Vinári

Pokud nějaký seriál zosobňuje extrémní vyvažování toho, co neposkytují české kinofilmy - tedy idyličnost - pak je to král žebříčků televizní sledovanosti – Vinaři, na nějž se pravidelně dívá přes milion lidí. Dávno sice tomu, co nejpopulárnější cykly u nás hltalo dvoumilionové publikum, ale i tak tento pořad svědčí o směsici zvláštních masových potřeb. ________________ Český národ potřebuje fetiš Moravy jako utopického prostoru, kde panuje ovíněná pohoda. O pravost prostředí tu nejde, postavy mluví neexistující směsicí dialektů, dávají možnost se vysmát stereotypizované moravské pomalosti a proti ní nabídnout jen karikaturu vyčuraných Pražáků._____________________ Každý si v tom najde svůj terč nenávisti, která musí volně plynout jako víno ze sklenic, a přitom se stále nacházíme v idyle. Není objevné zjištění, že nejmasovější seriál je uhlazený a podbízivý, ale práce s mírnou a konstantní hladinkou nenávisti a pohrdání všemi bez rozdílu v sobě má něco typického. ____________ Od družnosti Chalupářů se pokročilo k mnohem hlubšímu postoji, že neexistuje ani žádná ryzí lidovost a ke všemu se musí zaujímat odstup. (22.12.2014)

Nenáročný a v podzimním období ideální seriál. Jak prohlásil Vojtěch Moravec, jde o imaginární vesnici a tudíž o originální jazyk. Nehledal jsem chyby tam, kde ostatní. Vinaři jsou mile vyprávění, nenáročně. Některé díly by si zasloužily 5-ti hvězdičkové hodnocení, jiné naopak odpadové. Postavy většinou sympatické, ale některé mě štvaly. Například od Postráneckého jsem nečekal, že ten jeho přehrávaný hlas, mě po pár dílech bude tuze štvát. Ovšem každý díl mě navnadil si opět zajet do sklípku a užít si zdejší atmosféru. Druhá série by podle informací měla vzniknout, a ani ji si ujít nenechám. (16.01.2015)

Kvůli kolizi v programu jsem z první série viděl sporadické kousky a litoval, že mi není umožněno seriál sledovat pravidelně. Druhá série už byla ve vhodném čase. Musím s potěšením konstatovat, že po delší době vidím na obrazovce pohodičku, humor a vtip v čisté podobě. Žádné řešení krizí, nikdo na nikoho neútočí, pivo a víno jsou v souladu jako Morava a Čechy a pan farář je úplně obyčejný člověk, "jen" věřící. Trošku mě mrzí obměna herců, ale i tak si seriál drží vysoce kvalitní obsazení. Je mi až líto našinců, kteří se neumí snad ani odreagovat a bavit a hledají v díle drobné hlouposti, aby ho mohli hanět. Já jsem s výsledkem spokojený a jediné co mi opravdu vadí je, že dostávám chuť na víno až v neděli večer. (20.09.2015)

Když začínal v televizním éteru zaznívat song od kapely Chinaski, zaujala mne tato "kampaň" natolik, že jsem si začínal říkat, že tento seriál snad prolomí tu "hráz" neúspěšných českých seriálových počinů. Bohužel, po prvním dílu musím říci, že Vinaři se nesnaží vybočit z řady či přijít s nějákým novým, inovativním přístupem. Servírují nám tentýž nepřehledný guláš jako jsme mohli vidět v x seriálech před ním. Vyčpělí přehrávající herci, scénář který snad psalo pětileté dítě a rádoby vtípky dělají z tohoto "seriálu" jen další český odpad který si rád budu držet od těla. (02.09.2014)

Vinařský fetišismus, asi jediná autentická forma hipsterství, na jakou si Morava může dělat nárok. Dle prvního dílu to samozřejmě vypadá na typickou nováckou sračku pokračující v oslavě Bobulemi představeném, kompletně vyfabulovaném životním stylu (na podobná hovada člověk narazí fakt jen mezí kajícnými ex-Pražáky/domů se vrátivší náplavou, kteří se z nějakého důvodu snaží dostát nerealistické představě o bodrém uvolněném Moravanovi ustavičně napíchnutém na kapačky se sedmičkou bílého), ale nemůžu popřít, že ta vidlácká posedlost Cajzlíky a následná zakomplexovanost, která tu prostupuje pomalu vším, vždy a všude, je zachycena opravdu věrně. Podepsán: rodilý Moravák, současná náplava = mezi Čehůny přivdaný lokální kosmopolita. (31.08.2014)