Rej
La Ronde
Réžia:
Max OphülsKamera:
Christian MatrasHudba:
Oscar StrausHrajú:
Anton Walbrook, Simone Signoret, Serge Reggiani, Simone Simon, Danielle Darrieux, Fernand Gravey, Odette Joyeux, Jean-Louis Barrault, Isa Miranda (viac)Obsahy(1)
Rej je adaptací dramatu Arthura Schnitlera, která se dodnes objevuje na našich jevištích. Vídeň na přelomu devatenáctého a dvacátého století, ve které autor roztáčí kolo setkání, lásek, touhy, erotiky a samozřejmě nekonečného zklamání. Ve filmu se objevuje řada věhlasných herců jako Gérard Philipe, Simone Signoretová, Danielle Darrieuxová, Jean-Louis Barrault a Serge Reggiani. A Ophüls kouzlí kamerou, světlem a stínem, gesty a hereckým uměním ty nezapomenutelné chvíle, ve kterých každý člověk na okamžit ztratí hlavu. (oficiálny text distribútora)
(viac)Videá (1)
Recenzie (19)
Předchůdce filmů typu Paříži, miluji tě – mozaika příběhů, které se jemně proplétají, bez začátku, bez konce a bez celkové pointy. Přehlídka hereckých ikon francouzské nejstarší školy v dobách jejich mládí je příjemná – potěšil mě především přelétavý vojáček Serge Reggianiho a koketní komorná Simone Simon – příliš mi ale neseděly vídeňské kulisy, vídeňský soundtrack a divadelní aranžmá. Opěvovaná obrazová stránka mi v tomto případě připadá poněkud přeceněná a roztomile prkenný part Gérarda Philipa v závěru snímku mi sice přivodil lehký úsměv, pocit uspokojení jako po velkém filmovém zážitku se ale nedostavil. ()
Zvláštní kaleidoskop nejrůznějších milostných dobrodružství a eskapád lidí z širokého spektra společnosti dohromady pospojovaný násilně iritující postavou vypravěče. Zajímavé a krásné ženy versus nudní muži (v to zahrnuji i Gérarda Philipa, kvůli kterému jsem se na film hlavně díval). Celkový dojem více než rozpačitý. ()
Moj druhy Max Ophuls po Vendetta, ktora je taktiez z roku 195. Film je adaptaciou divadelnej hry - rezisersky je to podstatne lepsie ako Vendetta, mna doteraz - hoci je to rok 1950 - zaujima ten mix stretnuti, roznych lasok, erotiky, sklamani ... fajne, moc fajne , prosim viac takychto rezisersky vycibrenych filmov : 81 % ()
Skvostně natočená adaptace divadelní hry. Láska, láska, láska...jak okouzlující je a kolik má podob. I když jde v podstatě o jednoduchý děj, přesto byl pro mě tento film s vybranou francouzštinou lahůdkou. Kdybych měl některou část vypíchnout, pak by to byla jednoznačně scéna rozhovoru manžela s nevěrnou manželkou před spaním. ()
Vynikající Schnitzlerova hra, vynikající ztvárnění pro film. Dostal mě už první záběr, mynýristicky, hitchcockovsky dlouhý, obsáhle pokryývající téměř tři sta šedesát stupňů a několk prostředí i časů. Studio, nasvětlení, dekorace, kulisy, všechno je s úsměvem přiznané, "ano, tohle je divadlo", a tvůrci si to můžou dovolit, protože postavy, jejich vztahy a situace jsou přesně odpozorovány ze života. Hořký smích, sladký smutek, to v sobě má tenhle velký film, a taky to v citlivém divákovi pořád ještě dokáže vyvolat. ()
Galéria (35)
Zaujímavosti (3)
- O film se táhly dlouhé soudní spory, v roce 1952 se dostal až k Nejvyššímu soudu pro New York a skončilo to jako v předchozích rozhodnutích nižších soudů – zakázáním filmu. Až v roce 1954 u Nejvyššího soudu USA bylo vše zrušeno a film dostal zelenou. (Zetwenka)
- Snímek byl natočen na motivy stejnojmenné divadelní hry Arthura Schnitzlera. (Terva)
- Film byl dovezen z Francie, přes celníky v pořádku prošel, protože jako zahraniční film nemusel před Správu kodexu, ale státní cenzura pro New Yorku už si na něho došlápla. (Zetwenka)
Reklama