Zem nikoho

Výborně natočený příběh bosenského a srbského vojáka mezi frontami znepřátelených stran, jejichž "problém" se pokouší pomoci francouzský příslušník jednotek UN s přispěním televizních zpravodajských štábů. Jemný humor a působivé záběry kamery jsou velkou devizou prvotiny chorvatského režiséra. Svůj pohled na nesmyslnou válku ve své zemi podal bez nadržování nějaké straně konfliktu a společně s poukázáním na mnohdy trapnou úlohu mezinárodních vojsk a práci zpravodajských štábů možná akademii trošku usnadnil rozhodování o udělení Oscara. V tomhle případě ovšem naprosto právem. (02.10.2003)

Jedinečný tragikomický film o absurditě válečného šílenství. Hádky o to, kdo začal válku, taková rozdílnost v názorech a přeci zjištění, jak jsou si dva nepřátelé blízcí prostřednictvím dívky jménem Sanja, a vzápětí opět nenávist a touha zabíjet jeden druhého. Velmi silný příběh, skvěle zahraný a natočený. Když film skončí, řekl by si divák, jestli se OSN chytí za rypák. Ale kdepak, tahle organizace je plná přeborníků v zasedání a vydávání rezolucí, jak ostatně můžeme vidět již několik let na situaci v Dárfúru...ale to sem moc nepatří. (20.12.2007)

[6/10] (Casablanca, Counihan Villiers, Eurimages, Fabrica, Fonds Slovène, Man´s, Noé, Maj, Centre du Cinema et de I´Audiovisuel de la Communauté Française de Belgique, Wallons) (Barevný /// Produkce: Marc Baschet, Frédérique Dumas-Zajdela, Cédomir Kolar /// Scénář: Danis Tanović /// Kamera: Walther van den Ende /// Hudba: Danis Tanović /// Oscar: Bosna (nejlepší cizojazyčný film)) [1001 FILMŮ, KTERÉ MUSÍTE VIDĚT, NEŽ UMŘETE] (26.01.2008)

Válka v bývalé Jugoslávii byla hrozná a lidi od zpravodajství jsou hyeny. Tak to byly první slova, která mě po shlédnutí tohoto úžasného filmu napadly. Po letošních Oscarech jsem spílal akademii za to co provedla, ale teď už vím proč. Zatímco Amélie se mi napodruhé už "jen" líbila, tak tento film mě s jistotou sebere i napodruhé a napotřetí, atd. Fámozní skloubení humoru a dramatu v neuvěřitelně lidském podání bere dech. Bravo tvůrcům za skvělý scénář, nesmírně sympatické obsazení, za skvělou hudbu(i když jí je pomálu). Tady opravdu není co vytknout. Skutečně velmi silný a vyrovnaný film. (29.10.2002)

Tradiční balkánská škola se v rukopisu Danise Tanoviče nezapře. Umění na tragikomické situaci, která balancuje na hraně konkrétna a metafory, zobrazit neutěšený celek, je typický zejména pro Emira Kusturicu, nicméně Tanovič mu sekunduje více než zdatně. Zprvu humorný paradox o třech mužích, kteří se ocitnou v kleštích mezi bitevními liniemi Srbů a Bosňanů, přerůstá do absurdních rozměrů osobní i nadosobní tragédie, kterou "západní" svět, ponořený do své kvazi-mesiášské role, není schopen pochopit, natož vyřešit. Zemi nikoho můžeme číst jako brilantně natočené komorní drama, nicméně mnohem plodnější je vnímat ho jako výpověď o nelogičnosti jednoho konfliktu a neschopnosti západní civilizace být empatickou. Neutěšený závěr si v ničem nezadá s nejsilnějšími momenty Kusturicovy filmografie a je to právě ten fakt, který vytahuje moje hodnocení po dost nezáživném úvodu až k maximu. Zemi nikoho by měl člověk nejen vidět, měl by se pokusit vcítit do toho, co nám bez zbytečných nacionalistických vášní sděluje ten, kdo chápe více než zpravodajové masmédií. (05.11.2005)