Sľub

"Líbal jinou, jak vůl vraždil, do pekla si cestu dláždil." Vážený soude. Jakožto obhájce ex offo zde přítomné slečny Lily ve věci trestného činu navádění k vraždě bych rád pronesl závěrečnou řeč: Co vlastně máme? Jen přiznání morálně pochybného Janeka (masturbuje při Skype a pláče), že kdesi (mimo záběr filmové kamery) a jakýmsi neurčitým způsobem zrakvil roztleskávačku. Za to, že na něm podloudným způsobem vyloudila pusu. Jen jediný polibek, nic víc se mezi nimi nestalo! A to má být motiv? Navíc nebylo prokázáno, že má klientka měla tu moc mu cokoli našeptávat či ho dokonce úkolovat ohledně vraždy. Máme snad věřit, že pár SMS zpráv mezi dvěma cizími lidmi přesvědčí jednoho z nich k tak ohavnému činu?! A já se ptám. Kde je sebemenší důkaz hlubokých citů, či dokonce romanticky tragické lásky mezi Lilou a Janekem?! Ve spisech i v celém filmu ho postrádám. Navrhuji obžalovanou zprostit viny a trojhvězdičkový trest udělit rodičům obou týnejdžrů, za nezájem o výchovu svých "emocionálně vyhladovělých parchantů" a hormonální bouři jejich dospívání, s polehčující okolností přesvědčivě sehraného tyátru a sousedské rvačky, byť 5 minut po dvanácté. (20.03.2023)

These kids today with their texting and murder... Slib vychází z režisérčina bezkonkurenčně přesného chápání puberty a vědění, že hormony utržené ze řetězu jsou schopny propůjčit ohromný význam i naprosté hovadině. Zatímco jinde by podobně vážný přístup k teenagerovskému emaření působil právem směšně, tady mu propůjčuje funkčnost extrémně vyhrocená zápletka, která svádí pozornost jinam a budí mylný dojem, že se budou typicky povýšeným středostavovským stylem reflektovat nějaké násilnické tendence moderní „facebookové generace“. Jenže s příchodem zdánlivě absurdního zvratu dojde k pochopení, že film ve skutečnosti nejebe do těch zlejch, blbejch mlaďochů, co si nikdy nehrajou venku a celý dny trávěj u počítače, nýbrž do současného fenoménu moderního nominálního rodiče, který potomstvo vnímá jako módní doplněk, o jeho výchovu neprojevuje nijak velký zájem a na první místo nestaví potřeby dítěte, nýbrž vlastní touhy, načež se strašně diví, že ten jeho emocionálně vyhladovělý parchant hledá lásku a pozornost způsobem, který normálnímu člověku přijde zcela iracionální. Jakožto přesvědčený zastánce myšlenky, že děti by se měly vydávat na zbroják, jsem z toho tudíž měla pochopitelně tak trochu orgasmus. (31.07.2014)

Zatímco Manon je motýl, Manon je včela a Manon je růže, hozená do kostela - Lila je pomsta, Lila je strach, Lila je soudce, Lila je... Cesta do hlubin puberťákovy osamocené duše, kde i něco tak pomíjivého, jako první láska, může nastřelit impuls k umanuté myšlence, která vygraduje až do tragického grandfinále... Protože zrada je děvka, co si vzala otce, další ztráty nebudou akceptovány. Ale střepy z nastaveného zrcadla neměly bolestivě zasáhnout generaci hlavních hrdinů, nýbrž tu předchozí... Napřesdržku přesvědčivá Eliza Rycembel. (05.12.2014)

Postavu čtrnáctileté hlavní hrdinky Lily ztvárnila nadějná debutující polská herečka Eliza Rycembel, která předvedla naprosto výjimečný a vyzrálý herecký výkon, kterým zastínila i zkušené a starší kolegy a za tuto roli by zasluhovala nějakou cenu. Mrazivé drama z prostředí náctiletých, kteří spolu komunikují zejména prostřednictvím Skype a SMS, ukazuje jaké tragické následky může mít jedná nevinná chyba. (05.07.2014)

To o starostech kopírujících velikost dětí je pravda. Můžete jim ukázat cestu, po které jet a zajistit servis opory v případě drobných nehod, ale jak pojedou rychle, jestli nestrhnou řízení do strany, nebo úplně neodbočí na jinou cestu, už moc v rukou nemáte. Znáte jen poučku, že pokud se něco vážnějšího semele, často za tím stojí stav komunikace.. Od Kazejak bolestivý dotek autenticity, co krouží nad rodičovským „co jsme udělali špatně“ a obtížností četby psychopatických vzorců chování v období hormonální nestability. De facto variace na Schroederovo Before and After, silná ve své pulzující všednosti.. (08.08.2022)