Réžia:
Maria von HelandScenár:
Rochus HahnHudba:
Jóki JamamotoHrajú:
Jakub Gierszał, Saskia Rosendahl, Thomas Sarbacher, André Hennicke, Christine Schorn, Bernd Stegemann, Wilfried Pucher, Robert Besta, Jan Andreesen (viac)VOD (1)
Obsahy(1)
Félixovo šťastie bude čeliť veľkej skúške lásky. Ak v nej obstojí, bude si môcť zobrať princeznú Isabellu za ženu. (STV)
Recenzie (15)
"To si myslíš, že se všechno to zlo napáchá jen tak, samo ?!" ;) ()
Je pravda, že celou tvorbu bratří Grimmů ve svém malíčku nemám, proto ani neznám jejich pohádku Ďáblovy zlaté vlasy. Oba bráchové a Karel Jaromír Erben žili zhruba ve stejném období a netuším kdo od koho při psaní pohádek opisoval. Ať je to jak chce, já jsem vyrostla na Třech zlatých vlasech děda Vševěda, jediném možném originálu. Nicméně vraťme se k této dojče merchen. Zhlédnout ji a to ještě zcela při smyslech, byla zásadní chyba! Místo Plaváčka jsme tu měli árijce Felixe, místo dobré víly sudičky partu povstalců, jenž dokázali velice schopně napodobit královo písmo a čirou náhodou měli u sebe i jeho osobní pečetní prsten. Ještě po dvou dnech, mě při vzpomínce na tuto story, berou osypky. Nikdy víc! ()
Je to sice řemeslně mechanicky dobře provedené, ale na můj vkus chybí jiskra, fantazie, která je pro pohádku důležitá a děj v reálné přírodě. Místy to připomíná inscenaci v kulisách. ()
Pohádkám bratří Grimmů jsem nikdy nijak nepřišla na chuť, ale musím říct, že tohle filmové zpracování se mi fakt líbilo. Troufám si tvrdit, že z německé tvorby patří tenhle počin mezi ty úspěšnější. Akorát ta zamotaná kombinace mezi Plaváčkem, 3 zlatými vlasy děda Vševěda a do toho ještě kousek mytologie v podobě Chárona, to už bylo trošku zvláštní, jelikož to působilo poněkud zmateně. Ale Grimmovci si to takhle napsali, a jedná se o věrné filmové zpracování knižní předlohy, tudíž těžko hodnotit. ()
Netroufám si soudit, nakolik je tohle věrné původní (tedy "původní") Grimmovic verzi, ale je to jednoznačně nejpřekombinovanější verze Tří Zlatých Vlasů Děda Vševěda, jakou jsem kdy viděl. Přísahal bych, že to trvalo daleko víc než hodinu, ale definitivně jsem se z nevěřícna do smíchu zlomil až někdy za polovinou, když si princezna přilípla knír lázeňského šviháka a rázem se stala nepoznatelnou pro všechny včetně jejího zaláskovaného Plaváčka (tedy Felixe, Dítěte Se Šťastným Znamením Na Tváři, Nad Nímž Zlo Nemá Moc, Dokud Věří Ve Svůj Šťastný Osud;)). Když se pak Ďábel namáhá s naháněním lidských červů po vlastních a huláká na ně, i když před minutou dlouze rozprávěl o tom jak jsou ta jednotlivá zla na světě jeho magickým dílem, je naštěstí už téměř úplný "pohádky konec"... Zkrátka a dobře typiše německiše tragedý, odehrávající se na jejich vlastním hřišti. Ačkoliv je to ale zločin proti dětským hlavičkám (o dospělých nemluvě), má to určitý odraz perverzní německé preciznosti, a sice hezké kostýmy a na televizi celkem rozmáchlou výpravu. Tu ale měla i italská Princezna Fantaghiro, takže jaképak slitování - je to naprostá zbytečnost, která neměla nikdy vzniknout. 20% ()
Galéria (22)
Fotka © Südwestrundfunk (SWR) / Egon Werdin
Reklama