Legendy zločinu

Když má v gangsterce největší kou.., ehm, odvahu gangsterova tchýně, tak je něco špatně. Film totiž spíše než životopisy bratrské dvojice kriminálníků portrétuje sladkobolnou romanci mezi příčetnějším z bratrů a sladkou nevinnou dívkou, která snad ani netušila, odkud se berou peníze, ze kterých žijí. A všechno to působí děsivě falešně. Občasné výbuchy násilí film většinou omlouvá neblahým vlivem šíleného sourozence na svého bratra. Všechno je uhlazené a naleštěné, nic nedrásá – až najednou ten konec, kterému život napsal opravdu krutou tečku. Jenomže ta nemá oporu v předchozím ději, právě proto, jak všechny zločiny estetizuje a neutralizuje. Dávám odpad kvůli falši, protože nevěřím na naivitu dívky, ani na romantičnost gangstera a ani na takto okleštěně podané násilí a kriminalitu. (04.12.2017)

Degeni zločinu, ve kterých se člověk dočkal jen nepovedené exhibice Otužilého v naprosto zbytečné dvojroli. Pokud je na scéně sám se sebou, je to hrozně vidět nikoliv díky práci střihače nebo CGI, ale pouze díky jeho neschopnosti uhrát uvěřitelně rozhovor s imaginárním dvojčetem. Úplně z toho (ne)bylo vidět jak stojí proti zelenému plátnu a schizofrenicky reaguje na černou tečku s hlasem produkčního ve sluchátku, který mu tam mumlá dialogy. Pokud by do role jeho dvojčete obsadili živého herce, mohli se v postprodukci soustředit na sestříhání té naprosté nudy v něco důstojného, ne na doplňování do záběrů stejný charakter s brýlemi a dvěma vlašskými ořechy v držce. Co se týče samotného příběhu, tohle měla být drsná sonda do života dvou nejznámějších gangsterů Londýna, nebo jsem celou dobu sledoval bezcenný příběh dvou ještě bezcennějších vlastníků nějakého lokálního striptýzového baru v East Endu, kteří za celý děj předvedli jednu bitku v baru, zastřelili a ubodali dvě nezajímavé postavy a byl konec? Tady jednoznačně na celé čáře selhal scénárista, protože co se týče vylíčení zločinu, bylo to takové softíčko, že se celý film snad ani nedá považovat za gangsterku. Příběh přítelkyně bezbrýlatého Otužilce, který kradl stopáž něčemu potenciálně zajímavějšímu pak nedával smysl v ději vůbec. Proč tam ta linie s ní vlastně byla, když evidentně neměla na příběh těch dvou žádný vliv a krom její nešťastně zamilovanosti a neocenění její kuchařské kvality od tchýně vlastně neměla co ukázat? Loni Otužilý poměrně zazářil v Maxovi a Revenantovi, aby vše posral, kdy si zaprodukoval vlastní experiment o rozsah svého herectví, jestli umí zahrát dva (skoro stejné) charaktery v jednom filmu, nebo je hercem jedné polohy. Neumíš, Tomáši, zůstaň u těch rolí nasranejch a zamračenejch mašin na zabíjení, které většinu filmu neotevřou hubu a budu tě nadále neteple milovat. 20% (22.01.2016)

Spoilery! Dost mě iritoval otravný hlas vypravěčky. Na druhou stranu oceňuji ten nápad, že nám celý příběh vyprávěla ze záhrobí. Nebývá úplně typické, že vypravěč už v době vyprávění prdí do hlíny. Jinak se mi celkem zamlouvalo, že si jde tento film vlastní cestou, která je vcelku originální a přitom není zlá. Příběh ušel a vidět něco podle skutečné události se vždy hodí. Bratrská dvojice byla více než vydařená. Oba pánové si byli tak strašně podobní, že mi to cirka po deseti minutách nedalo, film jsem pozastavil a nahlédl jsem do zdejší galerie, abych zjistil, který z nich má být pan Hardy. Narazil jsem na fotku toho přihřátého pána s brýlemi a pod ním stálo Tom Hardy, tak jsem za Hardyho považoval pána s brýlemi a druhého bratra jsem neřešil - nechť je jím kdokoli. V průběhu celého filmu jsem neustále obdivoval tvůrci, jak se jim podařilo najít Hardymu tak dokonalého dvojníka, který jej napodoboval do posledního mikro gesta. Oba měli luxusní psychopatský pohled. Po zhlédnutí jsem se ze zdejších komentářů dozvěděl, že si obě postavy byly tak podobné právě proto, že je hrál jeden herec. Než mě odsoudíte, že jsem nějaký retard, tak je nutné na moji obranu prohlásit, že jsem snímek sledoval pod analgetiky, jinak by se mi takový omyl samozřejmě nikdy nestal, neboť jsem prudce inteligentní a neobyčejně všímavý divák. Nezanedbatelnou porci viny na tom nese i Lucinka, která mě o tom měla informovat, když mi snímek vybrala. Tom Hardy je zajisté schizofrenik s minimálně rozdvojenou osobností, jinak by sám nedokázal vytvořit jeden z nejlepších psychopatických párů filmové historie. Jediným velkým nedostatkem byla opět brutálně přestřelená stopáž. Film tohoto typu rozhodně nevyžaduje 133 minut. Těším se na den, kdy to tvůrci konečně pochopí a nad dvě hodiny nepůjdou, není-li to nezbytně nutné. Natahovat snímek kvůli vatě je jednoduše totálně kontraproduktivní blbost. Viděno v rámci Filmové výzvy 2017. Film mi vybrala uživatelka Mireldis. (25.02.2017)

Jakkoliv si Hardy svojí dvojroli užívá, scénář filmu ho po devadesát procent svojí stopáže nenechá pořádně rozjet (zřejmě proto, že se tvůrci drželi až moc skutečností) a my tak musíme čumět sto třicet minut na rádoby cool dobovku, která má k dobrý gangsterce stejně daleko, jako Revenant ke komedii. Příběh sám o sobě navíc není dostatečně zajímavej, nemá směr ani pevně stanovenej cíl, takže se táhne, aniž by věděl kudy, natož aby došel do uspokojivýho finále (kéž by to bylo založený na nadsázce, nebo měl film alespoň pořádnej styl). Kterákoli z epizod seriálu Peaky Blinders je lepší a zajímavější gangsterkou, než Legend (a je tam jak Hardy, tak Paul Anderson). (21.01.2016)

Svá zlatá léta si organizovaný zločin v USA odbyl v období prohibice, kdežto britský organizovaný zločin měl své nejslavnější období v 50. a 60. letech minulého století, kdy se Londýn stal dočasně pupkem světa. Centrem zájmu bulvárních médií a veřejnosti se stala především nepřehlédnutelná dvojice bratrů Krayových, kteří tehdy plnili stránky nejen věnované kriminálním deliktům, ale diktovali i módu a přátelili se s hvězdami showbusinessu. Je to už druhý film, který se snaží mapovat jejich životní osudy, a nutno říct, že se Brianu Helgelandovi podařilo vytěžit víc než jeho předchůdci. Z diváckého hlediska je ale problém, že ten film trochu klame tělem. Začátek se nese bezmála v tarantinovském duchu a poté, co bratři v dojemné spolupráci zmasakrují konkurenční gang, vypadá to na krvavou napínavou jízdu. Snímek se ale následně změní v psychologické drama, kde se partnerka jednoho z bratrů vyrovnává s vědomím, že svůj život spojila se sociopatem, jehož dvojče je ryzí psychopat. Řeší se zkrátka problém paní Schroederové z Mafie v Atlantic City, která se milostnou pletkou s mafiánským bossem Thompsonem dostala do centra organizovaného zločinu a sváděla nekonečný souboj vlastního svědomí a hodnotového žebříčku s prostředím, které ji obklopovalo. Natočené je to jako skvělě vypadající retro ze 60. let, je zkrátka vidět, že britská kinematografie víc umí a může si víc dovolit než naše provinční prostředí. Mnohý žánrový fanoušek si povzdychne, že linie sledující, jak bratři Krayové rostou a pohlcují nové čtvrtě a čistí město od konkurence, by byla divácky daleko atraktivnější. Celkový dojem: 80 %. Tom Hardy se se svou dvojrolí vyrovnal podle očekávání důstojně. Nebude to sice velký hit a tento titul nebude figurovat na nejvyšších příčkách žánru, ale své kvality má. (05.01.2016)