Straight Outta Compton

Zkrátit stopáž o nějakých dvacet minut a jít hlouběji do psychologie postav, bylo by to za 5*. Film stojí na typologicky správně obsazených hercích a vynalézavé režii, která představuje takřka desetiletý dějový cyklus komplexně a cílevědomě, přičemž první hodina je zasazením příběhu do gangsterského a rasistického pekla, kde je zakázáno mít vlastní sny, přímo fantastická. Zbytek je už lehce rutinní recitace událostí a standardního životopisného motta "kdo koho víc podrazí", které ale stále nechybí autentický nádech kontroverzního byznysu a v závěru i slušná dávka emocí, takže spokojenost je určitě na místě a studio Universal si může hrdě odškrtnout další skvěle odvedenou prácičku ve svém historicky nejúspěšnějším roce... 85% (27.11.2015)

Je příjemné konečně vidět životopisný film o kapele, kterou jsem poslouchal. Pro změnu dravý, svěží, opravdu zajímavý, vizuálně našláplý (ty motorky v ghettu ve zpomalenym záběru, mňam) a jelikož je tam hodně postav s vlastními problémy, tak po celou dobu zábavný. Přál jsem si, aby to neskončilo a my měli možnost sledovat osudy kapely a vývoj rapu dál a dál. Nutno přiznat, že producentský dohled všech zúčastněných je znát, takže dissování a házení na sebe špíny je hodně omezeno. Po celou dobu cítíte, že jsou to vlastně furt kámoši. Ale jako pozvánka na nažhavení youtube a sjíždění veškerých dobových materiálů to fuguje taktéž skvěle. (19.09.2015)

Fanoušci gangsterů z Milion Plus, Ty Nikdy a Blakkwood Records si klidně můžou přidat pátou hvězdu, protože to je fakt jízda. Některé to určitě vystřelí z trenek, jelikož poprvé v životě uslyší skutečný gangsta rap, který jim ty feťáci z Pardubic, Hradce, Liberce a Ústí můžou jen závidět. Dr. Dre a Ice Cube jsou králové. (14.01.2024)

(1001) Řekněme, že by mi nevadilo, že film předkládá v podstatě fiktivní verzi kapely, kdyby byl upřímný ve svém poselství a pevný ve filmařských kramflecích. A to on není. Prolog byl extrémně navnazující, ale poměrně brzy se ta iluze nekompromisnosti začala bortit. Celý film svírá podivná schizofrenie a projevuje se to na více úrovních. Na té nejširší nebo všeobjímající mi není jasné, o čem film vlastně chce vyprávět. Protože chvílemi (zhruba tak první polovinu) vypadá jako zajímavý a potřebný sociálně-politický příspěvek do debaty, která je v Americe horká dodnes a pořád přihořívá, protože když dělali svou hudbu a bojovali za právo ji dělat, byla jsem za film i za ně nejšťastnější. Potom tenhle aspekt úplně vymizí a zůstane jenom ten nejstandardnější biopic včetně obvyklých atributů jako je manipulace historie a libovolné vynechávání lidí přítomných reálným událostem, zapojení portrétovaných do výroby a s tím související pofidérní výběr zobrazovaného (smrt Dreho bratra nemá žádnou funkci vzhledem k vyprávěnému příběhu, ale přesto je jí dán prominentní prostor, kdežto například jeho mlácení partnerek je "cesta, kterou se filmaři rozhodli nejít") a mix pietní úcty a zuboženého zeslaboštění zesnulého člena, který se sám nemůže vyjádřit a za kterého jedná vdova. A přitom právě Eazy-E udává tempo celému výtvoru, je představen jako první a jeho životní oblouk supluje dramatický oblouk filmu. (A Jason Mitchell také podle mého předvedl zdaleka nejlepší výkon. Co si budeme nalhávat, když jel autem a koukal na bilboardy, tak mi i slzička ukápla, jak byl krásně smutný, ale zase skutečný Eazy-E byl prý spíš "fuck you" než že by ronil slzy, ach jo.) Na ten jeho oblouk jsou podivně roubovaná křišťálově vyčištěná promo videa pro Ice Cubea a Dr. Dreho, kulminující v doslovu a v tom, jaká videa se rozhodli o sobě na konec zařadit - je to až trošku legrační. O filmovém řemesle toho potom nemám moc co říct, protože film se formálně nijak nesnaží najít a vynalézt a ničím se nevymyká ze zažitých zvyklostí a obvyklostí. Konec se rozpadá, protože o hudbu už nejde a ústřední trio je od sebe izolované. Film ztrácí půdu pod nohama a tempo jde do kytek (viděla jsem jenom kratší kinoverzi a nedovedu si představit, že by dvacet minut navíc dokázalo všemu tomu potácení dodat řád, spíš bych řekla, že se to musí táhnout ještě víc, ale kdo ví), ačkoliv tvůrci měli šanci alespoň naznačit, že zpomalování a rozpad děje zrcadlí rozpad kapely a ochlazování vztahů. A právě jakákoliv absence sebereflexe a nadhledu znamená, že film si možná dobře vede jako produkt zábavního průmyslu, ale nemůže se prosadit v tom uměleckém. (04.09.2017)

Musím sa priznať, že je škoda, že som "Straight Outta Compton" nevidel ešte minulý rok, lebo by som si pripísal do svojho zoznamu najlepších filmov ešte jeden film a myslím si, že by sa pokojne dostal aj do prvej desiatky. "Straight Outta Compton" rozpráva skutočne veľmi zaujímavý príbeh skupiny N.W.A. a ich kariéry, ich rozdelenia, pokusu o návrat až následného skutočného konca. Pre prípad, že príbeh týchto hrdinov nepoznáte, nebudem dávať spoilery o tom, čo sa udeje. Ja sám som to nevedel a som rád, že som tu mal tento film, aby mi to povedal. Veľmi dobre nám predstaví postavy a nemôžeme k nim neprejaviť určité sympatie. Dre a Ice Cube sú mi v tomto filme nadmieru sympatický. A v každej scénke kde sú presne človek chápe, čo sa odohráva v ich hlave. S Eazym je to trošku ťažšie, ale aj tam sympatie fungujú dobre. Veľmi chválim výber hercov, lebo presne človek vie, ktoré postavy reprezentujú, hudba je skvelá, film vyzerá veľmi dobre a najmä počas celého hracieho času ani raz nepustí. Nie je to nuda a človek úplne zabudne, koľko času uplynie. A to robí z tohto filmu skutočne skvelý zážitok. Určite si film čeknite. Hodnotenie: A (15.07.2016)