly a červené oči u chlápka, který pobíhá po lese a žere jeleny, nebo čertíka, který je hlavním představitelem zla nejsou zkrátka děsivé a filmu dle mého spíše ublížily. (28.12.2016)

Korejský (a obecně asijský) filmy nikdy moc nebyly můj nejoblíbenější šálek saké (ano, jsem si vědom toho, že se jedná o japonský výraz) a spoustu z nich jsem kvůli poměrně odlišnýmu přístupu filmování spíše protrpěl.Tenhle film se zezačátku - ač byl tématicky zajímavý a mně blízký - tvářil podobně. Divný postavy, komediální scénky a situace, který by běžný žrout popkulturního západního filmotvůrství označil jako cringe, a podivné zmatky v ději. Postupně se však všechno jaksi začalo slévat do sebe, ubylo divných scén (nebo jsem si na něj jenom zvyknul), atmosféra se postupně zhutněla a postavy se začaly lépe rýsovat. Po dvou hodinách filmu jsem si říkal, že už mě nemá co překvapit a to bude průměrná čtyřhvězda i přes to, že poslední půlhodina bude vata a titulky. A potom mi tvůrci zavřeli hubu, protože v závěru rozjeli takovej napínák, kterej si směle hraje s divákovým očekáváním a znásilňuje ho tak, dokud už neví, co si myslet, že jsem hltal každou vteřinu. Čistých pět to sice není (některý věci mi díky závěru úplně neseděly, ale to bude asi spíš o vkusu než o věcný kritice), pocitově bych se cítil spíš na hodně silný čtyři, ale jelikož je tady film v modrých číslech a sám o sobě mě neskutečně překvapil, velmi rád zaokrouhlím nahoru. (07.09.2019)