Oslobodenie II - Prielom

Jurij Ozerov natocil dalsi uchvatny, nadherny vojnovy velkofilm. A natocena bola tuna najvacsia bitka v dejinach kinematografie - rejza mal k dispozicii tisice komparzistov a tony replik a materialu - prekonal ho az isty Peter Jackson s trilogiou LOTR. Raz darmo, Rusi /viem, vtedy este ZSSR/ mali kopu velikanov, a Ozerov patri k nim bez debaty. 100 % (16.09.2014)

Viděl jsem to jako děcko, protože za komoušů to dávali hodněkrát. Teď na to koukám a dobrý, tohle muselo dát strašné úsilí natočit, tolik komparzu, techniky a pyrotechniků. Tankové bitvy se pomalu přesunuly z širých úrodných lánů do města, aby znázornily osvobození Kyjeva. Trochu to připomíná boje v mých oblíbených Zachraňte vojína Ryana (1998) a v Bratrstvu neohrožených (2001). Co mě stále trochu děsí, je hudba a taky ve filmu je mraky postav a v podstatě žádná hlavní, jejíž příběh by provedl diváka všemi díly. (01.06.2016)

Bitva u Kurska skončila a Sověti zahajují protiofenzivu a ženou Němce až k Dněpru. Druhý díl této epopeje je odehrává v druhé půlce roku 1943. Ozerov zase perfektně ukázal, jak mu jde válčení. Bitvy na březích Dněpru, na předmostí nebo bitva o Kyjev jsou zase hodně vydařené, nechybí vsuvky odehrávající se třeba na Gran Sassu nebo v Teheránu. Více se ale věnuje jednotlivých vojákům Rudé armády, než tomu bylo v prvním díle. A musím přiznat, že se mi líbil tento díl více než Ohnivá duha. (14.08.2015)

Po 24. únoru 2022 pro mě osobně nehodnotitelné ... ruská agrese proti Ukrajině radikálně změnila můj názor nejen na události Druhé světové - a nejsem schopná přihazovat hvězdy jenom na základě filmařského umu sovětského režiséra ... původní komentář z roku 2015 nechávám čistě pro ilustraci - toho, jak jsem byla naivní a hloupá: ---------- I druhá část "Osvobození" si plně zaslouží hrdé označení velkofilm. Je o poznání osobnější - když se vám snaží přiblížit několik prostých osudů ... uprostřed zásadních dějinných událostí, z nichž každá měla své místo - a svůj čas. To abyste si mohli utvořit bližší vztah k jednotlivým postavám - to abyste nezapomínali, že všichni živí i mrtví měli své příběhy, které by vám mohli vyprávět ... příběhy, které naplnili - ať tak či tak ... příběhy, které nelze dohledat - na všech bojištích Velké vlastenecké války. Ideologie je i tady zastoupena v daleko menší míře, než bych očekávala - vzhledem k roku vzniku. Kromě toho: 1) je pochopitelná - to ONI otočili za cenu bezpočtu obětí průběh druhé světové války; 2) není neobvyklá - ve filmech ze zámoří je přítomná taktéž ... a to tak, že ji nejde přehlédnout. 4,5* ... a stejně jako u úvodního snímku zaokrouhluju nahoru - důvod zůstává stejný. P.S.: Nejsem si úplně jistá, jestli určité datum může mít (na obou stranách fronty) podobný psychologický dopad jako symbolická jména nedobytých sovětských měst - ale není na mně, abych to posuzovala. (31.05.2015)

Slušný válečný film, filmován ovšem z pohledu Sovětů. Válečný rok 1943, státům Osy začíná po Stalingradu a ruské protiofenzívě a po invazi spojenců do Itálie téci do bot. Film zobrazuje Mussoliniho sesazení a zajetí vlastním generálním štábem a jeho pozdější osvobození z internace v Gran Sassu německou Skorzenyho přepadovou skupinou. Dále je zde schůzka Velké trojky v Teheránu, tatíček Stalin a tatíček Hitler rozdávající příkazy svým generálům a především bitva o Dněpr a na sklonku roku dobytí Kyjeva. (19.04.2015)