Na lane

Příběh tak krásně americký, navíc tak symbolicky ukotvený na existenci newyorských Dvojčat, že pro domácí publikum musí nutně splňovat i terapeutickou funkci. Pro nás v Evropě zase zbude to, že Zemeckis jak už tradičně staví svůj příběh jako oslavu velkoleposti humanity, nádhery lidství. Pro Člověka není žádný cíl dost velký, Člověk dokáže cokoliv. A pro nás Čechy je tu Papá Rudy a jeho nečesky znějící čeština... :-) PS: Petit byl šílenec, neuvěřitelný akrobat, hrdina, ale nejkrásnější na tomhle příběhu je stejně ten rozsudek newyorského soudce, který Petita odsoudil k tomu, že musí za trest v Central Parku chodit na laně v rámci dobročinného dětského představení... (04.01.2016)

// Zemeckis umí vyprávět, ne vždy ale má co vyprávět. Jeho chůze mi na chvíli připomněla, proč je tak důležité, že to filmové řemeslo dnes máme - kde totiž končí naše reálná představivost, začíná fantazie jiných a tahle byla skutečně kouzelně zfilmovaná. Jenom škoda, že to bylo pouze na tu chvíli. 7/10 (05.12.2015)

110 pater nad zemí procházející se mladík, se kterým není něco evidentně v pořádku. Silvestriho monumentární soundtrack dává tušit, že žabožrout, ladně se procházející po ocelovém laně, je ze svého skutku unešený a umně se ten samý pocit daří prodat divákům. Pro někoho může být Návrat do Budoucnosti Spielbergova zásluha, Forrest Gump souhrou všech možných i nemožných náhod a Polární expres novátorskou báchorkou, pouze co se týče technologické stránky. The Walk je však úplně někde jinde. Je živoucím důkazem přizpůsobibosti a vznešenosti herectví Josepha Gordona-Levitta, poctou a pochopením Filippa Petita a v neposlední řadě režijním koncertem Roberta Zemeckise, který dokázal v podstatě z komorního námětu vytvořit film s přesahem, který díky jeho smyslnému pojetí a kajícnosti dosahující hranic podrobení magičnem, dokáže zaujmout širokou věkovou kategorii. Bohužel zájem veřejnosti není natolik velký, jak by si Robertův umělecký comeback zasloužil, nic to však nemění na skutečnosti, že podobně strhující feel good film jsme od něj od Forrestových dob neviděli. Shrnuto a tučně podtrženo, velice by mě zajímalo, jak by vypadal dnešní Návrat do budoucnosti, jelikož co se týče trikařského hlediska, člověk ve 3D musí naprosto hltat atmosféru dvou již neexistujících budov a mít k nim respekt. Pár logických zádrhelů se jako vždy najde, ale to jsou víceméně jen drobnosti...97% (07.10.2015)

Si tak říkám, když se náš provazolezec procházel podél Seiny a viděl věže katedrály Notre-Dame, pověsil mezi ně v noci lano a ráno udivil přihlížející, proč nás musel „otravovat“ další hodinkou a půl snem přelézt mezi newyorskými dvojčaty? Nečekal jsem nějakou pecku, zvlášť od filmu, který ani „nemůže“ být obsahově nabitý, ale.. takhle konvenční, polopatický a poměrně prázdný kousek jsem nečekal rovněž. Samozřejmě Robert Zemeckis nechal dokonale oživit slavné (i nechvalně) Twin Towers, závěr solidně vypiplal, takže přežijeme i ty odbité vedlejší postavy i zvláštní motivaci, proč do toho všichni vůbec jdou. Snílek Joseph Gordon-Levitt je fajn. Ve výsledku mě to ale nestrhlo, tak trochu vaříme z vody, tak trochu nám chybí upřímná hravost. Každopádně nic pro ty, kteří nemají rádi všechny ty blázny, kteří se bez jištění vydávají zdolat nejrůznější baráky. Z toho, co Petit dokázal, by se nicméně i Spider-Man beztak snažil vykroutit. (23.12.2015)

Hodně intenzivní zážitek, přesně ten Zemeckis, kterého mám ráda. Obrovská dynamika každé scény dokáže diváka dokonale strhnout. Vizuálně úžasné, při jakémkoliv závanu větru mi doslova tuhla krev v žilách. Ne každému může vyhovovat způsob vyprávění, který hodně připomíná klasický dokumentární film, přesto věřím, že většina si film užije. Joseph Gordon-Levitt si střihl parádní roli. Muž na laně je film určený pro velké plátno, nechybí mu intenzita, hloubka, úchvatné momenty a ve výsledku také silné emoce. Schválně, koho z Vás u poslední věty a u posledního záběru nemrazilo? (08.10.2015)