Pod sluncem

Olof se po smrti matky rozhodne, že nechce být sám a podá si inzerát s tím, že hledá hospodyni. Na inzerát odpovídá krásná Ellen, která pod slupkou hromotluckého a neohrabaného Olofa objevuje citlivého chlapíka, do kterého se zamiluje. Tohle všechno je ale čárou přes rozpočet jeho "kamaráda" Erika, který dobráckého Olofa využívá a vlastně mu strašně moc záleží na tom, aby se Ellen nikdy nedozvěděla, že Olof neumí číst a psát a jaké spolu uzavřeli obchody. Výkony ústředního trojlístku jsou skvělé - Olof je v podání Rolfa Lassgarda sice hromotluk, ale chvílemi máte potřebu ho chránit, strašně moc mu přejete, aby mu to s Ellen vyšlo, a zároveň máte vztek, že se tak hloupě nechá zneužívat Erikem. Klíčová byla pro mě scéna, kdy se Erikovi vlastně poprvé vzepře (Víš Eriku, neumím číst a psát, ale hlupák nejsem).Ellen v podání Heleny Bergstrom - krásná, éterická, jemná, vůbec nemusí mluvit, vlastně stačí, když je. Erik je prototyp parchanta, kterých bylo, je a bude bohužel na světě pořád dost. Vzhledem k tomu, že jsem chvílemi tuhle postavu opravdu nenáviděla, tak si myslím, že i Johan Widerberg odvedl skvělou práci. V hlavě mi utkvěla ještě drobná, ale podle mě podstatná role pracovnice inzertního oddělení místních novin v podání Gunilly Roor, která byla takovou dobrou Olofovou duší a vlastně "zavinila", že se s Ellen potkali. Každý její pohled, gesto byly výmluvné. Film jako celek je skvělý - nosný příběh, skvělá kamera, atmosféra švédského venkova 50. let, herecké výkony - všechno dohromady funguje. (03.08.2007)

Film, který jsem už dříve viděla a ztratila, film, který se ke mně po letech znovu vrátil...Sluncem ozářená venkovská krajina, podmanivá hudba a jednoduchý příběh o lásce a možná i o tom, jak je důležité si na ni počkat. Olof na ni čekal až mučivě dlouho, ale o to silněji ji teď vnímá a je si ji absolutně jistý. Ani tajemná Ellen by se do Olofa nejspíš nezamilovala, kdyby za sebou neměla špatnou životní zkušenost a proto dokáže docenit, co ji nabízí. A ten vyčůraný hajzlík Erik není zralý ani na lásku a ani na přátelství. Nepatetický příběh o hledání štěstí a harmonie mě znovu očaroval. (12.09.2015)

Snad je to mou nechutí k hruškovitému Lassgårdovi nebo dlouhodobou úpornou alergií na Helenu Bergström, ale tenhle film je jak trn v zadku. Ucouraná přebarvená venkovská romantika. Snaží se to tvářit bůhvíjak poeticky a hlubokomyslně, ale je to vlastně jen další variace na to samé téma: někdo z města či odkud přijde na švédskou dědinku a obrátí tam všecko vzhůru nohama. Stačí vidět "As in Heaven" a viděli jste tak dalších dvacet švédských filmů - a můžete si navíc gratulovat, že jste unikli Nutleymu a Bergströmové, což je mnohem víc než kdy dokáže těch deset milionů Švédů, co se musí trápit pohledem na jejich ksichty v každém stánku s novinama na každém rohu od Malmö až po Kirunu minimálně třikrát do týdne už po víc než deset let... (12.05.2008)

nádherný švédsky vidiek, úžasní blonďatí herci, pohľad na kone v rieky pri zapadajúcom slnci s oparom nad hladinou ... jednoduchý priamočiari scenár jednoducho príjemný seversky romantikuš film o láske. Nič nové pod slnkom to čo bolo stalo sa a to čo bude tiež sa tak stane. Tá romanická hudba s flautami až tak seversky neznela, ale pasovala.. veľmi. :) (26.05.2015)

Jednoduchej příběh tří postav. Olof je naivní dobrák, kterýho šikovně a vychcaně využívá zmetek Erik. Pak ale na farmu přijede krásná Ellen, která odpověděla na Olofův inzerát, který sháněl pomocnici do domácnosti. Olof je nadšenej, zato Erik z ní nemá vůbec radost. Je nabíledni, že se rýsuje konflikt. Velmi se mi to líbilo. Pozvolna, ale intenzivně odvyprávěnej příběh, podporovaný výbornými hereckými výkony hlavního tria. (26.08.2012)