Drakula

U tohoto Drakuly by měla být poznámka: volně podle předlohy Brama Stokera, slovo volně zvýrazněné třemi podtržkami a velkým vykřičníkem. Chápu, že každý autor touží zaujmout svým osobitým pojetím.. Potom záleží na tom jak. John Badham pojal draculovskou klasiku stylem…“tlačit na pilu“ – bez nabroušené pily(a bez pravidla ukázat Draculovy špičáky). Prohození Miny „Van Helsingové“(považte: ta zaslepenost) s Lucy… ale i mnohé jiné závažnější zásahy, které už nelze přehlédnout; a o co obsáhlejší změny se pokouší, tím rychleji se vytrácí míra tolerance. Jakékoli „inovátorství“ podobného ražení nezachrání ani tak zvučná jména hereckých představitelů, jakými jsou Laurence Olivier, nebo Donald Pleasence. To je smutná bilance pro tak vděčný a stále přitažlivý námět. (11.10.2010)

Mě tahle verze přišla taková nemastná neslaná, takže celkově na mě ten film neudělal výraznější dojem až na jednu scénu, kdy jde van Helsing po svojí dceři a narazí na ní v tom podzemí - musim se přiznat, že napoprvé (bylo mi asi 11) mě Mína neskutečně vyděsila a ani v pozdějších letech jsem z ní neměl dobrej pocit, ale to bylo asi tak vše, co mi ten film dal. Je to průměr. (22.03.2008)

Jedno z nejlepších filmových zpracování Stokerova románu. A to i přesto, že Langella se v démoničnosti nemůže rovnat legendám, jakými byli Lee nebo Lugosi. Badhamův Dracula se však může pyšnit něčím, čím jeho starší bratříčkové nemůžou: parádní výpravou a silnější naléhavostí. Ta vězí především v ponurosti: divák si tu do sytosti užije spoustu mlhy, špíny a bláta. Mezitím se pokochá interiérem Drákulova hradu a neunikne ani před děsivou prohlídkou zatuchlé podzemní kobky plné krys a netopýrů. Samozřejmě nechybí povinné vysávání krčků a působivá lekce lezení hraběte po stěnách hradu. Hudba a obsazení jsou už jenom šlehačkou na tomhle lahodném gotickém dezertu. (04.12.2012)

Mně osobně se tato adaptace líbila mnohem a mnohem více než silně přeceněná (a nesmírně nudná a hloupá) Coppolova. Upřímně z adaptací, které jsem viděl, považuji tuhle za nejlepší (překvapivě spolu se starou televizní českou), a to přesto, že je velmi volná. Má skvělou ponurou dobovou atmosféru, pěkné výtvarné zpracování, dobré herce, charismatického Drákulu pojatého jako skutečného neprvoplánového charmeura a několik (ne)pěkných momentů (třeba Mína v podzemních chodbách). Update 22.8.2016: Při repete u kamaráda na velkém plátně jsem si uvědomil, jak dobře ten film ve velkém vypadá. Lokace, počasí, spousty detailů v obraze, práce s kamerou, vyloženě esteticky podaná scéna mezi Drákulou a Lucy. (10.02.2006)

Možná trochu volná, ale pro mě osobně zatím nejlepší adaptace Draculy, jakou jsem měl dosud možnost vidět. Možná proto, že jsem ji viděl už jako malý a pekelně se u ní bál. Skvělý byl představitel Draculy Frank Langella, připadal mi charismatičtější, přirozenější a živější než Lugosi i Lee. Coppolova verze s Oldmanem mi nesedla nějak celkově. Taky Lawrence Olivier jako Van Helsing mi přišel konečně snesitelný a ne tak nesympatický jako v ostatních zpracováních, kdy mi nezbylo než fandit Drákulovi. (11.09.2007)