Čo sme komu urobili?

„No to racism“... trailer z tohoto nejnovějšího Chauveronova snímku, by se mohl promítat v přestávkách LM, místo pronášení, v úvodu zmíněného sloganu, největšími hvězdami, které se v současnosti prohání po nejrůznějších pažitech._Jj, říkám to pořád. Není nad to, strávit poklidné svátky vánoční, v nejužším rodinném kruhu. Třeba tak, jako zdejší, stále se rozrůstající, „Benettonovic“ rodinka. Bok po boku, společně k jednomu stolu, zasednou-Jackie Chan, Jásir Arafat, Bruce Lee, rabín Jácob, Muammar Kaddáfí, Benjamin Netanjahu a byť rodiče spoléhají resp. vkládají poslední zbytky nadějí, do nejmladší (nejchytřejší) dcery, do rodiny, zdá se, přibyde nejnovější přírůstek, v podobě „čokošoku“. (A)nebo ne?.. Chystající svatbu je nutné překazit stůj co stůj a tak hlavy rodin společně vyráží na ryby, probrat taktiku. S plným žaludkem se však přemýšlí o poznání lépe a k dobrému jídlu, již od nepaměti patří i kvalitní pití. A jelikož (říkám to pořád) alkohol sbližuje napříč všemi národy :-) a navíc se řídíte heslem „alkohol podávaný v malých dávkách, v jakémkoliv množství neuškodí“..., jsou to nakonec oni, kdo zachraňují sňatek. _ Byť snímek řeší notně ožehavé téma, nečekejte nic hlubokomyslného. Tady se jede, po celou dobu, v notně odlehčeném duchu. Upřímně, jednou za čas, když se to navíc podá takto nenásilně, why no?! 70% [Není, mezi místními uživateli, nějaký lingvista, co by přeložil, o čem se zpívá na závěrečné párty? Děkuji ,-)]. (01.01.2015)

Nic sem od toho nečekal a příjemně mě to překvapilo, ale tohle brutální nadhodnocování v celku obyčejných francouzkých komedií mě docela sere, ale u Qu'est-ce qu'on a fait au Bon Dieu? to není tak moc iritující jako u Intouchables.Žádný velký záchvaty smíchu se sice nekonali, ale kadence vtipných dialogů je silná a scénář je inteligentní a promyšlený.Spousta skrytých i jasných odkazů na rasismus a přistěhovalce fungovala dokonale.Je sice smutné, že za poslední roky mají největší úspěch a hlavně ve Francii komedie o přistěhovalcích, ale taková už je doba.Jak jsem řekl, nečekal jsem od toho vůbec nic a příjemně mě to překvapilo.Lehká a neškodná komedie na jeden večer.70%. (01.01.2015)

Po Nedotknutelných opět velmi příjemná a decentní francouzská komedie. Francouzi vtipy o multikultuře dokáži podat, na rozdíl od Američanů, inteligentněji a humorněji. Rodina Verneuilových s širokým příbuzenstvem sice může být pro smích i místnímu chinonskému faráři, ale má své kouzlo. Jak by asi Claude a Marie Verneuilovi přijali do rodiny Čecha nebo Slováka, případně Maďara. I když?.Sarkozy byl maďarského původu a byl gaullista. (02.11.2014)

Předně chválím českého distributora za povedený a nezprzněný překlad. Lehký jazykový posun nevadí, významově to sedí a je to vtipné. Smál jsem se od začátku do konce, komedie o předsudcích, rasismu, problémech v rodině a vzájemné lidské nesnášenlivosti mi absolutně vyhovují. Christian Clavier nám krapet zestárnul a zhnědnul ze svých dýchánků se Sarkozym a dalšími podobnými ničemy z UMP, ale stále je to špičkový komik, jenž umí hrát i pouhou mimikou. Relativně neznámý herecký ansámbl rovněž přispívá k celkovému úspěchu filmu a vůbec se nedivím diváckému úspěchu ve státech, které se musí potýkat s cejchem koloniálních mocností a současnými těžkostmi spojenými s imigranty. (26.10.2014)

Ač se zde snažím v každém druhém komentáři elitářsky mentorovat o správném úchopu humorných filmů a ještě se vám všem snažím se vztyčenými transparenty jménem "Jste nevkusní čuráci!" jemně naznačit, že jste nevkusní čuráci, tak tohle mi kurevsky, ale kurevsky nesedlo. Zasmál jsem se jen jednou, a to když tomu tlustému pánovi na koupališti spadly plavky. Smutné je, že se to stalo loni a s filmem to nijak nesouvisí. Já, zvyknuvší na hovna pod čepicí a pochcaný vlasy z balkónu, což jsou jediná dvě kvalitní kritéria, která dokonale definují debilní komedii, se najednou setkávám se super tajnými výrazivy a narážkami na ty divně tvarovaný borce, kteří mi ve tři ráno udělají ten nejdokonalejší gyros v bulce. Mně nevadí, že jsou žlutější než žloutenka, ale pokud se v noci po kalbě dobře nažeru, ať mi klidně hromadně emigrují do obýváku, já si je s radostí uklidím někam mezi temperky. Velmi jsem přemýšlel nad tím, jak je možné, že všichni u toho chčijí smíchy, ba až plují na svých vodních postelích za lepšími zítřky, a já jsem stále stejně netečný, jak jakákoliv žena po mrdačkách se mnou, a to bez ohledu na to, jestli je živá, či nikoliv. A přišel jsem na to, že za vše může prazvláštní symbióza, kterou mám se svoji super madam paní děvčetem slečnou Smilly, nejmilejší a nejoddanější kamarádkou, která všemu vždy bez skrupulí naprcá za pět, aniž by to se mnou jakkoliv prokonzultovala a můj obranný mechanismus tomu pokaždé podlehne a vyhodnotí to jako děsivou sračku bez náznaku čehokoliv. A proto ji nenávidím! Nechť ji sežehne síla psího masa v tortile! (26.12.2014)