Captain America: Občianska vojna

Kde jsou ty časy, kdy jsem s pokorou vnímal každý další komiksák a vážil si Tobeye jako Spider-Mana. Pak jsem čekal půl rok, než se objevil X-Men a mezi tím vyskakoval sem tam nějakej béčkovej komiksák jako Dare-Devil nebo Electra, které si nikdy na nic nehrály, protože moc dobře věděly, co za příběhy vůbec vypráví. Nicméně dnešní doba už je jiná a filmy založené na komiksech mají obrovský boom. Tak obrovský, že si producenti bratrů Russo dovolí vložit tolik peněz do filmu, který kombinuje do nedávna nezkombinovatelné, roli Spider-Mana nabídnou třetímu hercovi a celé to zaobalí do klasického rádoby vtipného a digitálně vyspělého obalu, který se tváří hrozně draze a hrozně cool a bohužel i hrozně poplatný dnešní době. Ve skutečnosti se ale jedná o směsku nesmyslů, která kombinuje Avengers, Spider-Mana, Kapitána Ameriku, Ant-Mana nebo Iron Mana a není na ní vůbec nic dobrého. Spíš mi přijde až smutné, co se v dnešní době považuje za vrchol filmařské popkultury. Laciná kombinace komiksových hrdinů s nezajímavými postavami a podprůměrným příběhem. (05.01.2017)

Občanskou válkou startuje nová marvelovská éra. Nejen proto, že film s nezvyklou lehkostí uvádí na scénu nové hráče, ale i proto, že definitivně otevírá dveře dimenzi, kterou v prvních a částečně i druhých Avengers nechával zcela stranou. Občanská válka uzavírá trhlinu mezi "down-to-earth" seriálovým Daredevilem a eskapistickými blockbustery, zároveň dost nevybíravě ukazuje DC a Warnerům, k čemu je pečlivý charakterový a příběhový build-up. Možná je ve středu příběhu klišé, ale Brühl jako tajemný hybatel je nezvykle civilním a uvěřitelným (polo)padouchem. Kapitán Amerika zároveň definitivně nachází svoji roli Kapitána Nesouladu - postavy tak věrné prvotní heroické myšlence komiksů, až se v čase relativizace všeho stává vlastně podvratným živlem. Jeho střet se Starkem je mnohem lépe motivovaný a hlavně mnohem smysluplnější než štípaná Batmana a Supermana. Komorní a nečekaně působivé finále je pomyslným zlomem. V tomhle světě už prostě nic nebude tak jednoduché a jasné jako kdysi. Marvel drtivě vyhrál bitvu s konkurencí i sám se sebou. Po Občanské válce se možná budete ptát, jestli jste spíš na straně týmu Kapitána Ameriky, nebo týmu Iron Man. Ale jen těžko nebýt na straně týmu Marvel. Kdo by to byl ještě v roce 2012 řekl? (05.05.2016)

Tři dlouhodobé problémy marvelovek (vynecháme-li tu uniformní bezpohlavnost bijáku pro všechny, se kterou se u Disneyho tak nějak počítá) je absence pořádných respektu hodných záporáků s jasnou motivací, co nehází jen krhavé pohledy, odosobněná generická zaměnitelná CGI akce a žádné následky, důsledky ani osobní oběti postav. Vždycky platilo, že marvelovkám to sedne v komorní škorpící rovině spíše než blockbusterově akční. Bratři na režisérských seslích se to v rámci možností pokusili změnit již u Zimního vojáka a ke cti jim slouží, že to zkoušejí i zde. Ve dvou případech úspěšně (ochcávka v podobě nepotřeby záporáka, jakkoli ten zdejší potenciál má, a fyzická na kaskadérech stavící akce) a v jednom krutě neúspěšně, protože jestli někdy neochota Marvelu přinést skutečné oběti ze strany hrdinů bila hulkovskými pěstmi do očí, tak je to právě zde. Každopádně režisérské duo tentokrát zaslouží spíše slova uznání, protože ukočírovat tolik postav, aby byly jasné i pochopitelné motivace, aby noví hráči byli řádně představeni a nepůsobili jako páté kolo u vozu, aby pnutí bylo hmatatelné (bohužel až v samotném finále), zároveň si to navzdory vyhrocenosti (byť ta je více scénářem chtěná než z filmu opravdu vyplývající) i názorové ambivalenci obou stran zachovalo punc odlehčené nadsázky a ještě k tomu všemu navrch, aby každý měl vesměs solidní „tu svou chvilku, kdy tahá pilku", tak v tom (by) neuspěli i jinačí kabrňáci. Naopak neukočírovali délku. Sice se to netáhne, ale poklesů tempa to má více než by bylo záhodno. Jejich dalšími vroubky jsou epileptická kamera v akčních scénách a že celý ten žabomyší konflikt připomíná více hospodskou rvačku několika jednotlivců než-li válku, natož občanskou. (05.05.2016)

Těšil jsem se strašně dlouho, patřím do toho největšího mainstramu, ale je to tak, jsem ortodoxní marvelák. Musím ale potvrdit, že pokud jede MCU více na vážno, sedí mi to víc. Různé vtípky a gagy typické pro tenhle filmový seriál jsou ale vesměs velice trefné a až na ikonický humor jedné vyčnívající postavy nijak neruší. Když ale Russoovi potřebují trošku ubrat plyn a naladit vážnější notu, třetí Cap zvážní a jede jako na drátkách. S čím se ale tito talentovaní režiséři museli popasovat nejvíce je enormní počet postav, které se povedlo v rámci jednoho celistvého příběhu vhodně ukočírovat a obavy z toho, že by si někdo neprosadil svojí motivaci pro občanskou válku a byl nějak zásadně upozaděn se mi, kupodivu, nevyplnily. Ať už po síťích poletuje Spider-man či po čtyřech Winter Soldiera pronásleduje Black Panther, vše v rámci možností působí autenticky a to jsem ani záměrně nezmínil ty největší individuality. Nicméně jako celek začátek třetí fáze působí i přes násobně větší postav kompaktněji než Batman v Superman, v každém dalším záběru překvapuje nějakou novou featurou a baví téměř od začátku až do konce. 9/10 (05.05.2016)

#TeamCap Určitě ty nejlepší Avengers. Dvojice na režisérské sesli dokazuje, že i pásová výroba Walta Disneyho dokáže zplodit smysluplný film pro dospělé publikum, kde příběh má pořádný říz a i jeho hrdinové jsou na konci cesty stále pouhými lidmi, kteří chybují (až na Visiona). Vynikající akční sekvence každých pár minut a dobré rozdělení prostoru pro všechny postavy. Držet se komornějšího pojetí ála Winter Soldier, tak je tam za mě vyšší palba. Na bitvu o Kameny nekonečna se ale díky téhle šarvátce konečně začínám těšit. (04.05.2016)