Wang Jiao ka men

Prvotina Kar-Wai Wonga je do jisté míry esencí toho, co na východoasijských filmech mám a nemám rád. Opusťme velkolepé opusy točené z velké míry pro západní publikum (Hrdina, Tygr a drak, Stvořeni pro lásku), protože ty náš pohled zkreslují. As Tears Go By má neoriginální, šablonovitý příběh a patetické vyústění. Projevuje se v něm absolutní necitlivost pokud jde o výběr hudby. Někdo by mohl namítnout, že synťáková doba v osmdesátých letech ovládala celý svět a že už to dnes vypadá jinak. Na to odpovídám: pusťte si téměř libovolný korejský romantický film posledních let (např. Scent of Chrysanthemums). Uslyšíte prakticky to samé. Ústřední herci (a to mám Laua i Maggie Cheung rád) neuvěřitelným způsobem přehrávají, protože vládne jakýsi podivný konsensus, že velké city musí mít velké projevy (z toho se naštěstí Wong i Kim Ki-Duk poučili). Zdůrazňování importu západního životního stylu (neboli nevkusu osmdesátkové dekády) je tu exponováno natolik, že jsem poznával některé druhy nábytku z těsně porevoluční doby. Jakoby asijská spirituální tradice patřila minulosti a tedy pouze do dobových eposů jako je výše zmíněný Hrdina. Toliko k tomu, co na asijských filmech nemusím a čím se vzdalují jakémukoli diváckému požitku. Proč tedy ty tři hvězdy? Wong Kar Wai svůj rukopis nezapře ani na tak ranném díle. Výtvarná stránka filmu je fascinující minimáně pro vědomí, co z ní za deset let vyroste. Pro tohle stojí za to Jak přicházejí slzy vidět. (12.11.2011)

Naprosto perfektní režijní debut Wonga Kar-Waie s perfektní kamerou, hudbou, ale hlavně výborný příběh a herecké výkony. Naprosto skvělý Andy Lau, krásná bohyně Maggie Cheung, ale rozhodně tu diváka zaujme velmi perfektní výkon Jackyho Cheunga v roli gangstera, který chce získat respekt. Ale je i tu romantická stránka mezi Andym a Maggie (hlavně ta dlouhá líbací scéna v telefonní budce). Jak už někteří diváci vědí, že samotný režisér dokáže ve svých filmech vybudovat expresivní styl, a komu se ten styl líbí, jsem si jist, že tento snímek nadchne každého diváka, kdo miluje jeho filmy. 100%. (16.01.2008)

Hongkongské podsvětí... Násilí... Láska... Ve figurách aby se Budha vyznal. Po půl hodině pořádně nevíte o čem to vlastně celé je. No což, na asijskou mentalitu si musí evropský divák pomalu zvykat. Pakliže ho to ovšem nepřestane dříve či později bavit. Na druhou stranu nelze Kar-wai Wongovi upřít nesporné režiserské kvality. Leč ani jeho pozdější díla (2046) mě nikterak výrazně nepřesvědčila, že bych si měl právě jeho zařadit na žebříček svých oblíbených filmových tvůrců. (27.03.2006)

Kar-Wai Wong a jeho prvotina Wong gok ka moon, ešte nie je ten produkt na, ktorý sú jeho fanúšici zvyknutí. Pôsobí trochu surovo, no na druhej strane sa naň výborne pozerá a motív krimi-romanca je ako vždy, veľmi pútavý, dramatický a napínavý. Čo sa týka typickej wongovskej vizuálnej stránky, snímok tu stále trochu pokrivkáva, ale keďže je to režisérov prvý film, tie maličké neduhy dokážem bez problémov prehliadať. Soundtrack a hudba sú výborne spracované a líčia naozaj jedinečnú atmosféru. Herci sú výborný, postavy už zas tak moc nie. Zdá sa mi, že boli až príliš idealizované a to najmä hlavný hrdina. Každopádne, osobne som sa dobre bavil a žiaden rejžov fanúšik by ho nemal prehliadnuť. (10.04.2013)

Jaká je tedy Wongova prvotina? - je to překvapivě vyzrálý film, i když Wongův originální styl je zde jenom v zárodcích. Wong gok ka moon ještě není úplně "artový", zapadá do žánrů akční triller, nejspíš je dost ovlivněný Johnem Wuem - to ale vůbec neznamená že je banální. Celkově má realističtější charakter, je zde méně vizuální stylizace, než v pozdějších filmech, postavy nejsou tolik opředeny magickou aurou - maldý Andy Lau ale samo sebou oplývá osobním kouzlem. Tento film, myslím, osloví každého, nejen Wongovy fanoušky. (09.08.2011)