Déjà vu

"Guten tag, soudruhu Američane!" Tak tady chudák zabiják Johnny Pollack (krycí identita entomolog) neměl šanci. Profesionální kapitalista byl přes veškerou snahu semletý nadšenými budovateli socialismu ( "Jak se má soudruh Charlie Chaplin?"). Kurz 61 kopějek za dolar sice Johnnym ještě neotřásl, ale následující ztráta všech životních jistot ho tak trochu odvedla od mafiánské střelby na cíl. Tohle je jeden z nejlepších kousků, který socialistická kinematografie svědomitě neuložila do trezoru. (17.01.2009)

Jerzy Stuhr v roli proslulého nájemného vraha mi tentokrát příliš nesedl. Podává sice kvalitní výkon, jak to ostatně v jeho případě je skoro vždy, ale vtipné situace, jenž prožívá v budovatelské zemi a které nejspíš vypadaly dobře ve scénáři, jsou mnohdy dost neuměle ztvárněné. Dokonce jsem měl vlastní déjà vu u některých vypadajících jak z hloupé německé komedie osmdesátých let. Vtipné momenty tu samozřejmě jsou a humor parodických situací je jasný, avšak režisér bohužel mnoho z nich asi zaspal a nějakou tu roli dostal každý kolemjdoucí. Řekl bych, že film nejvíc doplácí na nízký rozpočet a euforii přelomových let. Je to průměr a nic víc, nezachraňuje to ani těch několik obstojných vedlejších výkonů. (03.11.2013)

Možná pro náhodného diváka spleť relativně nesourodých šíleností. Briskní situační humor nepochybně nejlepšího polského komika J.Stuhra, zamotaného do příběhu "amerického entomologa" jedoucího lovit motýly na Sumatru. Tato identita, která skrývá nejlepšího amerického profesionálního zabijáka však stejně naprosto troskotá v "nástrahách systému" bolševického Ruska. Ledy bortícího se socialistického impéria, které začaly tát koncem osmdesátých let v Polsku pan Machulski dokázal ihned využít a implikovat do King Sajzu, tady v Déjà vu se už ale plnou vervou se pouští přímo do velkého bratra. Johny Pollack (ehh, alias zabiják-entomolog) je semlet systémem jako kakaový bob na prášek , nezbývá mu než zírat s otevřenými ústy, rozčilovat se, bojovat a se ctí se snažit splnit zadaný úkol do poslední kapky. Konec filmu (který někdy v jiných případech i filmy pokazí) je skvělou tečkou za grandiózní podívanou nabitou přehršlemi narážek, parodie, satiry a nadhledu. (Kdo viděl jistě si vzpomene na trenéra německých cyklotandemistů - hraje stejný herec, Grzegorz Herominski, jako vědce Adaše co vynalezl King Sajz, tady mu to všem slušelo suverénně nejvíc , že by casting v Pádu třetí zaspal .. ? :-)) (29.04.2005)

Mafiánské filmy mě nikdy moc nebavily, nemám je vůbec nakoukané a jestli se má tady na ně objevovat spousta odkazů či narážek, nedokážu je patřičně docenit. Naštěstí tady jde o parodii, která spolehlivě funguje i sama o sobě a ke všemu si ještě během putování amerického gangstra Ukrajinou 20. let minulého století dokáže střílet nejen z amerických mafiánů, ale i z naivních přívrženců budování socialismu. Juliusz Machulski se opět ukázal jako polský specialista na originální žánrové komedie a v době routící se železné opony našel ojedinělý námět v humorném střetu těchto dvou protikladných světů. U mě zde opětovně zabodoval svižným tempem, napínavým dějem, nespočetného množství vtipných a originálních situací (...natáčení slavného filmu se zásahem do historie, synkopické trio v hotelovém pokoji... atd. atd.) a navrch i kouskem přesahu. Sice nejsem z Déjà vu nadšen tolik, jak bych mohl být, na jedinečnost vrcholní Machulského spolupráci s Jerzym Stuhrem v podobě Sexmise to úplně nedosáhne, blonďatá svazačka mě otravovala zhruba stejně jako Pollacka a význam některých praštěných scén (Hitler jako součást nějakého tria cyklistů?) jsem asi úplně nepobral... ale jinak dobrý, hodně dobrý. [75%] (11.08.2021)

Výborná parodie, satira, která si utahuje ze všeho a zároveň vzdává hold - počínaje Křížníkem Potěmkinem (díky tomuto filmu alespoň znalci vědí, jak vznikla legendární scéna s kočárkem na oděském schodišti) a konče holdu americké kinematografii (jistě jste zaznamenali jména mafiánů - don Cimino, mafiáni de Niro, de Palma, Scorsese aj.) (23.12.2011)