Měsíčník

Milé, lidské, naprosto uvolněné. Jedna z těch komedií co si Vás získá až po pár desítkách minut. Podávaná tak typicky severským způsobem. S příchutí sympatické, milenecké dvojice a prodeje ryb, který není zase až tak křištálově čistý. Ale co na tom, co je doma, to se přeci počítá! Nebo ne? ps. Za naprosto dokonalý konec nakonec pálím do plných. (13.04.2015)

Je to celkem realisticky natočený film. Děj je taky přirozený, ale občas asi až tak moc, že to bylo ve výsledku vlastně tak trochu nudné. Příběh rybáře v krizi, mě opravdu nenadchl a záběry ze sprch dědoušků na plavání a jejich scvrklých...(všeho), bych si snad raději nechala i ujít, člověk zase nemusí vidět úplně všechno. O té jejich krasavici snad ani mluvit nebudu, ve filmu se vlastně pořádně neobjevil žádný, aspoň trochu koukatelný herec či herečka . Viděno v rámci Zahraniční výzva 2015 / Dánsko (27.01.2016)

Severská dráma s komediálnym odľahčením o človeku, ktorý sa ocitne v ťažkej životnej situácii, ktorú musí začať riešiť. Niekedy aj dobrý človek urobí niečo nesprávne len preto, aby si mohol uchovať to, čo ho napĺňa a čo má rád. A niekedy sa človeku pritrafí niečo dobré aj náhodou.... Hlavný hrdina si vás získa už od začiatku a tak to ostane až do konca, z ktorého srší prirodzenosť a ľahkosť. Navyše humor je tu dodávaný po malých dúškoch, aby si divák mohol vychutnať aj to vážnejšie. Spokojnosť. 70/100 (22.06.2015)

Další z festivalových filmů, pro mne byl veliké překvapení, zejména pro svoji realističnost a lidskost při vykreslení příběhu obyčejného muže, bojujícího o existenci a udržení rodiné tradice i za cenu sklouznutí na šikmou plochu. Reálné, nekompromisní a velice tvrdé, je žití dnešních rybářů, kdy kvóty určují, zda zítra vyjedou pro svůj další úlovek, nebo skončí jako mnoho jiných před ními v roli zaměstnanců rybí konzervárny. (17.02.2015)

„Biologové chtějí vidět dánské vlečné sítě.“ - „Tu máš ty, Kesse.“ - „Já si nikoho na loď nevezmu!“ - „Jsou za to tři tuny ryb.“ - „Jen nám stěžují život.“ - „Časy se mění, Kesse.“ - „Jo, dřív by byli prostě hozený do vody!“ Hlavní hrdina Kesse má rád svůj klid, rutinu a neměnný život. Zvykl si na to, naučil se žít sám, jen nebýt těch finančních problémů. Ale tohle by se možná dalo vyřešit…Měsíčník začne jako čistokrevné drama a stejně tak i skončí. Tragikomických, vtipných (či dokonce i romantických) chvilek si tak divák příliš neužije. Tyhle momenty zahřejí (obzvlášť to vzájemné nesmělé oťukávání 2 nesourodých členů posádky), ale celek jako takový až nepříjemně studí. Divák sice Kessemu fandí, aby se dal dohromady po pracovní i osobní stránce, tuší ovšem, že riskuje až příliš. A pád z výšin na dno se může přihodit tak snadno…Kesseho úsměv na konci filmu má zřejmě publiku dodat naději, nezanechat ho v depresi. Mně ale vzhledem k vývoji děje asi až příliš zhořknul. Vidím to tak jen na čistý průměr. „Ty se snadno nezlomíš, co?“ - „Neplánuju to.“ (02.02.2024)