Réžia:
Frédéric FonteyneScenár:
Philippe BlasbandKamera:
Virginie Saint-MartinHrajú:
Nathalie Baye, Sergi López, Paul Pavel, Sylvie Van den Elsen, Christophe Sermet, Hervé Sogne, Denis SimonettaObsahy(2)
Jeden muž, jedna žena, jedna erotická představa. Muž a žena se rozhodnou tuto představu sdílet. Zpočátku jednou. Pak víckrát. Záludně se rodí vztah. Sex už není tím jediným, co je spojuje. Pomilují se. Rodí se cit. Jde o pornografický vztah. (oficiálny text distribútora)
Recenzie (94)
Pohled na lidskou komunikaci trochu jinak. Režisér Fonteyne v průběhu celého filmu balancuje na hranici mezi vyřčeným a nevyřčeným. Ať už se jedná o utajování důvodu, proč si hlavní hrdinka vlastně podala inzerát či o závěrečnou hru nevyslovených domněnek a dohadů. Pornografický vztah určitě stojí za shlédnutí (pokud nečekáte pornografii). ()
Otřepané, klišovité, jednoduché. Ale koukatelné. Vhodné pro analýzu prvního semestru filmových studíí, neboť všechny kódy, kterými má film komunikovat s divákem, jsou jasné, zřetelné a nijak náročné - hovornost postav, poloha kamery vzhledem ke dveřím a postavám, časové posuny a jejich řešení, popředí a pozadí, vypravěči ad. ()
Máme to ale štěstí, že ten náš evropský film má ještě smysl pro originalitu a romantický není jen žánr hollywoodských dojáků. Prornografický vztah je filmem báječně jednoduchým, zároveň však překvapivým. Působí na city, ale nijak přehnaně. Záleží na každém, jak se k němu postaví, snímek rozhodně nic nevnucuje. Něco je krásně ukázáno, ostatní záměrně skryto a dává možnost divákově fantazii...bravo! ()
Co si pod pojmem "Pornografický vztah" (správný překlad z francouzštiny "Une liaison pornographique") mohu a nesmím představit jsem neměl ani tušení a film by mi ho sotva objasnil, kdybych úvahu Paula Gaugina (z dopisů?) o tom, že "v Evropě se lidé nejdříve do sebe zamilují a pak spolu spí a na Tahiti je tomu naopak". Jinak nevím, co s tím měla pornografie (postačující je definice ve wikislovníku: "knihy, časopisy, filmy apod., jejichž účelem je v první řadě způsobit pohlavní vzrušení") společného. Ostatně i na běžného diváka to asi pornograficky působilo spíše mdle, přestože stárnoucí herečka Nathalie Bayeová (51 let - na krku a dekoltu to už bylo vidět), je stále rozkošná; stejně tak jako o 17 let mladší Sergi López. Pozn.: Tenhle film uvíznul tedy někde mezi Evropou a Polynésií, přičemž evropská tématická posloupnost je nejspíš následující: zamilování, vášeň, sex, manželství, sexuální experimenty, pornografie, sprosté vtipy, smrt; jak je to v Polynésii ať doplní někdo zkušenější (třeba ještě nahlédnu do čtyřech Gauginových biografií, které mám v příruční knihovně). ()
To, čo človeka od prvého momentu vcucne do filmu je sympatická civilnosť, tá bublinková ľahkosť "francúzskeho" šarmu a v neposlednom rade spôsob, akým sa nám tvorcovia rozhodli porozprávať svoju story. Sám som bol chvíľami príjemne rozochvený očakávaniami a istou "hrdlozvierajúcou" trémou, ktorá človeka sprevádza povedzme pri stretnutiach, od ktorých si čosi sľubujeme. Na to, že "pornografický" vzťah zrejme neprerastie do vzťahu mileneckého /hoci v ňom obaja protagonisti v istej chvíli stáli aspoň jednou nohou/ sme boli upozornení jednou zdanlivo "bočnou" epizódou /dúfam že nespoilerujem: starec a jeho rezignovaná manželka v nemocnici + symbolicky zdedená obrúčka/. Pri záverečných titulkoch som možno chcel počuť trochu viac odpovedí na zvedavé otázky. Ale potom by už z toho bol celkom iný film a tá jeho "šampanská" ľahkosť by sa možno zmenila na kocovinu po nejakom dunivom destiláte. To je ten rozdiel medzi ľahkosťou a ťažobou bytia/pitia... ()
Galéria (8)
Fotka © Eurimages
Reklama