Nekromantik 2

Betty se nemuže vyrovnat se smrtí své životní lásky Roberta a tak se rozhodne s ním žít i po jeho smrti. Pokračování Buttgereitvo undergroundového snímku začíná přesně tam, kde první díl skončil. Jörgova snaha šokovat se opět podařila jen v určité míře, nejvíc si dal záležet na závěrečné scéně, která vážně stojí za to. (24.09.2008)

U mě to vede jako nejdnudnější film všech dob! Nevím proč film byl zakazová a na začátku bylo varování,o nechutných a uražlivých scénách. Celý je to nudný a ukecaný až v samotném závěru příjde něco,jinak koukat na film ve,kterém ukazují jak se hrstka ženskejch dívá na film,kde zpracovávají tuleně je možná lehké rozptýlení z nudy,ale zbytečné,tady je zbytečný vlastně cokoliv. (21.03.2008)

Čekala jsem od dvojky (přestože je to "dvojka“) asi příliš. Začátek vypadal hodně slibně - v úplně prvních minutách na hřbitově atmosféra opravdu docela připomínala první díl. Ale od doby, co si dívčina toho rozpadajícího se nazelenalého chlapíka "přivedla“ domů, jsem se - zní to skoro až rouhačsky - tak trochu nudila. Našla se samozřejmě i světlá místa, jako například ono porcování ve vaně za zvuků Ave Maria - pobavilo, ale i chytlo za srdéčko, neboť rozřezávat svého milého, byť úplně mrtvého, rozhodně není nic povznášejícího - já bych asi neměla to srdce (nebo žaludek?). A k mrtvole - oproti kostlivci z jedničky sice opravdu vypadá tak trochu gumoidně, ale to je proto, že tahle je "čerstvější“. Hudebně N2 také docela zklamal - nejlepší pasáže jsou většinou motivy z prvního dílu. ... Nakonec zbývá říci už snad jen to, že romantičtější závěr (za něj ta 4.*) jsem nejspíš nikdy neviděla - (nek)romantika až na půdu! (08.03.2006)

Netušil bych, že mi dvojce Nekromantiků způsobí takové dilema. Obecně je dvojka asi slabší než jednička, v některých ohledech se mi ale líbila mnohem více než první NEKRomantik. V mnohém mi to přijde sofistikovanější a procítěnější. Nemá to tak skvělou hudbu a mohlo by to být kratší, některé pasáže mě doslova uspávaly. Ale nejsem schopen říct, který z nich je lepší, protože v něčem je lepší první, v něčem zase tenhle. A hlavně, ono to asi je nejlepší hodnotit společně. Takže po zralé úvaze jsem nakonec nucen hodnotit stejně. Platí totiž skoro to samé, co jsem napsal u jedničky. (16.12.2012)

Film působí, jako by snad bylo v Německu běžné být fascinován smrtí a rozebraným lidským, či zvířecím tělem. Druhý Nekromantik sympaticky pokračuje v duchu svého předchůdce, tedy něco jako orgie s řádně nahnilou mrtvolou by již neměla nijak překvapit. Nepředpokládám, že by se k filmu někdy dostal milovník zvířat, ale předem varuji, že i zde se to neobejde bez detailních záběrů na zpracování tentokrát tuleního těla. Chvílemi je snímek zvrácenost sama, následně hotová romance, občas svým způsobem komedie, no a místy i celkem utahaná a nezáživná podívaná. Zvláště je třeba vypíchnout konec, který je přesně jako v jedničce vrcholem nápadité zvrhlosti. Vcelku je tedy Nekromantik 2 velmi působivý film, jen by mne zajímalo, zda ta dávka úchylnosti je čistě věcí nadšení a chtíče šokovat publikum, nebo chtěl režisér demonstrovat a odsoudit temné aspekty lidské povahy a vše tak obrátit v jeden veliký experiment. (26.04.2006)