Osvobození III - Směr hlavního úderu
Osvobožděnije 3: Napravlenije glavnogo udara
The Direction of the Main Blow
Liberation
Obsahy(1)
Po krvavé bitvě u Kurska se dalo německé velení na ústup. Průběh II. světové války se začíná obracet. Němečtí velitelé jsou zaskočeni silou Rudé armády. Vrchní velení sovětských vojsk se rozhodlo bez otálení provést rozhodující úder a nenechat tak nepříteli čas na regeneraci sil a zorganizování své obrany. Vedením této operace byl pověřen maršál Žukov. Ten rozhodl zatlačit nepřítele do bažin v Bělorusku a oslabit tak bojeschopnost německé armády. To se mu povedlo, a tak když se spojenci 6. června 1944 vylodili na plážích Normandie, ocitla se německá armáda v sevřených kleštích sovětského obležení. (sgtWolk)
(viac)Recenzie (13)
Ani třetí díl Osvobození nezklamal. Nejatraktivnější devizou je tu samozřejmě operace Valkýra (až na Stauffenbergovu větu ve smyslu, že nové Německo bude komunistické a socialistické, ale to je pochopitelně scénáristická úlitba, aby celá ta pasáž prošla cenzurou), ale i přechod přes běloruské bažiny a boj na řece Berezině (ano, přesně na té řece, kde to Napoleon definitivně projel) a boj o nákladní nádraží v Minsku stojí za to. Je to prostě pecka, která se neomrzí. ()
Je holým faktom, že maršál Žukov bol jednoducho borec a vojenský mág, človek stvorený hlavne pre vojnu, veď si spomeňme, po skončení vojny nemal na ružiach ustlané, žiaľ. O tom je aj tento film, ako skvelá taktika dokázala prekvapiť nemeckú defenzívu a vyhnúť sa tak možno ešte náročnejším bojom. Zároveň je tu pekne ukázaný rozdiel medzi Stalinom a Hitlerom. Zatiaľ čo si ten prvý dal poradiť a v kľude vysvetliť vojenskú stratégiu od svojich generálov a často ju aj počúvnuť, ten druhý iba prskal a uznával len svoj názor - Hitlerova ješitná stránka. Pritom nemeckí generáli neboli o nič horší od tých ruských, skôr naopak. Skrátka opäť obsahovo aj formálne výborné. 80/100 ()
Rok 1944. Sověti zahajují letní mohutnou operaci Bagration v bažinách Běloruska, dobývají Minsk, v Rastenburgu je spáchán atentát na Hitlera a polští spojenci jsou se Sověty bratry na život a na smrt (no o tom by se dalo polemizovat, viz to,že se soudruzi zapomněli zmínit o varšavském povstání, které kvůli zastavení Rudé armády selhalo). Toto je ve zkratce třetí část eposu Osvobození. Oproti úderné dvojce se tempo trošku zastavilo, na druhou stranu mě mile překvapilo, že se věnovalo poměrně dost času atentátu. Jinak Sověti už definitivně přebrali iniciativu a ženou Němce zpět do Reichu. Pořád nadstandardní sovětský počin. ()
Sovietsky reziser Jurij Ozerov sa ukazal ako mimoriadne schopny filmar. 100 % ()
Po 24. únoru 2022 pro mě osobně nehodnotitelné ... ruská agrese proti Ukrajině radikálně změnila můj názor nejen na události Druhé světové - a nejsem schopná přihazovat hvězdy jenom na základě filmařského umu sovětského režiséra ... původní komentář z roku 2015 nechávám čistě pro ilustraci - toho, jak jsem byla naivní a hloupá: ---------- Oproti předchozímu snímku filmaři maličko upozaďují osudy pěšáků, kteří se pohybují na šachovnici Velké vlastenecké války. Neznamená to, že by snad jakkoli zpochybňovali jejich podíl na průběhu a výsledku bojů - jen museli soustředit svou pozornost na linii fronty, aby obsáhli drtivou sílu hlavního úderu a demonstrovali tak velkolepý nástup vítězného tažení Rudé armády, na němž měla lví podíl i zvolená taktika - dle mého soudu velice odvážná … až trochu riskantní, ale její ohromná výhoda spočívala v tom, že protivník směr útoku prostě nemohl předvídat. Jistěže byl filmový štáb při své práci (dá-li se tak natáčení nazvat) ovlivněn dobou i prostředím - nemůžete se jen tak odstřihnout od podmínek, které máte, které jsou dané. Takže co s tím ? Dnes, s odstupem několika desetiletí, v klidu a míru a pohodlí svých domovů, se můžete pohoršovat nad tím, že ve třetí části "Osvobození" je ideologie (nebo snad propaganda) zastoupena ve větší míře nežli v těch předešlých - i když se jedná v podstatě o zanedbatelný rozdíl. Ale zrovna tak můžete mluvit o národní hrdosti či vlastenectví - i to patři k dějinám války, v níž se hrálo o budoucnost Evropy ... a světa. P.S.: 4,5* už potřetí zaokrouhluju na čistých 5* ... možná nejsou úplně objektivní, ale nemyslím, že bych měla jinou možnost. ()
Báťuška Stalin stále nikoho neposiela do Gulagu, aspoň nie v tomto filme, iba znásilňuje svojich generálov, aby bolo všetko podľa jeho predstáv. Nemecké velenie už nie je zobrazené tak bezradne ako minule. Vylodenie v Normandii a otvorenie druhého frontu je pripomenuté skutočnými archívnymi zábermi. Tými archívnymi zábermi som si vo filme nebol istý, čo je skutočným archívnym záberom a čo dotočené čiernobielo a v nízkej kvalite. Ale mám pochybnosti o natočení vyhadzovania mostov a koľajníc partizánmi pri skutočnej akcii. Na môj vkus je film pridlhý s priveľkým množstvom oficiálnych formalít z generálneho štábu. Bojové a masové scény to vynahrádzajú, plusom je aj hranie na Otella s francúzskou návštevou. –––– Kouzelné blondýnce by kouření moc slušelo. Všiml jsem si nejednou, jak půvabně kouří blondýnky. Tváří se tajemně a drží cigaretu palcem a ukazováčkem. ()
Technicky skvělý film, obsahově dost plochý. Ruští vojáci nemají záporné vlastnosti, jen hrdinně bohují za vlast bez jediného citového hnutí. Dobudou dalších čtyřicet kilometrů a pak se přátelsky obejmou. Domácí partyzáni je všude vděčně vítají - o varšavském povstání, které nechal Stalin utopit v krvi, ani slovo. Ostatně sovětské armádní špičky jsou moudré a prozřetelné (především samozřejmě Stalin), klidně spolu rozprávějí, neřeknou ani slova navíc a jenom sypou z rukávu jeden geniální tah za druhým. Francouzští vojáci v Rudé armádě jsou lehkomyslní floutkové, kteří se snaží nabalovat ruské důstojnice, v boji je ale musejí Rusové zachraňovat. Churchill ze všeho nejvíc přemýšlí, jak si urvat co nejvíc vlivu v Evropě, a americký prezident jezdí na kolečkovém křesle po skleníku a rozpraví se svou manželkou o válce; divák není na pochybách, že tomu celému tak trochu přihlíží. Z nějakého důvodu jsou všechny scény s jakýmkoliv vedením armády (sovětským, německým...) nebo státu černobílé, bojové scény jsou barevné. Celé by to asi mohlo být lepší, nebýt toho STRAŠNÉHO dabingu, což taky zohledňuju a dávám o hvězdičku víc, než je to „pocitově“. ()
Bohužel pro mne příliš s ideologickým podtextem, což film nejméně o jednu příčku snižuje. ()
Viděl jsem to jako děcko, protože za komoušů to dávali hodněkrát. Teď na to koukám a dobrý, tohle muselo dát strašné úsilí natočit, tolik komparzu, techniky a pyrotechniků. Tankové bitvy se pomalu přesunuly dál, na řadu přišla i pěchota, soudruzi se vrhají přebrodit bažiny i s tanky a aby se dostali přes Bělorusko skoro až na hranice Polska. Vidět je i krátký letecký souboj, jak je krátký, tak je divný. Co mě stále trochu děsí, je hudba a taky ve filmu je mraky postav a v podstatě žádná hlavní, jejíž příběh by provedl diváka všemi díly. ()
Válka v bažinách byla úchvatná! ()
Hustě napjatá atmosféra při závěrečném atentátu na Hitlera. Předchozí části slabší, nicméně hrdinství vojáků nepopiratelné a úctu si zasluhující. Zajímavé ztvárnění státníků - Churchill, Roosevelt, Stalin....trochu jako České století v rudé barvě. "Komunisté vpřed!" ()
Směr hlavního úderu je třetím dílkem monumentální filmové epopeje sovětské ideologie pod vedením obratného režiséra válečných filmů Jurije Ozerova. Vlastním jádrem hrdinského zpěvu je mohutná operace Bagration v létě 1944. Sovětské pojetí ideologické satiry si všímá především důsledku ofenzivy ze dvou světových stran, operaci Valkýra, a nenechává své rozverné náladě ujít ani ankarské intermezzo teheránské konference. Nabízí éterické mžení bažinaté odysey, vyzdvihuje obětavost a vynalézavost odvážného sovětského vojáka, nahlíží na malá soukromá dramata, horlí se pro komunismus a na konci operace Bagration lze s vítězoslavným úsměvem na tváři vstoupit triumfálně na území okupovaného Polska. Na sovětské nejvyšší úrovni zaujme moudrý a ušlechtilý Stalin (Buchuti Zakariadze), na Ukrajině přepadený armádní generál Nikolaj Fjodorovič Vatutin (Sergej Charčenko), sám autor operace Bagration maršál Georgij Konstantinovič Žukov (Michail Uljanov), velitel hlavního úderu přes Bělorusko Konstantin Konstantinovič Rokossovskij (Vladlen Semjonovič Davydov), či jeho zástupce Pavel Ivanovič Batov (Vladimir Zamanskij). Na německé straně patří k nejvýraznějším postavám samotný pekelný emisar na zemi Adolf Hitler (Fritz Diez), šéf gestapa Heinrich Himmler (Erich Thiede), náčelník velení Wehrmachtu Wilhelm Keitel (Gerd Michael Henneberg), ankarský tajný agent Elyesa Bazna (Fred Alexander), původní velitel armády Střed Ernst Busch (Erich Gerberding), či jeho náhradník Walter Model (Peter Sturm). V operaci Valkýra jsou nejviditelnější opatrný maršál Günther von Kluge (Hannjo Hasse), hlavní tvář převratu Ludwig Beck (Werner Wieland), strůjce atentátu Claus Schenk von Stauffenberg (Alfred Struwe), jeho věrný pobočník Werner von Haeften (Hans-Edgar Stecher), převrat zastavující Otto Ernst Remer (Hinrich Köhn), či ministr propagandy Joseph Goebbels (Horst Giese). Civilní rovina filmu již ustupuje do pozadí, přesto stále žije v patetických a melodramatických gestech: umíněně horlivá zdravotní sestřička Zoja (Larisa Golubkina), její milý kapitán Cvetajev (Nikolaj Oljalin), příkladný major Orlov (Boris Zajděnberg), francouzský pilot na výpomoci Jacques (Lev Prygunov), chrabrý ruský pilot Zajcev (Vladimir Razumovskij), či křehká vidina odměny pilotům Táňa (Irina Azer). Z dalších rolí: intrikující britský válečný premiér Winston Churchill (Jurij Durov), ze zahájení normandské invaze uspokojený americký prezident Franklin Delano Roosevel (Stanisław Jaśkiewicz), jeho spořádaně věrná manželka Eleanor (Jelizaveta Alexejeva), či francouzský generál letectva Pierre Pouyade (Erno Bertoli). Třetí pokračování sovětské filmové série Osvobození pod názvem Směr hlavního úderu je dojemně opulentní podívanou hrdinské epopeje, natrvalo zmrzačenou hrdinským patosem a stranickou doktrínou ideologického závazku lidu. Obrazy jsou úchvatné, byť se niterné inferno dostává do pozadí, škádlivý sarkasmus si dobírá nacismus a kapitalismus a sovětská armáda získala svůj třpytivý pomník slávy: Vítězství si přeci zaslouží nekritický obdiv! () (menej) (viac)