Stroj času

Londýn, 31.12.1900: Vynálezce George oslaví poslední den století páry malou soukromou prezentací. Poslední výkřik amatérské vědy, stroj času, považují jeho přátelé za podivný silvestrovský žert. George to ale myslí vážně a ještě téhož večera zestárne o hezkých pár let... Kdyby se celý film nesl v rozverném duchu prvních 45 minut, líbil by se mi mnohem víc. Tato první část hýří nápady a při vší láci prokazuje stejně sympatickou schopnost udělat z nouze ctnost jako některé filmy Karla Zemana nebo Oldřicha Lipského. Už ten samotný stroj času se mi líbí. Základní kostra připomíná saně, vzadu má cosi jako rotující slunečník a jako "palubní desku" něco na způsob herního automatu. :-) Vše je to jako správná steampunková rekvizita vyšperkováno umělecky zdobenými plíšky, nýty atd. Moc pěkný je nápad znázornit cestu časem vpřed měnícími se modely dámských šatů na jinak nehybné figuríně. Horší je to s druhou částí filmu, kde stroj vyklopí George v daleké budoucnosti. To, že mají obyvatelé legrační účesy podle hrnce a zlí Morlokové jsou na modro natření bachratí lidé s nohama do O, by mi nevadilo tolik, jako že se v této druhé části filmu mnoho neděje. Ty tam jsou zmíněné nápady, jak něco vyjádřit ve vtipné zkratce. Přesto je to sympatický film a IMHO ve zkoušce časem obstál o něco lépe než třeba Fantastická cesta . Měli byste ho vidět třeba už proto, že v lepších kouscích tu první část parafrázuje Rowan Atkinson a tu druhou zase Woody Allen. 60% (13.08.2010)

Jedno z prvních a zatím zřejmě nejpůsobivějších zfilmování tradiční látky o cestování časem. Klasika sci-fi žánru s výborným Rodem Taylorem, povedenou hudbou a (na dobu natočení) slušnými triky. Také je zde několik úsměvných scén a nelogičností, ale divák je určitě rád odpustí. Prostě skvělá oddychovka s příjemnou atmosférou, kterou už dnes nikdo nedokáže vystihnout. (22.01.2013)

Tady opravdu váhám. Na jednu stranu sci-fi s Verneovským nádechem, se kterým si tvůrci evidentně vyhráli, ale kterému jde i o víc, než být jen trikovou zábavou. Na druhou stranu vše ostatní co s trikovou stránkou nesouvisí, od herců po režii, je velmi průměrné, postrádající nějaký zajímavější nápad a s poněkud naivním scénářem, který navíc dodal Wellsově předloze velmi dobový nádech. Čili: Ten stroj času se jim opravdu povedl, ale DeLoraine je jen jedna. (30.03.2006)

Adaptovaný román H. G. Wellse, poctivě a inteligentně přetvořený v protiválečný apel. Místy jsou tu zajímavé nápady a stylizace, např. sledování času mimo stroj... Domyšlené detaily a dobrý výkon Taylora v hlavní roli. Výtvarná stránka filmu je výborná. Ne, Morloci mně moc nevadili, rozhodně méně než Eloiové. Obojí je to karikatura člověka, ta hyperárijská Eloiů snad i víc než ta troglodytní Morloků. Dále pro někoho možná spoiler -- George zjevně zaujme stanovisko a bojuje za světlou budoucnost. Jsou to ale opravdu Eloiové se svou stádní pasivitou a povrchní blonďatostí? Rozvrátil ten fungující ekosystém na základě rozumové úvahy, nebo v tom byly pudy omezující činnost toho hořejšího mozku? (11.08.2013)

Ona všeprostupující naivita je paradoxně plus, protože relativně věrně zachovává ducha předlohy. Ta byla možná lehce temnější, s trochu jiným apelem, ovšem stejně tak schématická a podobně prostoduchá. Snímek klade větší důraz na protiválečnou rétoriku a zdá se mi, že Eloi jsou ještě nepoužitelnější než jak je vymyslel H.G. Wells. Výprava je neodolatelně kouzelná, ovšem herecké výkony jsou přinejlepším "roztomilé", stejně tak triky. Nebýt barvy a celkově čistého obrazu, klidně bych věřil, že film vnikl ve čtyřicátých nebo padesátých letech. Á propos, na jakých třech knihách byste budoucí civilizaci postavili Vy? (08.07.2018)