Straight Outta Compton

Pánové si o sobě vyprodukovali tenhle nekonečně dlouhý film, to je roztomilé! Nenapadlo by mě, že hláškami jako "Dre, jseš dobrej DJ, ale jseš moc velkej rebel!" a "Na ulici nás nečeká šťastnej konec" se bude ve filmech pohazovat ještě v jednadvacátym století... Kýč a patos hip hopu jede na maximum. Poslouchat beaty multimilionářů, který prodávaj svoje zážitky z mládí, čímž dělají z autenticity komoditu, se mi tu protiví. Ne že bych měl něco proti rapu, občas i něco poslechnu, mám ale problém s celou tou omáčkou okolo, a právě z ní je tenhle film. Sledovat tuhle zcela očividnou sebepropagaci a součást velmi dobře ošetřené mainstreamové obchodní strategie jako něco opravdového a tvrdého mi každopádně přijde legrační. (13.10.2015)

miluju tyhle hudební životopisné filmy a i když Straight Outta Compton nijak extrémně nevybočuje a nenabízí nic extra navíc...a já nejsem zrovna fanoušek hip hopu a rapu...bavil jsem se v tomhle případě celé 2,5 hodiny víc než dobře.Při všech pozitivních ohlasech sem čekal dobrý film,ale že se mi bude líbit až tolik opravdu ne.Soundtrack v tomhle případě vskutku výborný,tím spíš,že je umocněn reálným základem toho co se stalo.Kdybych viděl dřív rozhodně by šlo kousek do top10 loňského roku...90% (13.02.2016)

Mohlo to byt o cca. 20 min. kratsi, ale jinak paradni podivana. Dluzno dodat, ze jsem nekriticky fanousek NWA a Dr. Dre, takze pro me je tenhle film neco jako pozehnanim :) Ale objektivne vzato jde o opravdu dobrou podivanou, ktera ma spad, pekny zabery (hlavne v casti pri koncertni tour) a hlavne, hlavne se neskutecne povedl casting. 9/10 (26.09.2015)

(1001) Řekněme, že by mi nevadilo, že film předkládá v podstatě fiktivní verzi kapely, kdyby byl upřímný ve svém poselství a pevný ve filmařských kramflecích. A to on není. Prolog byl extrémně navnazující, ale poměrně brzy se ta iluze nekompromisnosti začala bortit. Celý film svírá podivná schizofrenie a projevuje se to na více úrovních. Na té nejširší nebo všeobjímající mi není jasné, o čem film vlastně chce vyprávět. Protože chvílemi (zhruba tak první polovinu) vypadá jako zajímavý a potřebný sociálně-politický příspěvek do debaty, která je v Americe horká dodnes a pořád přihořívá, protože když dělali svou hudbu a bojovali za právo ji dělat, byla jsem za film i za ně nejšťastnější. Potom tenhle aspekt úplně vymizí a zůstane jenom ten nejstandardnější biopic včetně obvyklých atributů jako je manipulace historie a libovolné vynechávání lidí přítomných reálným událostem, zapojení portrétovaných do výroby a s tím související pofidérní výběr zobrazovaného (smrt Dreho bratra nemá žádnou funkci vzhledem k vyprávěnému příběhu, ale přesto je jí dán prominentní prostor, kdežto například jeho mlácení partnerek je "cesta, kterou se filmaři rozhodli nejít") a mix pietní úcty a zuboženého zeslaboštění zesnulého člena, který se sám nemůže vyjádřit a za kterého jedná vdova. A přitom právě Eazy-E udává tempo celému výtvoru, je představen jako první a jeho životní oblouk supluje dramatický oblouk filmu. (A Jason Mitchell také podle mého předvedl zdaleka nejlepší výkon. Co si budeme nalhávat, když jel autem a koukal na bilboardy, tak mi i slzička ukápla, jak byl krásně smutný, ale zase skutečný Eazy-E byl prý spíš "fuck you" než že by ronil slzy, ach jo.) Na ten jeho oblouk jsou podivně roubovaná křišťálově vyčištěná promo videa pro Ice Cubea a Dr. Dreho, kulminující v doslovu a v tom, jaká videa se rozhodli o sobě na konec zařadit - je to až trošku legrační. O filmovém řemesle toho potom nemám moc co říct, protože film se formálně nijak nesnaží najít a vynalézt a ničím se nevymyká ze zažitých zvyklostí a obvyklostí. Konec se rozpadá, protože o hudbu už nejde a ústřední trio je od sebe izolované. Film ztrácí půdu pod nohama a tempo jde do kytek (viděla jsem jenom kratší kinoverzi a nedovedu si představit, že by dvacet minut navíc dokázalo všemu tomu potácení dodat řád, spíš bych řekla, že se to musí táhnout ještě víc, ale kdo ví), ačkoliv tvůrci měli šanci alespoň naznačit, že zpomalování a rozpad děje zrcadlí rozpad kapely a ochlazování vztahů. A právě jakákoliv absence sebereflexe a nadhledu znamená, že film si možná dobře vede jako produkt zábavního průmyslu, ale nemůže se prosadit v tom uměleckém. (04.09.2017)

N.W.A. "No white allowed?" Slova jako shit, fuck,bitch zazní ve filmu asi milionkrát. Člověk přemýšlí, jak k tomu napsat nějakou cool recenzi. Ale ani moc přemýšlet nemusím a píše se to samo. Příběh je v podstatě jednoduchá dějová linka o pár kamarádech, co se rozhodli něco dělat se svým životem a vykričet všem, v jakých žili podmínkách a co je sere. Podařilo se jim to. Jenže v každým, ikdyž silným fréndšipu, když přijdou na řadu lóve, jde veškerej kamarádšaft stranou. A každej se snaží nahrabat co nejvíc. Ať už je to na úkor podvodu nebo zničení vzájemných vztahů s lidma co Vás vytáhli nahoru. Jakkoliv je ten příběh zdánlivě jednoduchej, neznamená to, že není silnej. Každopádne bez Dr.Dre a Ice kostky by si tam nikdo ani neškrtl. Vyttáhli na svět 2Paca, Snoop Dogga a spoustu dalších. Songy jako "Nuthin' but a 'G' Thang" , "California Love" snad musí znát každej a ikdyž ne z rádia, tak třeba z GTA San Andreas. 80% P.s: Lowridery žeru ! (15.10.2015)