Hrbáč
Le Bossu
La spada degli Orléans
The Hunchback of Paris
Réžia:
André HunebelleKamera:
Marcel GrignonHudba:
Jean MarionHrajú:
Jean Marais, Bourvil, Sabine Sesselmann, Edmond Beauchamp, Georges Douking, Guy Delorme, Paulette Dubost, François Chaumette, Paul Cambo, Alexandre Rignault (viac)Obsahy(1)
Statočný šľachtic Lagardere sa stane svedkom zákernej vraždy Filipa de Nevers, spáchanej kráľovým obľúbencom Gonzagom, ktorý sa chce takto zmocniť majetku rodiny. Prisľúbi umierajúcemu, že pred Gonzagom zachráni jeho malú dcérku Auroru, ktorú so sebou tajne odvezie do Španielska a po pätnástich rokoch ju vráti matke, ktorá nikdy neprestala veriť, že sa s dcérou ešte niekedy stretne. Do Paríža sa vracia v prestrojení, v ktorom ho nikto nespozná... (STV)
(viac)Videá (1)
Recenzie (130)
V mládí můj oblíbený román, takže filmový "digest", který děj ořezal až na dřeň, se mi jeví jako chudý fast food vedle knižní královské večeře. Jenže Marais šermuje jako pánbůh! Zkuste držet ladně šermířský postoj, odrážet nepřítele na všech frontách, chránit schovanku a přitom stát na doškové střeše! Takže mu ten supermanský výskok na ni odpouštím. A klasika na závěr - schody. Zkuste si někdy na nich takhle mávat mečem! ()
Vím, že napětí, intriky či děj z knižní předlohy jdou jen stěží přetavit v té kráse do filmové podoby (menší výjimka s výhradami "Jméno Růže"). Proto si myslím, že i tento, byť film z roku 1959, dosti krvácí na kvalitě děje. Neškodilo by menší rozdělení, aby se divák nemusí často pozastavovat nad spojitostí. Určité plus shledávám v zachycení určitých mravů 18. století, které se domnívám ve filmovém zpracování z roku 1997 notně pokulhává. ()
Bohužel dnes již přežité zpracování Févalova románu, které o mnoho koňských délek předčila dynamičtější verze Philippe De Brocy s Danielem Auteuilem a Fabricem Luchinim. Do sebe zahleděný Marais působí nudně a sice je tu sympaťák Bourvil, ale jeho postava je pro příběh vlastně zbytečná. Příště už tedy raději jen Auteuila. ()
Nejklasičtější a zřejmě také nejromantičtější zástupce francouzsko italského filmu "pláště a dýky" s Févalovou zápletkou, která nabízí dostatek tajemna, dobrodružství i akce. Na šermířských soubojích si tentokrát dal Hunebelle záležet obzvlášť pečlivě. Maraisovi sice táhne na šestačtyřicet a jeho hrbáč zase nevypadá o tolik "zašleji" než Lagardere, ale stejně úplně chápu, proč se Marais stal takovou modlou. ()
Akčné žánrové zaradenie dnes možno vyznie trošku nadsadene, no práve takéto snímky boli v onej dobe najväčším vzrušujúcim zážitkom s akčným ladením. Šermiarske súboje sú prekvapivo kvalitné, drsné a krvavé, romantika a sentimentálnosť filmu ubližovala len v prvej polovici, film sa poriadne rozbehne až po prehupnutí do tej druhej. Zápletka je však postrádateľná a herci len príjemní. 70%. ()
Galéria (26)
Fotka © Globe Films International
Zaujímavosti (13)
- Keď sa v závere stretne Aurore so svojou matkou (obe hrá Sabine Sesselmann) a objímajú sa, tak v záberoch, kde sa pozeráme do tváre matky, stojí pri nich Passepoil (Bourvil), zatiaľ čo v záberoch, kde sa pozeráme do tváre dcéry, tam nikto nestojí. (ČSFD)
- Lagardère (Jean Marais) v priebehu filmu zázračne strieda meče. Vidieť to môžeme napríklad v scéne, keď zhodí niekoľko vojakov zo sedla a potom, keď sa blíži k ich veliteľovi, vytiahne meč. Ten má bronzovo sfarbenú záštitu, ktorá v sebe má navyše otvory. Ale keď ním bodne veliteľa v sedle do sedacieho svalu, môžeme vidieť, že sa jedná o tradičný kord so sivou záštitou v tvare polgule, bez otvorov. (ČSFD)
- Ve scéně, kdy se Lagardére (Jean Marais) vrací do svého pronajatého domu ve městě, otevírá si klíčem. Ten po odemčení nechá v zámku, vejde a zabouchne. V následujícím záběru z interiéru ovšem vidíme, že je klíč ve dveřích z vnitřní strany. (TomKey)
Reklama