Samchongsa

Jihokorejský seriál na motiv Tří mušketýrů je nestandardní počin, ale překvapivě vystihuje ducha dumasových postav (přestože se dějově inspiruje jen volně). V tomto směru je Samchongsa lepší, než leckteré západní pokusy. Na druhou stranu jsem však viděl korejské historické seriály, které se mi líbily víc (Shinui, Sungkyungwan Scandal, The Painter of the Wind, Gu Family Book), takže si myslím, že aktuálních 86% na ČSFD je lehce nadhodnocených (občas jsem měl problém s určitou "tuctovostí" a faktem, že už jsem viděl seriály, ve kterých postavy jednaly uvěřitelně pružněji) Přestože dávám 4*, vyloženě netoužím po druhé sérii. Z postav mě paradoxně nejvíc zaujaly záporné - pomalu se stávám fanouškem Yu In-Young a i Kim Sung-Min byl jako čínský generál zajímavý. (18.05.2015)

Dobře, Yong Hwa je borec, ale hlavně po té hlasové stránce (úžasný hlasový rozsah - a proto ho miluju), ale hraní musí ještě vylepšit. :-) Na celém seriálu, byl pro mě, nejdokonalejší vztah prince a princezny - to jak si ji neustále dobíral bylo prostě geniální. Jin Wooka jsem poprvé viděla v Myug Wole (což pro mě nebylo žádný terno - kamenný ksicht a v podstatě žádný výraz, ale pak jsem začala překládat Nine times time travel a já se zamilovala :-D ). Myslím si, že hlavního hrdinu staví do pozadí, svými hereckými schopnostmi, ostatní kolegové. Ale jinak dobře, bylo to vtipné, bylo to napínavé a já se u toho prostě bavila a našim hrdinům jsem držela palce - jen na konci to bylo trochu moc překombinované. Krále bych nejraději viděla pod drnem už někde na začátku a na konci bych ho nejraději odstřelila sama, poslední díl mě trochu zklamal a vyvolal ve mně směs různých pocitů, ale ten závěr do mě vlil zase trochu naděje... dala bych si pokračování :-) A myslím si, že zamilovat si všechny tři mušketýry není vůbec žádný problém. :-D (08.08.2015)

Za sebe můžu říct, že jeden z mála korejských seriálů, který si svojí kvalitu držel od začátku až do konce. Měla jsem ráda všechny 3 (+1) mušketýry, i když princova povaha byla někdy (čti často) na pěst - ale i to byla sranda. Vlastně by se dalo říct, že to je nejzdařilejší zpracování Tří mušketýrů, jaké jsem viděla od verze s Michaelem Yorkem, přestože to má s knihou společnou snad jen premisu a základní charaktery postav (v ději by se podobnosti najít daly, ale jenom když je člověk opravdu hledá). Navíc i akční scény se mi hodně líbily. Škoda jen, že Yong Hwovu koni nebyl dán větší prostor :D Jsou to opravdu hodně silné 4 hvězdičky a já jenom doufám, že dojde na slíbenou druhou (a třetí) sérii. (23.11.2014)

Mušketýry jsem rozkoukala zároveň s Healerem a první tři díly mě dokonce chytly víc než Léčitel. Jednotlivé postavy jsou skvěle podané a každý, kdo zná originál se hned chytil. Jenže už jsem nějak přejedená korejských králů, kteří jsou servírovaní podle jednoho mustru, takže po těch třech dílech jsem se díky králi začínala trochu nudit. Až zase po půlce děj začínal mít spád. No a poslední dva tři díly byl takový hokej, že se nudit ani nešlo. Kromě krále bych si dovolila mít výhradu i k hlavnímu hrdinovi. Aby nedošlo k omylu, Yong-hwu mám ráda. Jako zpěváka. Miluju zabarvení jeho hlasu, ale herec prostě není. To, co prošlo v romantikách, to v historickém žánru děsivě skřípe. V jeho roli bych si uměla z jeho vrstevníků představit někoho úplně jiného. I tak jsem zvědavá na další sérii, v kterou nepřestávám doufat, i když to na ni zatím nevypadá, protože "Atos" Lee Jin-wook teď začíná hrát v úplně jiném seriálu s Ha Ji-won. :^) 3,5* (12.05.2015)

Už první díl člověka vtáhne - uznávám, že se mi líbil asi nejvíc. Nějak mi sedl humor, herci, soundtrack, prostě všechno. Od začátku je jasné, že se tenhle seriál se svými protagonisty nesere. Co se může pokazit, to se i pokazí; odpůrci deus ex machina si porochní. Osobně jsem se hned sžila jak s hlavními, tak vedlejšími postavami, a to i s králem, který trpí stihomamem nebo s šedou eminencí ministrem pletichářem. Kdo na mě nepůsobil úplně lidsky a živě byli princ a jeho bývalá snoubenka, ale postupem času to oba vyvážili. Zápletky a intriky tu byly poměrně civilní a chytré, tudíž vítaná změna. Vytkla bych jen to, že se někdy děj nakumuloval a doslova vysával - a jindy uběhl i díl, kdy se nic nedělo. (Kromě toho, že se škádlili buď mušketýři navzájem, nebo princ škádlil princeznu.) Drama a oddech mohli scénáristé zřetězit o něco lépe. Kolem a kolem se ale přidávám ke zdejším pozitivním hodnocením. Stojí to za to. (16.07.2016)