John Oliver: Co týden dal a vzal

Stephen Colbert na steroidech. John Oliver dokonle stírá rozdíl mezi komedií a angažovanou žurnalistikou. Udělat z jakéhokoliv problému show, aby ho veřejnost začala vůbec vnímat, působí u britského imigranta víc jako volba než nutnost. A možnost, jak tuhle antireklamu na USA provozovat. UPDATE 2021: Mediální Armageddon se dotkl prakticky všech. U něktrých to nepřekvapí, u jiných spíš zamrzí. (03.06.2015)

Když jsem si poprvé před rokem pustil Last Week Tonight, tak jsem to udělal jen proto, abych se přesvědčil, že se John Oliver zahrabal v nějaké rádoby vtipné šaškárně, kde si může i zafakovat protože jde přeci na HBO. No sešel se rok s rokem a já si drbu hlavu. Prvních pár dílů bylo rozjezdových (a nebo jsem jen nebyl připraven), ale kvalita rostla strmě. Skončilo to tak, že ke konci první série jsem netrpělivě čekal v pondělí ráno na každý díl. Nejvíce se mi zamlouvá, že si John Oliver vybere jedno téma a tomu dá co proto. Člověk většinou jen souhlasně přikyvuje. Samozřejmě, nějaké slabší momenty se najdou. Občas něco přežene až do bodu, kdy to přestává být vtipné, ale je toho minimum. V době, kdy Jon Stewart chvílemi působí, že si v Daily Show už jen vyřizuje účty s republikány a Foxem (už to začíná být únavné) a Steven Colbert šel o dům dál, tak se John Oliver stává králem tohoto formátu. Nevěřím, že mu to vydrží věčně, ale pár dobrých let by nebylo k zahození. PS: Minimálně 25% Oliverových plusových bodů se dá připočíst na vrub jeho akcentu :-) (09.02.2015)

Vážná témata s vtipem a sarkasmem. Překvapivě zábavná sit-down comedy probírající Ameriku zase z trochu jiného úhlu, se štiplavou sebereflexí a přitom laskavě. John Oliver kombinuje přístup evropského liberála a americkou šou a ono to kupodivu k sobě sedne. Jen někdy je toho řevu a přehánění až moc. Edit. Po sérii dílů věnovaných kopání do Trumpa jsem to vzdal. Kritika politiků je nutná, ale čím dál křečovitější a čím dál méně vtipnou křížovou výpravu sledovat nehodlám. (24.08.2014)

John Oliver, to je taková anglická, extrémně chytrá verze Draxe ze Strážců galaxie. Jeho schopnost brát vážně různé řečnické obraty a klišé a chytat se jich, jakmile mu sviští kolem hlavy, nemá mezí. Fantasticky se to projevuje v mém skoro nejoblíbenějším segmentu, kde jsou vybírány absurdnosti z různých amerických show (nastřádané za dlouhou dobu) a v nichž Oliver poukazuje nedovtipnost moderátorů a autorit. Jak dokáže vyhmátnout tu absurdnost? Bere je doslova a tím ukazuje mnohoznačnost jazyka, jako třeba u věty konzervativních komentátorů stěžujících si na sexuální výchovu na školách slovy: „sexuální výchova má být vyučována u vás doma“. Připomíná, že většina z nás pronáší v zásadě v jednom kuse absurdity.... V čem byla jeho show opravdu revoluční, to je v tom množství videí a známých osobností, které na nich spolupracují. HBO v tomto směru skutečně nešetří. A Oliver umí pracovat s virálním potenciálem: ať už jde o koupi webových stránek, vymyšlení nového maskota Marlboro, reklamy s katetrovým kovbojem vysílaných ve vysílacím čase, kdy na Fox kouká Donald Trump, a můj nejoblíbenější – dětská kniha o králíčkovi jménem Marlon Bundo, která je parodií na knihu Mika Pence, viceprezidenta USA, o jeho králíkovi. Oliverův Bundo je gay, což je úžasně vtipné hlavně protož, že Pence je konzervativní homofob. A ano, Oliverova kniha se prodávala lépe než Pencova. A ano, Marlona Bunda mám zakoupeného i já. Telemarketing zjevně funguje i na mileniály. A tím to zdaleka nekončí. Jeho přetextování hymny Evropské unie, písnička o filibusteringu nebo Eat Shit, Bob směřovaný uhelnému magnátovi jsou všechno parádní kousky. Kdo by řekl, že muzikálová čísla mohou ostřit už tak fantasticky ostré pointy. Last Week Tonight má také dar vizuální zkratky: jako třeba když Oliver pozve na debatu o změně klimatu ne jednoho vědce pro a jednoho proti, ale jejich správný poměr, čímž se dostáváme do přečíslení několika desítek na jednoho. A i když bych se nezlobil, kdyby Oliver místy ubral na penis jokes, pravda je, že se mu povedlo dát dohromady naprosto mimořádný politický pořad té nejvyšší kvality. (29.05.2024)

Oliverovo liberální myšlení umožňuje vtipným způsobem tepat všelijaké neduhy ve společnosti. Jeho monology prostřihané příhodným materiálem jsou precizním (zároveň chytrým) komediálním produktem. Někdy to vidí moc idealisticky a přehání to. Jeho aktivistická pozice je užitečná, ale zároveň to má své limity. 82%. (18.08.2014)