Miznúce hranice

[IFF 2014] Esejistický príspevok na tému prisťahovalectva a cudzincov na prahu Európy, ktorý trpí niekoľkými závažnými chybami. Prvé dve kapitoly sú vyplnené viac všeobecnými "letákovými" informáciami, zvyšné tri sa stále osobnejšou optikou zaoberajú otázkou splývania cudzincov do anonymnej masy, ktorú vnímame ako jednotné nebezpečenstvo a pri ktorom sa identita jedinca vytráca (o tejto skutočnosti vedie Radivojević rozhovory s vybranými jedincami, ktorí zapadajú, alebo sa istým spôsobom vyčleňujú zo vzorca). Prvá polovica je preto možno nutná, ale mimo didaktického zámeru nezaujímavá, druhá pripomenie podobné úvahové reflexie (esej Jeana-Luca Nancyho L'Intrus o "votrelcovi v sebe samom"), ktorých myšlienky preberá. Poetická štylizovanosť sama o sebe vychádza akoby zvnútra samotnej intímnej autorskej výpovede, no je až podozrivo chladná, instantná a vinou strojového komentára režisérky monotónna. Záverečná citácia z DuBoisa je už vyložene nasilu ako dôkaz smutne lyrického pohľadu na realitu. 65% (16.11.2014)

Na Kypru jsem byl loni v říjnu týden v horách i u moře s návštěvou turecké části. Neziskovky se snaží kulturními akcemi smířit hlavně mladé z turecké a řecké části. Ve školách se přestala heroizovat historie. Ale turecký prezident Erdogan nyní situaci vyhrotil průzkumnými vrty na plyn ve vodách EU, takže hrozí válka. Dokument pojednává o etnické různorodosti na Kypru, skupinách, který přináší nenávist. Osobně bych mezi tolika mentalitami žít nechtěl. Nelíbí se mi také čluny afričanů , plující do demograficky vymírající Evropy. Dokument končí dojímačkou , že se na moři právě utopilo 195 afrických migrantů. I ten otrlý muž v kině určitě tajně vytáhne kapesníček a otře slzičku. (16.09.2020)