V zajatí démonov 2

Na to, že si dal Wan s pokračovaním najlepšej americkej duchariny posledných rokov tak načas, je prekvapivo neprekvapivý. Nováčikov musí jeho famózny štýl ohromiť, je zkrátka o triedu vyššie než všetci strašiaci naokolo, ale kto už ho dobre pozná, pre uspokojenie potrebujete scenáristickú pridanú hodnotu. A tá tu nie je. Presun do Anglicka osviežil, ale priebeh riešenia prípadu Hodgsonových robí v žánrových klišé naopak kroky späť. (27.06.2016)

V zajetí mainstreamu. Úplně to samé jako jednička, takže v řemeslně takřka bezchybném hávu zabalené duchařské klišé, kde se nestane nic opravdu zajímavého. Žádné pnutí, žádný nečekaný zvrat, ani žádná extra zajímavá lekačka (lekačky tam jsou, a funkční, ale je to taková ta klasika, nic hravého). Zblízka navíc duchové vypadají dost chabě, nejstrašidelnější mi přišla ta jeptiščina malba. Trvá to zcela zbytečně přes dvě hodiny, což vzhledem k prostotě toho všeho je úplně neadekvátní. Snaha o budování divákova strachu o postavu Eda Warrena přichází vniveč, protože po zkušenosti z minula, kdy se ve výsledku nikomu nic nestalo, je jasné, že se nikomu nestane nic ani tentokrát. Zkrátka takový bezpečný hororový přístav, což je přesně to, co by horor být neměl. Lidem neschopným docenit horory nezávislé, umělecky cennější, hororově ostřejší a divácky náročnější (ťuk, ťuk, ťuk) lze ale bez váhání doporučit, studiový horor bohužel v současnu nic lepšího nenabízí. Napoprvý by mě to bavilo hodně, ale tohle je už, počítám-li Insidiousy, Wanova čtvrtá zastávka v duchařském baráku, a to je prostě moc. Propříště zachovat žánr, ale obměnit subžánr, prosím. (09.06.2016)

Duchariny sú v hororovom žánri v popredí už príliš dlho, kvôli čomu je ich hlavne v posledných rokoch zbytočne moc a už mi to príde celé také ohrané, ale James Wan je predsa len už pár rokov tým najschopnejším hororovým režisérom, ktorý dokáže aj v tomto ohranom subžánri stále ponúkať vysokú kvalitu, čo predviedol aj v predchádzajúcom diele a našťastie sa mu to podarilo aj tentoraz. Síce o nejakej originalite sa tu hovoriť nedá, ale aj tak mi tu dej vyhovoval, dlhší čas ponúka dve línie, klasická z domu v ktorom straší a druhá so starými známymi manželmi Warrenovcami, pričom sú obe kvalitné, očakávane sa časom aj pretnú a v každom ohľade vytvoria kompaktný celok, na ktorý sa minimálne prvú polovicu filmu pozerá teda mimoriadne dobre, jednoducho prvotriedna žánrová kvalita. A veľkým plusom je rozhodne to veľkolepejšie prevedenie zahŕňajúce viac ľudí, keďže zatiaľ čo prakticky vo všetkých štandardných ducharinách sa duch prejavuje len minimu ľudí a preto im často nikto neverí, čo mi už príde ako také otravné klišé, tu sa za seba nehanbí a predvedie sa vlastne komukoľvek, kľudne aj polícii, takže to tomu dodá podstatne zaujímavejší náboj. Ale v druhej polovici už kvalita predsa len trochu upadne, už mi to príde také klasickejšie, no aj tak sa na to pozerá stále dobre. Hororová stránka je očakávane na veľmi vysokej úrovni, síce jednotlivé sekvencie sú obsahovo väčšinou dosť ohrané, niečo podobné sa dalo vidieť už nespočetnekrát, ale aj tu vidno, že James Wan je úplne iná liga, než konkurencia, perfektne budovanou atmosférou a vynikajúcou kamerou, ktorá zaberá vždy tie správne uhly sa mu stále darí, aby aj tá obsahovo najobyčajnejšia scéna, nad ktorou by som v iných filmoch len znudene mávol rukou pôsobila dostatočne nepríjemne. Len škoda, že v druhej polovici sa zase duch začne správať tak prehnanejšie a násilnejšie, takže pritom lieta nábytok a podobne a tento štýl ma už jednoducho nebaví. Menej je niekedy viac. Veľkým plusom sú aj postavy, opäť potešia Patrick Wilson a Vera Farmiga ako veľmi sympatický pár Warrenovcov, toto sú skvelé postavy, na ktoré sa vždy teším, ale ani samotnej postihnutej rodine nemám čo vytknúť a hlavne mladá Madison Wolfe hrá skvelo. A technicky je to to najkvalitnejšie, čo sa dá v tomto žánri momentálne nájsť, perfektný vizuál, atmosféra, kamera a vlastne aj vzhľad duchov, obzvlášť toho hlavného, tu nemám čo vytknúť. Takže síce ma mrzí, že v druhej polovici to už nie je také zaujímavé a nepríjemné, ako v tej prvej, ale aj tak som s výslednou kvalitnou nadmieru spokojný, James Wan je momentálne neprekonateľná špička a teším sa na každý jeho nový horor, aj ak to bude zase ducharina. 78% (02.09.2016)

Wan už duchařskou munici očividně vystřílel. Vizuálně sice opět atakuje atmosférické mistrovství a imaginaci Guillerma del Tora, ale obsahově zoufale nudí a utápí se ve scénách, které už jsou vzhledem k nedávným žánrovým létům zkrátka pasé. Z přemrštěné stopáže čpí snaha o navázání co nejvřelejších sympatií s oběťmi i Warrenovými, což se dá pochopit, jenže hororová výplň je tentokrát tolik nevýrazná, že zbudou spíše kreativní úmysly nežli skutečně "duchaplný" a nervy drásající zážitek. Den po projekci si, vyjma povedené závěrečné čtvrthodinky, skoro nevybavuji jediný opravdu děsivý moment - jednodušší a přímočařejší Zhasni a zemřeš mi zůstalo trčet v hlavě nesrovnatelně výrazněji... 50% (30.08.2016)

Conjuring 2 aneb Espresso lungo taky chutná pokaždé stejně. Marilyn Manson si nasadil klerikální hábit a vyrazil bez Mikuláše a anděla nadělovat uhlí. A docela ho nasírá, když známe jeho skutečné jméno a ne jen pseudonym. Starobylá filmařina triumfuje a mě by zajímalo, kolik jsem spálil kalorií. A proč ten hábit? A proč byl Marilyn tak zlej? Možná proto, že mu nezahráli jeho písničky, ale Elvise a Bee Gees. Wanův styl se prostě neokouká, bude-li mít silný příběh. (27.12.2016)